19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

MLSOTNÍK: Příhoda z kuchyně

To jsem zase jednou dělala k večeři kuřecí čtvrtky na smetaně...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Jenny 17.4.2020 23:08

Milá Maričko,zábavné čtení,ovšem děje li se někomu jinému, že áno?! Kočky jsou krasavice!

To my jsme vypálili už dvě mikrovlnky. Já jsem zapomněla na housky,které jsem trošku nahřávala. Nenastavila jsem čas, no a pak to blaflo,MLP něco podobného. Výsledek byl smrad nepopsatelný,zvířata v děsu prchla do patra a já uklízela octem jak divá. Pak mi náš kamarád zakoupil jako dárek, malý hasičák. :-) A taky mám zkušenost s dlouhou lžičkou,kterou si dávám do selského kafáče s kafem nebo čajem,jakkoliv dávám pozor,stejně o vysokou lžičku nakonec zavadím a výsledek nápoje vevnitř,je nápoj venku a zákon schválnosti,je ,že ten sajrajt na něčem důležitém. :-)

Z. Lika 18.4.2020 7:30

Jenny, s tou dlouhou lžičkou je to vynikající postřeh - tu můžu mít v hrnku, jenom když stojím. Jakmile si s tím sednu, je na neštěstí zaděláno :D

M. Crossette 18.4.2020 18:59

Jenny, děkuji jménem koček! Jó život v kuchyni je někdy jak pohybovat se v zaminovaném poli - člověk neví, na co šlápne, do čeho šťouchne či o co jen zavadí - a následuje výbuch. Pokud jde o dlouhou lžičku, tak u mne je to zase dlouhá vařečka. Zamíchám něco na plotně a protože vím, že budu za chvíli míchat znovu, vařečku tam nechám - no a pak se natáhnu do sklříňky vedle plotny a samozřejmě při tom katapultuji opatlanou vařečku (nejčastěji něčím s kari, či rajčaty). Kam všude cákance padnou mě také nepotěší.

Z. Lika 17.4.2020 18:18

Dobře to dopadlo - omáčka Woody neublížila a šlo to utřít, ani malovat se nemuselo :-) Pamatuji si na příhodu z dětství - měli jsme takový ten metlový mixér, který měl být samostojný, ale nebyl. Což se projevilo, zrovna když šlehal základ na krém. Krém lítal po celé kuchyni a já to šla zvěstovat máti, která zrovna trůnila na oné místnosti, takže opravdu nevěděla, co dřív. Nemluví sprostě, takže ani v tomto směru si neulevila :DD

Maričko, krásné kočky!

M. Crossette 17.4.2020 20:35

Liko, děkuji za hezké uspořádání článku - skoro jako recept :)

Svým komentářem jsi mi něco připomněla. Maminka v mém dětství koupila držák na zadělávací mísu. Přichytil se ke hraně stolu a na vrchu bylo velké přísavné gumové kolo (takové jako přísavné háčky na sklo či dlaždičku). Na to se přitiskla mísa, stáhla se páčka a guma se měla pevně přisát ke dnu mísy. A to tak pevně, že se v ní mohlo míchat těsto bez přidržování, tedy u těžkého i oběma rukama. Takový byl návod a teorie. Praxe se ukázala zcela jiná. Hned první pokus jaksi nevyšel, pří zabrání do směsi na těsto mísa opustila gumovou přísavku a její obsah byl všude ! A jelikož natěšená maminka přizvala svoje děti "pojďte se dívat", děti se tedy dívaly a byla z toho groteska, kterou si dodnes pamatuji. Nakonec jsme se nasmáli všichni. Nepamatuji se, že by to maminka zkoušela podruhé a kde tenhle "pomocník v domácnosti" skončil už nevím. Možná si ho někdo také pamatujete. Já tady mám větší přísavný mlýnek. Tam je guma na spodku mlýnku, je jeho součástí. Funguje a drží skvěle, ale jedině na skleněné desce stolu. Třeba na lince (ač se zdá hladká) nedrží.

A. Rgova 17.4.2020 15:15

Malování smetanovou omáčkou je velmi inovativní. V dnešní době, kdy se rodí spousta blbinek, by moha uspět i tato Maričko.

A kočičky jsou vybarvené vskutku náramně. Každá originál, zajímavá sama o sobě a v trojici to obzvlášť vynikne.

M. Crossette 17.4.2020 18:07

Kočičky děkují za pochvalu !

Připomnělas mi výrazy, že někdo "lezl po zdi", nebo "lízal v kině plátno"(tak jsme říkali sezení v přvních řádách kina). Takže v tomto přápadě by omáčkové vymalování uvítala hlavně domáčí zvířata :). Ovšem "krémová barva" je jeden z mnohla odstínů bilé. Tady vůbec není lehké jít si do obchodu koupit "bílou" barvu (třeba na zeď bytu), těch různých odstínů je snad 20)

Z. Matylda 17.4.2020 14:00

A tak slečna kočka asi moc námitek neměla, když šlo o smetanu, ne? U nás by jí navíc hrozilo, že ji oblízne pes a to bys viděla, jak se umí kočka pak tvářit pohoršeně!

M. Crossette 17.4.2020 18:00

Hihi, Matyldo, to je pěkný komentář :) Ano my, co máme svá zvířata nakoukaná, víme, že jejich mimiky mluví samy za sebe :)

T. Zana 17.4.2020 12:31

Maričko, moc pěkné. Tyhle kuchyňské příhody znám... i když teda na mne většinou nikdo pohoršeně nekouká (no, Franta to možná vidí jinak, v případě rozsáhlé katastrofy volám o pomoc :-))

Fotky koček jsou báječné, úplně je vidět, jak si užívají pohodičku.

M. Crossette 17.4.2020 17:56

Děkuji Zano. Ano k různým kuchyňským přihodám (ba neštěstím) dochází asi často - se zvířaty i bez nich.

S těmi fotkami to byla náhoda (jsou to nejčerstvější co mám). Protože jsem samozřejmě nestihla vyfotit pocákanou Woody, chtěla jsem k článku přidat jinou její fotku. Takže jsem měla zrovna foťák s sebou venku, když si Woody takhle lehla. Jen jsem ji vyfotila, přšla si přilehnout Rusty, což Woody vůbec nevadilo. Jenže kde je Rusty, brzy se ukáže i Ginger. Bohužel Woody jí stale jaksi nemusí a přestože Rusty byla mezi nimi, na Woody to bylo i tak příliš blízko. Šla si raději "lehnout do bazénu" :) Na fotce je trochu vidět, jak zvedající se W. otevřenou pusu - protestuje :)

A. Lex 17.4.2020 12:07

Maričko, díky za krásné a úsměvné povídání. Máš úžasné kočky, tolerantní a jsou to i gurmánky. Jak je vidět Woody ocenila tvoje kuchařské umění a ocenila ho tím, že se nebojí opět sledovat co to na lince vyrábíš za dobroty.

Dareček je také zvědavý, jenomže ten na rozdíl od Woody kibicuje celým tělem, nebo-li překáží a já mám strach abychom neměli k obědu kousek kočičího prstu nebo ocasu. Na chlupy jsme už zvyklí. Takže Darek na linku nesmí, jen se na něj podívám, už skáče sám dolů. Jenomže když v kuchyni nejsem, tak - pánbůh vysoko, panička daleko ......

M. Crossette 17.4.2020 17:46

Alex, děkuji. Ze současných koček pouze Woody skáče na linku. Cvalda Rusty by to nedokázala a Giner snad ani neví, že tam linka je, nikdy po ní ani nepokukovala. Zato se ale umí šííleně plést pod nohy - nenechá se udržet v náručí (možná minutu), ale skvěle se umí nalepit na nohy. A v kuchyni je to fakt nebezpečné, obzvláště, když mám v rukách plný hrnec. A také kibicuje - což v kuchyni naopak vítám, jinak bych jí kolikrát ani u těch nohou necítila a je to fakt na zabití (tedy moje). Pohlaď Darečka (naší bývalé Kotě dvojínka)

D. Ruščáková 17.4.2020 11:05

Maričko, máš překrásné kočky! :)

Jinak bych řekla, že pokud už jsi měla polít kočku, zvolila jsi velmi vhodnou tekutinu... :D Možná si při mytí trochu brblala nad stavem svého kožichu, ale nejspíš si opravdu pochutnala:))

M. Crossette 17.4.2020 17:36

Dede, děkuji za pochvalu koček. A máš pravdu, protože někdy takhle mixuji omáčky podstatně ostřejší nebo ještě horké (tady naštěstí přidaná voda a zakysanka z lednice šťávu schladily). Hmm teď mě napadá, že jak si Woody další den znovu vyskočila na linku, že si přišla vyžebrat další dávku cákance :)))

E. Zvolánková 17.4.2020 9:46

Všem krásný pátek,

Maričko, moc hezky jsi to napsala. Mně se už toto samozřejmě povedlo také a ne jednou. Naposledy se mi to stalo s těstem na palačinky. Omylem jsem si zavadila za kabel od šlehače a jak jsem se to všechno snažila chytit, aby se to nezvrhlo, zamotala jsem se do té šňůry zvrhla to všechno...bylo to tedy hlavně na mně, ale dost i na zemi.... To, co se pak ozývalo z kuchyně po celém domě by bylo těžce nepublikovatelné. :-)))

M. Crossette 17.4.2020 17:32

Evo, děkuji. Hihi, velmi plasticky popsané, úplně to vidím. Ale mohlo to dopadnout hůře, mohlas zakopnout tak nešikovně, žes skončila na zemi. No já jaksi v tom momentu ani nestihla vydat žádný zvuk (ani tu nadávku), kupodivu jsem duchapřítomně začala jednat (utírat).

Ale jednou jsem na lincě šťouchla do odměřeného oleje do těsta a všechen se vylil. Umýt mastnou linku a část podlahy trvalo podstatně déle, než u téhle omáčky.

Z. Yga 17.4.2020 9:10

Cháá, ony ty kuchyňské nástroje jsou hodně potměšilé. Je to pár roků, byla sobota lehce po poledni, já měla kuchyni vyjímečně naklizenou, oběd hotový a tak že rychle ještě Jeníkovi (který byl v práci) udělám něco na způsob smoothie z ovoce, co se už moc netvářilo. Ruče jsem oloupala pomeranč i mandarinky, šoupla do mixéru a dohladka rozmixovala. Pak mi padlo oko na zapomenuté kiwi. I usoudila jsem, že by se tam taky hodilo - oloupala, rozčtvrtila, hodila do mixéru a zapnula. Ovšem nevšimla jsem si, že milý přístroj mezi tím stylem přískokem vpřed dohopsal na kraj linky - při zapnutí se sebevraženým skokem vrhl dolů... V tu chvíli jsem si připadala jako v kresleném filmu - jenom jsem nevěřícně zvedala oči od podlahy po strop a zpět a minimálně pět minut jsem nemohla pochopit, co se vlastně stalo. Takové smoothie z exotického ovoce umí dělat krásné a opravdu trvanlivé krápníky na stropě!

Ale než přišel Jeník domů, bylo vše v pořádku a téměř nebylo poznat, že u nás vybuchla ovocná sopka - akorát Jan se zeptal, zda jsem malovala, že je cítit čerstvá barva (:o))).

A OTéčko - nevím jak u vás, ale u nás je už zase jarně teplo https://yga.rajce.idnes.cz/2020_Po_Velikonocich/

M. Skálová 17.4.2020 9:41

Já už jsem to asi psala, jak jsem vymalovala šlehačkou. I s dětma.

M. Crossette 17.4.2020 17:25

YGo, začala jsem se usmívat, hned ze začátku čtení, protože tvé popisy čehokoliv je radost číst. No nemýlila jsem se. Připomnělo mi to dávný článek Bubu, o tom, jak její manžel použil mikrovlnku :))

Jinak tancující mixer mám také (naštěstí mi nikdy nespadl). Je menší, lehký je stojí na lince (velký beru na větší oběmy a je v skřínce). Ale právě proto, že vím, že má taneční nadání, když běží, přidržuji ho.

Š. Matyášová 17.4.2020 7:32

no hlavně, že se neopařila...že to nebylo horký...

s tyčákem má hororovej zážitek moje kolegyně z práce, taky nějak vypla mozek a nevytáhla šňůru z eletriky a prstíkem sundavala omáčku z těch rotačních nožů, bohužel si při tom druhou rukou stiskla startovací čudl - no,skončila na chirurgii na šití, doktor jen kroutil hlavou, když s tím pak přišla do práce, ještě dovyprávěla,že původně, to chtěla oblízat...naskočila mi husí kůže....

M. Skálová 17.4.2020 9:37

to znám, já jsem na úrazy expert. Taky jsem si sáhla ale nebylo to na šití.

Š. Matyášová 17.4.2020 9:40

měla to proseklý na jednom až ke kosti,a malíček bez nehtu...to už jí nespravili....

A. Rgova 17.4.2020 15:12

O tomhle úrazu jsme někde slyšela a tak vytahuju šňůru z proudu hned po došlehání. I proto, že jsem jeden tyčák zničila, když jsme si zavadila o knoflík při oddělávání nástavce. Spolu s žehličkovou (kvůli ohni) a pračkovou (kvůli kočkám) patří tyčomixerová do trifobijky domácí:o))

Z. Matylda 17.4.2020 13:58

Tenhle úraz jsem měla onehdy, jen jsem rychleji ucukla a nebylo to na šití, jen slepení dohromady :)

M. Crossette 17.4.2020 17:16

Uf, téda, to musel být děsný zážitek! Já dělám to samé co tvoje kolegyně. Naštěstí ,jak jsem právě napsala u X. - se dá vrtulková část oddělit. Když mixer vypnu,rovnou sundám vrtulku (a dává do dřezu k umytí), takže až pak do ní šťourám prstem. Ale vrtulka je pořádně ostrá, musím si dávat pozor, abych moc nepřitlačila.

Z. Xerxová 17.4.2020 6:12

hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o)

Já si nahodila kus linky bílky... chtěla jsem udělat sníh do velikonoční nádivky (bílky mi zbydou po mazancích) a byla jsem líná vzít větší nádobku... ale tušila jsem zradu a tak to cáklo jen jednou... I tak to šplouchlo solidně - sněhu bylo míň...

Máš krásnou kočičí trojbarevnou sestavu

M. Crossette 17.4.2020 17:09

Xerxová. děkuji za pochvalu. Jo, také jsem jednou měla s bílky co dělat. U tohoto mixéru mohu spodní část (vrtulky) odpojit (tak jednou zatočit a uvolní se)) a nasadit metličku na šlehání. Jenže se mi po nějaké době jaksi porouchala a při spuštění se sama odpojila. Tenkrát měla metlička vetřinové taneční sólo v hrnku, naštěstí jsem ji chytla dřív, než opatlaná mokrými bílky vylétla ven. Používám jí dále, jen už vím, že jí musím při každém použití v tom bodu připojení držet