28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

MEJLEM: Kolik je ti, babičko?

Najednou se vnuk zeptá babičky: "Babi, kolik vlastně ti je let?" Babička se zamyslí, pak si přitáhne vnoučka k sobě a začne mu odpovídat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Fritscher 10.5.2013 11:16

A ještě bych tam dodal: " ... a vzdělanej člověk byl ten který studoval a opravdu tomu k čemu se vyjadřuje rozuměl, a ne ten kdo "GOOGLIL" :o))

V. Tatar 10.5.2013 8:11

112 nikoli 66

Ten článek je hezký, ale

nesedí pár drobností. Pokud je babičce 66 let narodila se v roce 1947. To už

byly kontaktní čočky, nikoli ovšem měkké. Ty byly vynalezeny až r. 1955. Byly

ale skleněné (vyn. 1887) a z plexiskla (1933).

V. Tatar 10.5.2013 8:12

Re: 112 nikoli 66

Také existovala proudová

letadla. první Heinkel He 178 měl první let 23.4. 1939. A klimatizaci začal na

začátku dvacátého století instalovat Američan Willis H.Carter. Tu první v

jakési tiskárně v New Yorku r. 1902. Babička

by se tedy musela narodit nejméně roku 1901a bylo by jí tedy 112 let.

A. Fritscher 10.5.2013 11:15

Re: 112 nikoli 66

Chlapci ale pokud ta babička mluvila česky, tak měla pravdu .......... a ještě bych tam dodal a vzdělanej člověk byl ten který studoval a opravdu tomu rozuměl, a ne "GOOGLIL"  :o))

J. Literák 8.5.2013 16:59

Nepasuje to

Nějak to nepasuje, babička určitě nemůže mít jen 66 let.

I. Procházková 8.5.2013 21:56

Re: Nepasuje to

Ale jo, pasuje, dotyčná babička má zřejmě na mysli technický pokrok a společenské zvyky v době jejího narození. A to souhlasí, mně je totiž taky 66 let. :-))

L. Krajicek 8.5.2013 22:46

Re: . . . babička určitě nemůže mít jen 66 let.

Vlastně máte svým způsobem pravdu. Dnes je celkem běžné mít první dítě (pokud vůbec nějaké) tak v pětatřiceti. Nebo i později. Takže budoucí prvobabičky budou ve věku kolem sedmdesátky.

Ovšem tato babička je ještě z generace, kdy bylo celkem normální, že první dítě měla žena ve věku dvacet-pětadvacet let. Ovšem její dcera nebo syn už měli dítě v pětatřiceti. Vnoučkovi je dejme tomu deset. Tak to spočítáme: 20 + 35 + 10 = 65. A ejhle!

J. Kadeřábek 8.5.2013 14:44

Po letech člověk vzpomíná jen na to dobré.

Já bych jen doplnil. Za korunu se dalo něco koupit. Můj plat měl takových korun celkem 650. Kilo masa 35 kč, boty 120, košile 32, rohlík 30 hal. kolo Favorit 960 kč (ovšem bylo jen pro někoho). Dědovi sebrali všechny stroje, dvě krávy a pole vyčištěné od kamení (Okříšky). Dostal za to záhumenek plný šutru. Soused udal mého otce a ten byl (naštěstí dočasně) odejit ze zaměstnání.  V přijímacím protokolu na střední školu jsem si početl: otec učitel, není  v KSČ. Kupodivu mě vzali. Jak píše babi samá selanka.

J. Marešová 8.5.2013 15:11

Re: Po letech člověk vzpomíná jen na to dobré.

Pane Kadeřábku také přepočítávám a došla jsem k tomu, že se vše změnilo  v přepočtu 1:10 - jak mzdy ,tak  důchody,  - mzdy byly tenkrát kolem 2000, důchody byly nižší - maminka brala 590 a tatínek 900,-. ale ceny jsou nižší, než tehdy - máslo kg 40,- Kč, mouka 3,90, mléko cukr 7,30, chléb 3,90, housky 0,40, maso hovězí zadní 46,-, přední 20,- vepř.bůček 20,- šunka 10,- deset deka. Dražší je bydlení a energie. Nejhůře na tom byli bývalí živnostníci - dědeček byl truhlář, měl 2 dělníky, zemřel v roce 1939, zbyla po něm hypotéka, kterou musela babička splácet, ale po 48 roce jí vypočítali důchod 80 Kč a protože měla zahrádku, měla povinnost odvádět vajíčka, přesto, že slepice neměla. Já nastupovala po maturitě za 740,- Kč.  Jsem ráda, že jsem se dožila současné doby - ale vadí mi, jak se zhoršily mezilidské vztahy - nevím, jestli to je naše povaha, ale jeden druhému závidí snad i zlámanou nohu. Soused má auto, na které se nezmůžu, alespoň mu ho objedu hřebíkem, nebo má bazén na který nemám, alespoň mu do něj načůrám.A co se týká politiky - raději nemluvit - voliči pravice a levice se přímo nenávidí, jako by na tom záleželo, politici jsou všichni stejní, myslí jen na sebe a voliči jsou jim dobří jen do voleb.

I. Procházková 8.5.2013 21:52

Re: Po letech člověk vzpomíná jen na to dobré.

Ceny masa byly trochu odlišné - zadní hovězí 29 Kčs, přední bez kosti 22,- a přední s kostí 17 Kčs (ke zdražení došlo až na konci 70. let). Šiška chleba stála 4,20, houska a rohlík 30 haléřů. Nastupovala jsem po maturitě v polovině 60. let za 790 Kčs hrubého, žádná sláva. Moje máma (roč. 1916), absolventka obchodní akademie za 1. republiky, měla důchod 800 Kčs, když ovdověla, dostávala k tomu 300,- po manželovi. Já mám odpracováno 41 let na středoškolských pozicích a důchod mám prachbídný (o 1500 Kč nižší, než je průměr). Žiju skromně, ale zdravě a nestěžuju si (jsem samoživitelka).

Závist je bohužel typická česká vlastnost a ta tu je už dlouhá léta (možná staletí). Určitě všichni pamatujeme, jak se někteří za socialismu vesele udávali, aby se zbavili nenáviděného souseda/kolegy... Udání byla většinou pro prkotiny (nevyvěšené praporky, neúčast na brigádách, nevhodný třídní původ, "protistátní" vtip, pronesený v hospodě u piva... Moji mámu například udala negramotná "socka" z protějšího domu, že nosí klobouk. Byl průšvih, mámu si zavolali na uliční výbor a doporučili jí, aby nosila šátek, hubertus a galoše, což máma samozřejmě odmítla. Dneska se tomu sice zasměju, ale tenkrát nám moc do smíchu nebylo. Závist je tu pořád, jen se teď projevuje trochu jinak. Objíždění auta hřebíkem (nebo mincí) tu ale bývalo i za socíku.

Jsem stejně stará, jako ta babička v článku, jsou tam sice drobné nepřesnosti, ale ona zřejmě měla na mysli technický pokrok a společenské zvyky v době jejího narození, což by souhlasilo.(:-D)

J. Chaloupka 8.5.2013 9:39

Také mám někdy pocit, že jsme se narodili ve

středověku.

Z. Kulhánková 8.5.2013 2:09

To mohla být klidně i o deset let mladší!

D. Šimáček 8.5.2013 1:57

to ta babca

dostala alzhaimera dost brzo, ze uz si nepamatuje kolik ji je  :-) nebo je top halt stary a nekdo to jen trosku upravil a zapomel na realie

K. Filek 8.5.2013 8:49

Re: to ta babca

Žádného alzhaimera nemá,napsala to celkem přesně.Před šedesátí léty to tak bylo.Určitě se lidé k sobě chovali líp.

P. Vandas 8.5.2013 12:07

Re: to ta babca

 V tom souhlasím, chovali se k sobě lépe. Třeba když věšeli Horákovou.

O. Kadlec 8.5.2013 0:23

Babička pábí.

vnouček jí to brzy spočítá. Babička zapomněla, že dětem to dnes sakra rychle myslí a ještě rychleji umí vyhledávat.

L. Krajicek 8.5.2013 1:47

Re: Babička pábí, no a co?

A  copak nám vnouček vyhledá? Že babička, aby zdůraznila princip neskutečného rozmachu užitné techniky a katastrofálního úpadku mezilidských vztahů, si některé údaje o pár roků posunula?

Tím jenom dokáže, že dětem to dnes ho(vno)uby sakra rychle myslí, ale jen že místo vlastního mozku mají displej s klávesnicí.

Jinak řečeno, muset si vygůglovat odčítání dvouciferných čísel, malou násobilku nebo psaní -i -y např. ve slovech lyže nebo písek, není důkazem sakra rychlého myšlení.

J. Marešová 8.5.2013 12:21

Re: Babička pábí, no a co?

Vážený pane Krajíčku, máte pravdu, babička neodsuzuje  technický pokrok, jen zdůrazňuje, jak se zároveň s ním změnily i mezilidské vztahy - to je podstata tohoto rozhovoru. Protože jsem také "babička", techniku obdivuji, PC i ostatní vymoženosti využívám, ale také nostalgicky vzpomínám na večery, kdy jsme se na rozdíl ode dneška scházeli celá rodina u večeře u stolu, společně jsme stolovali i kdyby to mělo být jen třeba u škubánků, ale rodina žila pospolu, ne jako dnes, kdy si každý najde něco v lednici a odklidí se k televizi, PC, nebo k hrám. Na d ěti byl vždy čas i když pracovali jsme také, většinou jsme měli dva úvazky, to jen dnes se píše, že tehdy bylo lépe - nebylo, jen lidé drželi víc pohromadě. Scházeli jsme se v partě, jezdili na vodu, pod stany,  na hory. Dělali jsme si maškarní večery, děti byly vždy s námi a dodnes i jako dospělí na to vzpomínají, ale vnoučata už také mají podmínky jiné. Když potřebuji něco vysvětlit na mobilu, PC, nebu FB, vědí vše hned. Nemají ale lehčí život, za nás nebyla ve škole šikana, děti se neposuzovaly podle oblékání - nebyly socky - nebyla mezi nimi soutěž, kdo trávil dovolenou v exotičtější cizině. To je holt dar pokroku!