Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

451 stupňů Fahrenheita. Míval jsem rád tu knihu a taky její provedení v Divadel X. Za bolševika ji člověk vnímal jedním směrem. Jenže není kniha jako kniha. Obecné zbožštění knih není na místě a nemusí jít zrovna o Mein Kampf. O mobilu platí totéž co o ohni: Dobrý sluha ale zlý pán. Na mobilu se dá poslouchat audiokniha, studovat cizí jazyk, číst e-knihy, noviny, časopisy. Většina tohle nejspíš nedělá.Ale bylo opravdu tolik čtenářů v době předinternetové? Míň jiných možností, takže v absolutních číslech patrně ano. Podobně se dnes už nechodí do kina a to mlhavě pamatuju doby, kdy se do kina šlo v obleku a s kravatou. A takových věcí by se našlo.

No ale trvalo to, než jsem si vzpomněl, že jde o šermířskou fintu... Holt jsem toho přečetl až příliš.

Už si ani neuvědomujeme, jak nedávno byla ještě většina světa negramotná a knihy byly určeny jen malé skupince. Ale to stačilo, aby přežívaly už nejméně čtyři a půl tisíce let. Jen málo věcí má tak dlouhý rodokmen.

V poslední době došlo k prudkému boomu čtení, který vyvrcholil někdy v třicátých až padesátých letech minulého století a teď se to pomalu vrací do normálu. Já bych nad knihami hůl nelámal.

V kupé vlaku sedí chlapec a dívka. Oba zhrouceni do svých mobilů. Nikdy se nesetkají. V jiném sedí otec, matka a dvě neposedné děti. Děti se dívají z okna a mají plno tázek. Rodiče je občas okřiknou, neboť je to ruší v jejich mobilování. Na lavičce sedí kojící madona s dítětem u prsu a s mobilem v ruce.

Hm, třeba já čtu knihy na mobilu zcela běžně. A zdaleka nejsem sám.

Miluju knihy a čtení. Léta, tj. za existence Neviditelného psa prožívám s autorem příběhy z knih dříve i dnes přečtených. Dnes mi autor udělal radost. Hrdě se hlásím, že Paul Féval - 2 díly Tajemného kavalíra z roku 1932 v krásném zeleném vázání je v mojí knihovně. Neměla jsem srdce na to, abych staré knihy po svých prarodičích vyhodila. Takže Neversův bod byl u nás známý dávno před zfilmovaným Hrbáčem.

Hezké. Čtu knihy i na mobilu, asi o něco víc než ty fyzické. Několik jsem jich vydal úspěšně, pak se to zaseklo, ale ještě aspoň 2 nebo 3 dopíšu. Nevadí, pokud je lidi budou číst na mobilu. Tam asi nevymřou, prostě mění formu. Nebo to půjde až po transformaci na videa? Videa ale berou víc času. Anebo už je knih tolik, že nové nejsou potřeba? Anebo na ně po zaplacení všech parazitických skupin nebudou peníze a budou jen na ty staré, co jsou už zdarma?

Já už kupuji knihy pouze v elektronické podobě, a to z jednoho prostého důvodu - už je doma prostě NEMÁM KAM DÁVAT.