Do dávné i nedávné minulosti proniká autor Zapomenutých příběhů, aby odtud vylovil dramata naprosto nesourodá svou podstatou. Máme v ruce žeň jeho výprav už po osmé. Ve dvanácti kapitolách před námi defilují témata historická, technologická, ekonomická i vojenská, vždycky se společným jmenovatelem poutavého vyprávění.

Některé zapomenuté společenské jevy nás dodnes přitahují. Obsáhlá pasáž o soubojích by svými barvitými náměty vystačila na celý svazek Zapomenutých příběhů. Dobrodružně působí i kapitoly o zločincích. Kdy nám jsou sympatičtí? Když je obětí ještě horší zločinec, což je případ Hana van Meegerena, padělatele, který napálil Hermanna Göringa. Anebo zločinec, který způsobí něco užitečného. Že to není možné? Tajemství hedvábí přinesli do Evropy pašeráci a vynálezce evropské verze porcelánu byl podvodník…

Pro dramatické historické příběhy se nemusíme nořit do hluboké minulosti. Také u nás je ještě mohlo pamětníků řecké vojenské junty. Padla zhruba patnáct let před pádem komunistického režimu u nás. Jak se to stane, že se diktatura hroutí? V Řecku to proběhlo víceméně hladce, ale líčení konce druhé světové války v oblasti rakouských Tyrol je jako námět pro akční film.

Zajímavá dovede být i zdánlivě neatraktivní disciplína, jako je ekonomika. Spadají do ní daně. Platí se odedávna a státy bývají v tomto oboru vynalézavé. O dani z komínů slyšel asi každý, ale daň z pluhů? Znali ji v Anglii. Daň z vousů? Nepřekvapivě ruský vynález. O svérázné daně se zasloužili Vikingové… dobyvatelé, ale také osadníci. Zajisté svérázní, když si k tomu zvolili ostrov tak nehostinný jako je Island. Někdy se ekonomika zhroutí. To nastalo v roce 1873, když padla vídeňská burza, co čert nechtěl, právě v době, kdy město hostilo Světovou výstavu.

V Zapomenutých příbězích autor osvětluje i pojmy, které už dnes ztrácejí smysl. Tak třeba „pátá kolona‟ se dnes málo používá, jeho podstata aktuální je. Rozumíme jím bezděčné nebo i záměrné působení ve prospěch cizí mocnosti. Může to být v kterékoli době a kterékoli zemi. Zkušenosti s německou pátou kolonou měli ve třicátých létech minulého století i Spojené státy. A že šlo často opravdu do tuhého, o tom svědčí „akce Pastorius‟, příběh se začátkem v nitru ponorky a koncem… na elektrickém křesle. Jiné pojmy spadají do oblasti vědy. Slyšeli jste o jarovizaci? U nás se užívala pro ironické označení obnovy nebo oživení. Za vrcholné Stalinovy diktatury to byla pseudovědecká doktrína, která měla za následek miliony mrtvých. Je to varování, jak to dopadne, když se ideologie plete do vědy… nezní vám to aktuálně?

Příběhy poznání se prolínají s historií. V předchozích dílech Příběhů jsme několikrát narazili na zápas s chorobami. Jak to bylo s leprou? Zbyly doby, kdy zasahovala i do dějin. Jak by vypadal Blízký východ, kdyby nezabila křižáckého krále Balduina?

Zapomenuté příběhy nezapomínají ani na českou stopu. Tentokrát se dotknou Antonína Čermáka, rodáka z Kladna, na vrcholu své kariéry ve třicátých létech přítele Franklina D. Roosevelta a starosty Chicaga. Připletl se do rány atentátníkovi na prezidenta a doplatil na to životem. Snad kvůli tomu ale není úplně zapomenutý, přinejmenším v osmém svazku série Zapomenutých příběhů.

__________________________________________________________________________________________

Nový díl ZP8 má dvanáct kapitol, opět povybíraných z různých koutů historie. Ne všechno jsou osudové události, tolik zapomenutých osudových událostí bohužel „po ruce“ není. Ale věřím, že u žádné kapitoly se nudit nebudete.

Kniiha je dosažitelná zde, j

Celou sadu si můžete pořídit zde.