Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

U nas

na Petrinach v Praze jsem mel svetlusku celou noc na okennim ramu v noci z patku na sobotu. Svitila (tedy svitil, protoze u svetlusek sviti jen samecci) a ja byl jako zamlada u tety na venkove. Rano zacaly ve stromech radit sojky a straky, datel klofal, a kdyz jsem se sel kolem pate rano projit, abych si nafotil vychod slunce pres dramaticke mraky, tak jsem, protoze bylo po predchozim desti vlhko, potkal stovky sneku s ruznobarevnymi domecky. No to bylo uzasne rano!

w

http://gbook.ftt.cz/pic_a/a21.gif

Svetlusky mam doma na zahrade v Brne.

Sice teprve asi tyden,co sem je zmercil.Prestal sem sekat travu a se zaujetim sleduji navrat zivota.Sousedi mne pomlouvaji ,kolemjdouci krouti hlavami,ale ja se tesim z kazdeho projevu zivota a nove trvalky,ktera vykvete.Jiz nikdy mrtvy "Zeleny beton",ani kapku ROUNDAPU!Poucil sem se na  ekozahrady.com.

Tak si to představte,

že já jdu včera večer vynést koš- u nás v centru Liberce uvidím tak světla automobilů a pouličních lamp a přesto jsem potkal na chodníku ježka. Proběhl vedle mne a zmizel ve velkém dvoře našeho bloku baráků. Sice hezké potkání s přírodou ve městě,ale mám strach, aby jej něco nepřejelo.

Babičko z hor

Moc hezky jste popsala ten náš kraj. Taky jsme takhle ze zápraží chaloupky pozorovali světýlka a hvězdy a v klidu rozjímali, Téměř vždy se o tu krásu s námi dělily srnky s kolouchy. Byly to krásné večery a noce - byli jsme MLADÍ a šťastní a bezstarostní.

Babicko

Babicko, priznejte se, ze kdyz jste vysla tak jste taky nezhasla.

jestli

se, dědečku, dožiješ důchodu a přestaneš chodit na šichty, tak tě taky čekají broučci; budeš moct si vzít pivko a tláču ven na louku a těm svítilníčkům drobit a žasnout a žasnout a loknout si a podrbat se a žasnout...

Taky se všude svítilo.

 Vraceje se z práce ve tři ráno, padaje únavou, jsem oslněn světly pouličních lamp marně hledal hvězdičky na nebi. Při své krátkozrakosti jsem nebyl schopen zaostřit ani rozmazané pouliční lampy. Světla bylo jako ve dne a projíždějící auta svými reflektory mi vháněla slzy do očí. Vzduchem se linula vůně benzinu a nafty a mně se dělalo hlady špatně. Náladu mi to ale nepokazilo, neboť jsem měl zase vyděláno o pětset korun více a doma mně čekalo pivko v lednici spolu s drůbeží tlačenkou.

 Nad paneláky jsem zahlédl světlý pás. Svítá! tušil jsem, že bude jasno, slunečno a hic jak prase, takže mně odpoledne zase čeká úmorná lopota ve strašným horku. To ale nevadilo. Teď mně čeká to pivko s tlačenkou!