Bylo to v osmé nebo deváté třídě. Anebo možná v sedmé. Vraceli jsme se z výletu v Praze a holky ze třídy měly vyhrnuté rukávy a jiskru pubertálních fanynek v očích.

Kdesi v metropoli, poté, co jsme si po rozchodu užívali osobního volna, se s Ním potkaly. A on se jim podepsal na předloktí! Na bílé dívčí kůži jsme mohli číst (a měli závidět): Pavel Bobek.

O 35 let později

Sešla se nás tam tehdy vlastně jen hrstka. V jednom pražském hotelu na prezentaci kanadských vín. Od Niagary, a nejen ledového.

Akci spolupořádala kanadská ambasáda, a protože jsem se krátce předtím z Ontaria vrátil, bylo mi jasné, že na takové akci nesmím absentovat (a samozřejmě ani abstinovat). Mezi hosty nechyběl prominentní emigrant Edvard Outrata, který jako jeden z nemnoha Čechů má za sebou zkušenost s prací ve vrcholovém managementu kanadské federální instituce: působil v agentuře Statistics Canada.

A jako milovník a znalec vína ozdobil prezentaci svojí účastí Pavel Bobek.

Komorní prostředí salónku bylo ideální příležitostí pro osobní rozhovory. Mluvili jsme o ledasčem. O Semaforu, o Kanadě – a nejvíc o víně od Niagary. Jistě, ledové bylo vynikající, ale skutečně exkluzivním zážitkem byl tamní cabernet sauvignon. Je to moje nejblíbenější odrůda a dodnes tvrdím, že lahodnější cabernet sauvignon jsem nepil.

Mám pana Zpěváka stále před očima. Ani on nešetřil chválou. A také údivem a uznáním. Kanada, Ontario a především turisticky proslulá oblast kolem Niagara-on-the-Lake, mezi vodopády a jezerem Ontario, předvedly další ze svých tváří. Pro mnohé možná překvapivou, ale o to příjemnější.

Pak se v pravý čas rozloučil a s klidem Angličana odešel. Zmizel v útrobách hotelu – a já věděl, že budu mít vzpomínku na celý život.

Děkuji za tu jedinečnou příležitost poznat Pavla Bobka jinak než jako divák v hledišti na jeho koncertech. Za příležitost poznat ho s číší vína, tváří v tvář – a natrvalo se stát svědkem pravdy, kterou si budeme v příštích hodinách a dnech připomínat. Že Pavel Bobek byl nejen velký umělec, ale také velký člověk a ryzí gentleman. Český gentleman anglosaského střihu.

A teď odešel. Přesně devět let a jeden den poté, co jsme spolu obdivovali vůni a chuť nápoje z révy, který s nevšední péči připravilo niagarské Pillittery Estates Winery.

Ne, Pavel Bobek nemůže být a nebude zapomenut. Jeho písně byly zdrojem vnitřního klidu, když bylo člověku nejhůř. Oázou duševní pohody, zdrojem ztracené rovnováhy. Díky za ně. I za to, že s námi zůstávají.

R. I. P.

Stejskal.estranky.cz

Klip: Jiří Wagner