21.1.2021 | Svátek má Běla


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Překladatel

V Josefodole se o něm mluvilo jako o překladateli. Proslýchalo se, že za války fungoval přímo na Pražském hradě, překládal z němčiny do češtiny a naopak. Říkejme mu proto Překladatel. Já si ho pamatuji jako úhledného staršího pana hostinského s knírkem, jehož paní báječně vařila.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 1.2.2014 13:03

Někdy možná zkraje roku 1946 dostali důstojníci Letecké

vojenské akademie v Hradci Králové rozkaz nebo snad jen doporučení, aby se každý ujal některé opuštěné chalupy v Malé nebo Velké Úpě. Každou sobotu je tam pak vozil, i s manželkami, vojenský autobus, přes týden tam byla stálá služba, která chalupy obcházela a hlídala. Spalo se s revolverem pod polštářem. Podle vyprávění starousedlíků hodně Němců, tedy starců, žen a dětí, kteří se bez mužů, odvedených do wehrmachtu, v těch kopcích jen obtížně dokázali uživit, odešlo samo před postupující frontou. Někteří pak byli odsunuti (členové NSDAP), někteří prý zůstali, aby krajina nezpustla – kdo by do těch hor, do té chudoby, šel. V době příchodu letců tam už nebyl skoro žádný, byl odsunut i zbytek. Čeští navrátilci do Trutnova a větších míst totiž podávali zprávy o skupinách ozbrojených Němců v uniformách i bez, operujících z Krkonoš, byli i mrtví a i nálada mezi Němci civilisty prý byla naplněna potlačenou nenávistí a očekáváním rozkazu obživlého Vůdce ke konečnému zúčtování s méněcennými. Některá chalupa byla řádně vystěhovaná a uklizená, někde zůstalo ve škopku neumyté nádobí pokryté plísní – dodnes nejživější vzpomínka jedné pamětnice. Těch prvních prý bylo víc a to byly ty, ze kterých Němci odešli sami. Pro vojáky další povinnost, tahání balíků tchérpapíru na opravu střech a jiné úkoly, protože o chalupy se po odchodu hospodářů na frontu vlastně nikdo nestaral. Vše pak ukončeno postupným příchodem novousedlíků z vnitrozemí, většinou ne už hospodářů, ale třeba pensistů, kteří nechali byt dětem. Elektřina byla zavedena jen dolů k silnici (takové chalupy museli letci uvolnit a přestěhovat se výš do strání a začít znovu a byla velká úleva, když konečně byli toho všeho zbaveni), ale noviny se s nějakým zpožděním do hor dostaly, jistě i k těm Němcům. Potravinové lístky? Nebylo by je kde utratit, nebyly obchody, kraj byl odjakživa soběstačný a vojáci si vše vozili z Hradce. Jizerky jsou jiné, škoda těch několika emotivních detailů, které zajímavý článek trochu zpochybňují.

V. Vlk 1.2.2014 22:23

Re: Někdy možná zkraje roku 1946 dostali důstojníci Letecké

Vážený pane, kdybyste měl ještě nějaké informace, moc by mne zajímaly. Václav Vlk st -poslat prosím , máte li, na redakci  na NP