H. Rybnická 12.3.2022 10:56

Války jsou strašné, právě jsme svědky. Ale i společenské systémy jsou někdy nastaveny tak, že lidé prchají, mysleme jen na emigranty. Ovšem: V okamžiku kdy války skončí, nastupuje civilizovaný lidský řád. V takovém okamžiku nastolit etnickou čistku je stejné svinstvo jako začít válku. Podívejte se jen na těch několik ještě dostupných fotografií novinářů, kteří kdysi sledovali "odsun". Vidíte tam ženy s kočárky a staré lidi. s kufry, pokud je cestou vysílením neodhodili nebo nemuseli "odevzdat". Nebýt nesprávné znamená být správné?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 12.3.2022 14:13

Správný kontra nesprávný, to je černobílé. Nebýt nesprávný, to je pokus o šedou. Čeština to umí o něco líp než němčina, ale taky umí líp dělat zmatky. "Nemohu nerict, že tě nemám nerad".

Poválečný odsun je jedna z těch věcí, o které lze polemizovat ad libitum a zároveň ad absurdním, ale nakonec skončíme u toho, že to dost dobře nemohlo skončit jinak. A jak nejsem přítelem ezoterických dobrých a zlých energií, tak v Sudetech, znám ty krušnohorské, "nejdřív Němci vyhnali Čechy a pak Češi Němce, a ta krajina se z toho dodnes nevzpamatovala.

A nejde jen o chybějící vesnice. Jde třeba o železnici přes Moldavu. Nové technická památka. Vlak šplhá hlubokými lesy do hor, dojede na velikánské čelní nádraží - velikánská budova a asi deset kolejí... a nic. Řez, šlus, utrum.

Ale dejou se tam zajímavé věci. Kdysi tisícové město, dnes místo, kde býval kostel plus polozpustly barák, co si pred sto lety postavil pekař a posléze sloužil jako rekreační středisko min. Vnitra. Před pár lety se toho ujali manželé, ona Češka, on Ind, za pomoci mezinárodních dobrovolníků to dávají dohromady - a ono to funguje!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.3.2022 15:47

Jen drobná oprava: V roce 1918 bylo v Sudetách prokazatelně celých 4.5 procent Čechů. Krajina vzkvétala po staletí. Že by se to "vyhánění" tak malého procenta obyvatel tak strašně projevilo, nebo Vám něco uniklo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 12.3.2022 17:48

Zdá se, že něco uniklo vám, a sice druhá půlka vyhánění.

Ale stejně - pokud vím, Říše požadovala a dostala okresy s více než polovinou Němců. Což samozrejme nevylučuje možnost skoro čisté německých oblasti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.3.2022 20:12

Pane Lapile, žádná druhá půlka se nekonala. Československo nacpalo po 1918 do Sudet stovky, ne li tisíce českých státních zaměstnanců , policii, školství, úřednictvo, vyhazovalo dosavadní německojazyčné zaměstnance ve velkém - a v roce 1938 tyto muselo stáhnout zpět. Samozřejmě se vším majetkem atp.

Severní ČEchy tak neznám, ale rafinovaný podfuk se konal v Brně. Město převážně německé bylo v průběhu jen několika týdnů administrativně rozšířeno na "Velké Brno" Bylo připojeno 28 okolních vesnic a dvě města. Tím se počet obyvatel zněkolikanásobil s převahou občanů české národnosti - a samozřejmě s rozpuštěním městské rady a nasazením českých radních. Stejné ve všech větších městech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 12.3.2022 23:54

Přečtěte si, co přesně jsem napsal. Vyhnání tam bylo dvojí, takže o druhé půlce jsem psal, ne že ne.

Po osamostatnění ČSR byly mj. nějaké územní reformy. Krome "velkého Brna" byla ustavena také "velká Praha"; nemyslím, že v tom byly nějaké prvoplánově antinemecke cíle, i když, jak znám úředníky, tak se jistě snažili nedelat si ke všemu ještě jazykové problémy.

Rozhodně po válce nikdo Němcům nekonfiskoval majetek, nezakazoval mluvit německy a nezavíral školy, jak se dělo na územích připojených v r. 1938 k Říši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 13.3.2022 12:59

Jejejej Vy jste naivka. Opravdu si myslíte, že by Ćeskoslovensko po 1918 mohlo existovat s německojazyčným hlavním městem a německojazyčným druhým největším městem "nové" republiky? a všemi následky? Německ, v Praze možná na Berlín.... Sudety volající po anšlusu na Rakousko .... Nějak se to muselo ukučírovat, nemyslíte? a pokud myslíte "po válce" 1918 tak si přečtěte historiky, ale ty kteří nezahalují tyto časy do mlhy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 13.3.2022 15:48

Aha. Tak ona je německojazyčná už i Praha... Nu což, byly řečeny už divnější věci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 13.3.2022 13:05

Wenzel Jaksch, parlament CSR únor 1930 jen jedna ukázka:

Musím ještě mluviti o kapitole, která je bohužel velkou překážkou dohody národů tohoto státu v oboru školství, to jest o školství menšinovém. Je vlastně zbytečno konstatovati, že my jako mezinárodní sociální demokrati nestavíme se zásadně proti zřizování menšinových škol, naopak my přejeme každému českému dítěti, aby bylo vyučováno ve své řeči mateřské. Avšak samozřejmě požadujeme i pro své děti v menšinovém území menšinové školy. Proti čemu se však bráníme a musíme brániti s veškerou silou, to jest zřizování škol vysloveně odnárodňovacích. Jsme přesvědčeni, že v tomto směru je již překročena přípustná míra. Mluví-li se o kapitole menšinového školství, bojuje se při tom s momenty národnostními. Líčí se to tak, jako by zde byly oprávněné národnostní požadavky na jedné straně a národnostní šovinismus na straně druhé. Chci uvésti několik fakt, jak se z menšinového školství nedělá otázka národnostní, nýbrž spíše obyčejný obchod

Ve Starém Hamru založena česká škola menšinová, ač tam nejsou české děti. Ale založení bylo umožněno tím, že byla za tamní místnosti nabídnuta činže mimořádně vysoká pro tamní poměry. Za obyčejnou světnici bylo placeno ročně 5.000 Kč nájemného, za posluhu 2.000 Kč, přitom bylo nájemné zaplaceno na tři roky předem. Tutéž místnost měla německá škola, když byla přestavována, i s posluhou za 700 Kč ročně. Vidíme tedy, že náklad byl zdesateronásobněn. V Dolní Huti je jedno české dítě; pro tuto menšinovou školu byla najata světnice za roční nájemné 6.000 Kč, německý učitel platí za tutéž světnici ročně 600 Kč. V Pleši není žádné české dítě. Tam se koupí dřevěná chata za 30.000 Kč, která má podle tamějších poměrů ceny snad 15.000 Kč, je adaptována týmže nákladem, a to jenom proto, aby tam příslušný propagátor menšinové školy mohl postoupiti na místo školníka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.3.2022 15:49

Ostatně: Co se týče obnovování devastovaných někdejšich vesniček, měst, památek atp. povětšinou se na tom podílejí německé krajanské spolky nebo jiné organizace, případně i jednotlivci. Jak spávně říkáte, dobrovolnicky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 12.3.2022 17:51

O tom vím a děkuji za to. Moje oblíbené místo: Skoky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 12.3.2022 14:14

celní nádraží...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 12.3.2022 11:57

https://kultura21.cz/historietradice/22936-reportazni-kniha-sydneyho-morrella-videl-jsem-ukrizovani

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 12.3.2022 12:21

http://media.fsv.cuni.cz/2018/05/25/nejde-jen-chybejici-pamatniky-proc-mluvit-vysidleni-nemcu/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Farda 12.3.2022 21:51

Děkuji za odkaz. O odsunu a la Pohořelický pochod, Postoloprty či Švédské šance u Přerova jsem se s panem Vlkem st. a jinými vlastenci v minulosti už několikrát dohadoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek