Neviditelný pes

VZPOMÍNKA: Odešel samouk

25.7.2020

Miloš Nesvadba vždy stál mimo pozornost médií, ba ani bulvár na něj nic neměl.

Základem jeho herectví bylo ochotničení v mládí, svůj kreslířský styl odkoukal od Lady a Sekory. Bez škol dokázal zaujmout v obou oborech.

Miloš Nesvadba

Hlasovou techniku by mohl vyučovat. Když v Nezvalově hře „Dnes ještě slunce zapadá nad Atlantidou“ řekl jako senátor svou jednu jedinou větu, opravdu zazněla. Jako Stařec měl v Cyranovi z Bergeracu jen asi dva výstupy, ale jeho dikce „ze staré školy“ výrazně kontrastovala s výkony mladších.

Jeho práce s dětmi byla spíše vzájemnou hrou. Zaujal, nenudil, uměl děti představením vést tak, že se necítily být vedeny a poučovány.

V televizních dětských pořadech měl štěstí, že mohl vystupovat v éře, kdy tam ještě vystupovali živí herci, kteří se nepitvořili, ale hráli. Hráli stylem pro děti, který je - dobře dělaný - náročnější než běžné televizní hraní. On navíc v roli rychlokreslíře. Skoro si myslím, že když Karel Kryl ve svém jediném předemigračním televizním recitálu doprovázel své promluvy kresbami na tabuli, byl nevědomým inspirátorem tohoto inscenačního prvku právě Nesvadba.

Před mnoha lety jsem s ním domlouval vystoupení ke dni dětí. Třebaže jsme spolu mluvili poprvé v životě, věcně jsme probrali náležitosti, při tom jsme si o ledačem poklábosili a on během deseti minut stihnul i dvakrát - jen jako citoslovce - říct „do pr-ele“. O dalších pár let jsem s ním už jako novinář probíral jeho vzpomínky na jednu populární herečku. Opět příjemné bezprostřední popovídání jako bychom se znali odnepaměti.

Pan Miloš Nesvadba byl svůj, neopakovatelný. Dožil se 95 let.

Převzato z autorovy Palety názorů a ptákovin



zpět na článek