J. Kraus 22.11.2013 22:47

Ano, Jamrtál, zvláštní kus Prahy,

nespojitý s okolím, kterému odebírá energii Nuselský most nebo snad ti skokani pod ním se tříštící. A jiná energie tu odebranou nahrazuje. Kdo jdeš od metra po schodech dolů, nepřecházej Jaromírovu k trafice. Má své patrioty, kteří se o mnohých jeho tajemstvích nebaví s kdekým. Kolegu tak fascinoval, až se po pravidelných návštěvách baru na rohu Ostrčilova náměstí a Oldřichovy stal alkoholikem nuceně se léčícím. Staré hradby s pěšinou na jedné straně, kde se snad dá ještě poznat místo někdejší jeskyně, a Horská ulice za nimi. Z místních by po ní v noci nikdo nešel. Na jednom jejich konci opuštěný Karlov, na druhém ještě opuštěnější Vyšehrad. Stíny minulosti. Postavili pod ním na konci hradeb v Neklanově před několika lety dům, na místě, které při někdejší zástavbě nechali kvůli hradbám volné. Teď ten překážející kus hradeb zbourali. Chodíval jsem kolem celkem pravidelně do antikvariálu v Neklance za starými pohlednicemi, kočkou Bimbou a vojenskými pochody, které mi italský majitel, jeden z kvalitních lidí, kteří začínají opouštět západní svět, obětavě vozil z vetešnictví celé Evropy, a tak jsem stavbu sledoval. Kolegyně na hrozící nebezpečí upozorňovala kde koho, ale kdo by se s ní bavil. No, ona ještě před nějakými ani ne sto padesáti lety byla hradba souvislá a tam, kde dnes jezdí tramvaj, byla jen branka. Kolegyně by ty developery nejradši pozabíjela, já říkám, počkejme ještě chvíli a uvidíme je opékat se s ostatními na pomalém ohni. Mám starou pohlednici Oldřichovy ulice, skoro v každém domě krámek nebo nějaká kořalna a spousta lidí v pohybu. Musel to bývat soběstačný svět. Dnes obchodníci naříkají, že je to mrtvá čtvrť, a asi mají pravdu. I já jsem tam léta jen projížděl tramvají. Opuštěné krámy ale čile zabírají Vietnamci, ke kterým nikdo nechodí – vedle je Lidl a kousek dál Tesco a Billa. Čest Jamrtálu drží nad vodou švec pan Dušan Slanina v Jaromírově. Kvůli němu, tedy kvůli svým rozbitým botám, se do míst, kde jsem prožil třináct let, občas rád podívám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulišek 21.11.2013 2:22

ach jo

"Komunistická strana nemá v úmyslu střední stav zničit, jak to tvrdí o nás naši nepřátelé, nýbrž má zájem na silném, prosperujícím živnostenstvu, jehož oprávněné požadavky jsme vzali do svého programu a budeme je se vší rozhodností také prosazovat." (Klement Gottwald na sjezdu živnostníků, Rudé právo 26.února 1946)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 20.11.2013 19:33

Do první třídy jsem šel v roce 1949, rok po panu Kaepenkovi

Děkuji za krásné připomenutí, já chodil do školy Kladská 1 na Král. Vinohradech - tam, kde se točilo Šest medvědů s Cibulkou - a dolů po schodech do Vršovic a vedle kina Pilotů byla cukrárna a tam ( pokud si to dobře pamatuji ) dělal nádhernou zmrzlinu pan Amadeo Bernacozi ( omluvte moji paměť na jeho jméno i pravopis ) - za korunu kornout. Hezký večer

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Šafránek 20.11.2013 14:02

Nusle, Michle, Krč...

...dávno už širší centrum Prahy, a přesto tu lze dodnes najít zákoutí, kde duch periferie přetrval - zapomenuté zbytky dělnických kolonií, opuštěné dvorky u Botiče... Kdo v těchto končinách vyrůstal (já ano, byť mnohem později, než pan Karpenko), ví dobře, o čem je řeč. Díky a ještě jednou díky za milé povídání, které mi připomnělo málo známý text Karla Kryla: Dnes v noci chodil jsem se slečnou Periferií, tančila na provaze trolejí na konečné

nekonečně dlouhý svlékací tanec, odkládajíc plot po plotu,zeď po zdi, komín po komíně

černošedé šaty, a vyprávěla mi o lidech, kteří pro oči nevidí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Švrček 20.11.2013 10:41

Pohlazení po duši

nebo ohřejváček pro podzimní mlhy... Něco více, než ti malí živnostníci nás navždy pomalu a jistě opustilo s prodlužujícím se obdobím budování socialismu... Ale že jsme si to neobnovili sami po opětovném získání svobody nebude jen tou tehdejší výchovou, sami jsme se nepřičinili dostatečně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vysoký 20.11.2013 10:10

Re: Hezky!

Krásná nostalgie. Vždy když náhodou jedu tramvají "Jamrtálem", vzpomenu si na krámek pana Shana -papírové hračky a marně se snažím identifikovat dům kde byl. Měl zřejmě jako cizinec nějaké exteritoriální postavení, protože mezi těmi rušenými drobnými živnostníky vydržel velmi dlouho. Dokonce v jednom článku v Tigridových obzorech byl ironicky využit jako plíživé "Žluté nebezpečí".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 20.11.2013 9:15

Re: Je dobře mít pěkné vzpomínky,

Připojuji se.  Je asi dobré, že dětské vzpomínky jsou vesměs kladné.A také si myslím, že naše tehdejší radosti i lumpárničky nynějším dětem moc chybí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Vodvářka 20.11.2013 9:11

Moc pěkné a hezky napsané

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Vodvářka 20.11.2013 9:11

Moc pěkné a hezky napsané.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.11.2013 8:13

Re: Moc pěkné :)

Ale oni to chápou moc dobře, ale zdravá ekonomika opravdu není jejich cílem. Právě naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kolar 20.11.2013 6:13

Moc pěkné :)

Do dnes ekonomové nepochopili, že zdravá ekonomika stojí na drobném soukromém podnikání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vozábalová 20.11.2013 2:10

Je dobře mít pěkné vzpomínky,

taky mám takové, jen z pozdější doby - tak konec první poloviny 50.let, myslivna v křivoklátských lesích a první třída v nižborské škole. To už ale "kabalero" v Praze určitě pečivo nerozvážel a mně se tam plete maminčin strach, když balila nějaké živobytí pro rodiny tatínkových zavřených kolegů - co kdyby ho chytili, když je navštěvoval!

No, ale děti takovým  věcem nerozumějí, nevnímají je tak moc do detailu. Mám tedy ty vzpomínky převážně moc pěkné, ranné dětství prožité na myslivně je něco, co už dnes prakticky vůbec prožít nejde, škoda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Krasny 20.11.2013 1:49

Hezky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek