VZPOMENUTÍ: Margit Bara, tragedie filmové hvězdy

Na podzim roku 2011 jsem napsal do pražského Maďarského kulturního střediska Tatianě Dimitrové, mající zde na starosti film a divadlo, dopis, z něhož cituji:

Margit Bara 1956

"Jako kluk jsem trávil v padesátých letech prázdniny v Karlových Varech, kde se tou dobou konaly Mezinárodní filmové festivaly, na nichž jsem sbíral autogramy festivalových hvězd a dostával se tajně na filmová představení. Po létech jsem s některými herečkami jako novinář napsal rozhovory (polskou herečku Barbaru Polomskou jsem si dokonce pozval do svého televizního pořadu Kavárnička dříve narozených) a vím, že pro každého byla ta skutečnost, že jsem od vlastního dětství sledoval jeho uměleckou dráhu, milým překvapením. V roce 1956 mi na onom festivalu věnovala svoji fotografii s autogramem herečka Margit Bara. A právě ona je důvodem, proč Vám píši a obracím se na Vás s velkou prosbou: Mohla byste mi pomoci získat adresu, na kterou bych mohl paní Margit napsat?"

Paní Dimitrová mi ochotně odpověděla a začalo pátrání po kdysi slavné filmové i divadelní herečce. Během té doby jsem si z informací na internetu poskládal její životopis, který v šedesátých letech poznamenal skandál, připomínající mi vzdáleně smutný osud jiné herečka s podobným příjmením - Lídy Baarové.

Margit Bara se narodila 21. června 1928 v Kolozsvári v Sedmihradsku (dnes Cluj-Napoca v Rumunsku). Své původní sedmihradské jméno Barra otec změnil, když jejich rodina v roce 1955 přesídlila do Maďarska. Margit chtěla být původně baletkou, učila se tanec. Po roce studia na Vysoké divadelní a filmové škole nastoupila v roce 1945 do kolozsvárskeho Maďarského divadla. I když pravidelně hrávala v divadle, populární se stala až díky filmu. V padesátých a šedesátých letech se stala v Maďarsku nejpopulárnější filmovou herečkou! Kromě maďarštiny hovořila také rumunsky, francouzsky, anglicky a španělsky. Ve většině filmů ztělesňovala typy osudových žen. V zahraničí dosáhla prvního výrazného úspěchu postavou chudé služky ve filmu Dvojí sukno (hrál se i u nás). Byla obsazovaná do náročných charakterních rolí, hrála ale i ve filmech dobrodružných. V roce 1962 ji obsadil režisér Jiří Krejčík do slovenského válečného filmu Polnočná omša, filmové adaptace stejnojmenné hry Petra Karvaše. V Polnočné omši hráli po jejím boku slovenští herci Ivan Mistrík, Ladislav Chudík, Jozef Kroner, Emília Vašáryová či Karol Machata, z českých herců pak například Jiří Pleskot anebo Vladimír Šmeral. V průběhu let 1956 až 1975 se objevila Margit Bara ve 25 filmech. A film Propast, s nímž přijela v roce 1956 do Karlových Varů na IX. Mezinárodní filmový festival, zde získal Zvláštní cenu poroty. V roce 1975 se naposled objevila na filmovém plátně ve snímku Jakub lhář, který vznikl shodou okolností v koprodukci NDR a ČSSR. Jakub lhář byl nominovaný na Oscara jako nejlepší neanglicky mluvený film a na XXV. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně vynesl představiteli hlavní role, Vlastimilu Brodskému, Stříbrného medvěda za nejlepší mužský herecký výkon.

Úspěšnou kariéru krásné maďarské filmové hvězdy přerušil v roce 1964 vykonstruovaný příběh a koncepční spor, kdy byl obviněn ze zpronevěry a podvodu ústřední ředitel hotelů a restaurací Lajos Onoda. Protože v totalitních režimech neexistuje presumpce neviny, začalo se uměle šířit, že Onoda pořádal divoké pitky a orgie s vysokými politickými funkcionáři, herci a herečkami. Pro hodnověrnost byla do této aféry namočena i Margit Bara. Šlo tehdy o to, odpoutat pozornost veřejnosti od skutečných viníků. I když jí nebylo nikdy nic dokázáno, začali se jí lidé stranit a postupně přestávala dostávat hlavní divadelní a filmové role.

Bara na dobové pohlednici

Svou uměleckou kariéru ukončila v roce 1977. Až v roce 2002 dostala jako satisfakci za příkoří od vlády Maďarské republiky Kossuthovo cenu…

A jak jsem dopadl já se svým pátráním?

Se svolením paní Tatiany Dimitrové už jen cituji její emaily:

20. 9. - Paní Margit Bara už komunikuje pouze prostřednictvím svého manžela a kontakt na něj dostanu v pondělí 26. 9. Pak Vám jej ihned přepošlu. S pozdravem TD

19. 10. - Dobrý den, pane Suchý, zatím se mi nedaří, mluvila jsem osobně i s uměleckou šéfkou Národního divadla v Budapešti a i ta mi řekla, že mi nemůže pomoct, že paní Bara už je velmi nemocná, skoro nevidí a nekomunikuje se světem, jedině snad nějak přes manžela, ale že kontakt nemají. Z jiného místa mám slíbenou nějakou pomoc, ale odtud mi už delší dobu nikdo neodpovídá. Zkusím to zaurgovat, děkuji za trpělivost. TD

9. 11. - Dobrý den, tak se mi podařilo získat číslo na manžela Margit Bara a hned jsem mu zavolala. Řekl mi, že před šesti lety prodělala mrtvici a nemluví, nečte, ani nepíše a tudíž nemůže odpovídat na žádné otázky, ani jeho prostřednictvím. Je mi líto. Zdraví TD

A mně je zase líto, že se paní Margit Bara už nikdy nedoví o tom, jak na ni i po 55 letech vzpomíná jeden kluk, kterému věnovala na začátku své kariéry svoji podepsanou fotografii.

(Psáno pro Revui 50plus)