Výstavy obrazů Zdeňka Buriana (11.2.1905 Kopřivnice - 1.7.1981 Praha) si své příznivce vždy najdou. Malíř známý ilustracemi dobrodružné literatury a paleontologickými rekonstrukcemi má hned vedle svého kopřivnického rodiště v sousedním Štramberku muzeum. O Muzeu Zdeňka Buriana ve Štramberku se na stránkách Neviditelného psa psalo 4. 6. 2014. Ve štramberském muzeu jsou knihy a knižní obálky, které Burian ilustroval. Na velkoplošných tabulích reprodukce obrazů. Expozice se často obměňuje, avšak originální velké obrazy jsou k vidění málokdy. O to zajímavější je výstava Burianových obrazů v Slezském zemském muzeu v Opavě.

To uspořádalo výstavu Lovci mamutů ve Slezsku, jejíž součástí je výstava obrazů Zdeňka Buriana. Jde o obrazy s paleontologickou tematikou, které malíř v roce 1952 vytvořil na objednávku Slezského zemského muzea pro jeho první poválečnou expozici. Muzeum tehdy objednalo celkem sedm obrazů – čtyři olejomalby a tři kvaše. Dochovala se i korespondence mezi Burianem a ředitelem muzea.

Dopisem ze 4. listopadu 1952 objednává muzeum čtyři obrazy (olej). Olejomalby by podle zadání objednatele měly zobrazovat „prajelena, jeskynního medvěda, srstnatého nosorožce a australopitheca“. Další tři kresby (kvaš) „fossilní ptáky“. Podrobnosti měl Burianovi sdělit profesor Augusta pověřený vědeckým vedením. Celková cena za olejomalby 120 000 Kčs, cena za soubor kvašových obrazů 5 000 Kčs.

Zdeněk Burian, Dinornis maximus

Zdeněk Burian, Hesperornis a Ichthyornis

Burian odpovídá dopisem z 22. 11. 1952. Děkuje za objednávku a sděluje, že na žádaných námětech již začal po dohodě s profesorem Augustou pracovat. Všechny obrazy budou hotovy do konce roku. Opavské muzeum odpovídá 2. prosince 1952. Sděluje, že cena bude uhrazena nejpozději do 20. 12. 1952. Obrazy muzeum převeze z Prahy do Opavy vlastním autem v lednu 1953 nebo později „podle toho, jaké budou sněhové poměry na silnicích“.

Zdeněk Burian, Megaloceros giganteus

Ze školních výletů do muzea v Opavě mi v paměti utkvěl obraz, na kterém velkého jelena pronásleduje smečka vlků. To je olejomalba s objednaným námětem „prajelena“. Vyobrazení těchto zvířat s mohutným parožím je i mezi malbami ve francouzském jeskynním komplexu Lascaux. V češtině se sice používá název jelen obrovský, ve skutečnosti ale jde o obří formu losa. Při návštěvě muzea před 10 lety tam už ten obraz nebyl. Muzea se v současnosti zaměřují více na různé časově omezené expozice a stálé expozice se omezují. Většina dříve trvale vystavovaných exponátů končí v depositářích, což se stalo i Burianovým obrazům.

Zdeněk Burian, Coelodonta antiquitatis

Zdeněk Burian, Australopithecus africanus

Slezské zemské muzeum v Opavě všechny v roce 1952 objednané obrazy vlastní. Nejsou jen součástí stálé expozice. V rámci probíhající výstavy o lovcích mamutů jsou vystaveny v ochozu prvního patra Historické výstavní budovy Slezského zemského muzea.

Kopie Landecké (Petřkovické) venuše

Samotná výstava Lovci mamutů ve Slezsku je v jednom menším sále v přízemí. Návštěvníci bohužel neuvidí originál Petřkovické venuše (někdy nazývané Landecká venuše), nalezené v roce 1953 na sídlišti lovců mamutů na Landeku v Ostravě – Petřkovicích. Na rozdíl od jiných paleolitických venuší kyprých tvarů představuje venuše z Landeku mladou štíhlou ženu. Její stáří je odhadováno na 23 000 let. Nachází se v Archeologickém ústavu v Brně, který ji údajně nerad k výstavám půjčuje. Dosud byl originál sošky v Ostravě vystavován pouze v roce 2002, kdy ji během jednoho dne trvající výstavy na Černé louce shlédly 4000 návštěvníků. Na expozici věnované paleolitu na Ostravsku, jako je ta současná, kterou budou doprovázet různé akce a přednášky, měl být jistě vystaven originál Petřkovické venuše a nikoli replika, jaká se svého času běžně návštěvníkům v Ostravském muzeu nabízela asi za 50 korun. Kdysi jsem si ji tam sám koupil a nedávno věnoval vnučce. I když je kopie Petřkovické venuše umístěná na nasvíceném skleněném hranolu pod sklem, od originálu na pohled k nerozeznání, je skutečně zvláštní, že ani na výstavu Lovci mamutů ve Slezsku není dán originál a návštěvníkům se ukazuje levná replika.

Meteority ze sídliště lovců mamutů

Jeden archeologický unikát na výstavě ale přece jen je – meteority z Kylešovského kopce v Opavě, kde bylo v roce 1925 při kopání hlíny v Lundwallově cihelně objeveno devět železných meteoritů. Nacházely se v kruhu o průměru cca 20 metrů v kulturní vrstvě sídliště paleolitických lovců. Stáří lokality s četnými pazourkovými nástroji bylo určeno na 18 000 let. Seskupení devíti meteoritických želez na tak malé ploše svědčí o tom, že je sem přinesli obyvatelé paleolitického sídliště, lovci mamutů.

Pozn.: Výstava Lovci mamutů ve Slezsku se koná od 3. září do 25. listopadu 2018 v Historické výstavní budově SZM (Komenského 10, Opava) a doprovodná výstava obrazů Zdeňka Buriana s paleontologickou tematikou tamtéž od 18. září do 25. října 2018.

Foto: autor