Když vzniklo Československo, příštího prezidenta mělo v exilu, armádu (legie) na Sibiři a úřady jen rakouské. Jako kurýrní i strážní služba nové vlády se osvědčili skauti. Dokládá to výstava v Poštovním muzeu.

Poštovní muzeum a Novomlýnská věž

Výraz zátěžový test je módní. Užívá se v různých oborech – od bankovnictví až po energetiku. Jeho smyslem je zjišťovat kiksy i slabá místa systému. Neobvyklý zátěžový test absolvovali čeští skauti na konci roku 1918. Neobvyklý proto, že testoval nové, ještě nezkušené společenství skautů – a přesto v něm skauti uspěli.

Skauting jako fenomén byl tehdy čerstvý. K nám ho přivezl v roce 1912 Antonín Benjamin Svojsík. O pouhých šest let později musel být spokojen. Při vyhlášení republiky skauti patřili k těm, kteří se dovedli chopit organizačních úkolů doby a obstát v nich.

To vše popisuje a dokládá výstava Pošli to dál. Je rozsáhlá. V muzeu na nábřeží Vltavy zabírá notný díl přízemí (tam je kurýrní část) i prvního patra (tam je část obecně skautská). Umístění výstavy právě tady má dvojí logiku.

Za prvé: na Petrském nábřeží mezi muzeem a řekou se za první republiky nacházelo centrum čs. skautingu.

Za druhé: mezi nejvýraznější skautské služby v říjnu a listopadu 1918 patřila služba kurýrní. V jejím rámci čeští skauti jako první na světě používali skautské poštovní známky – a jejich dochované exempláře na zásilkách patří ke vzácným exponátům dějin pošty i filatelie, tedy i do hájemství Poštovního muzea.

Generalissime Scheinere

Ale to jsou informace pro specialisty a fajnšmekry. Současná výstava je zajímavá spíše tím, že přibližuje atmosféru před sto lety – pomocí infotabulí, fotografií, dobových dokumentů i autentických předmětů.

Je to atmosféra doby, jíž se říká revoluce či převrat. Pamětníci roku 1918 už nežijí. A přece vystavené exponáty – hlavně přepsané vzpomínky – mohou leccos evokovat pamětníkům roku 1989. Třeba přesun Národního výboru (vlády) z Obecního domu do Harrachovského paláce: „Znamenalo to zařídit místnosti nábytkem, sehnat dříví na topení, vybudovat strážnici a třídírnu zásilek, získat písařky na strojích...“ To připomene atmosféru listopadu 1989 a stávkujících 

Autoři píší, že výstava je určena hlavně dětem ve věku 10–15 let. Ale klidně mohli napsat 10–100 let. Většina snímků ukazuje scenérie či postavy, které ocení lidé obeznámení nejen se skautingem, ale i s moderní českou historií.škol.

Mezi vyfotografovanými kurýry skautské pošty – většinou cyklisty – jsou osobnosti jako Prokop Drtina (pozdější tajemník prezidenta Beneše, ministr spravedlnosti a po roce 1948 politický vězeň) či Josef Charvát (pozdější lékař a zakladatel čs. endokrinologie).

A náhoda není ani to, že skautská pošta tak fungovala. Za její organizací totiž stál osobně Josef Rössler Ořovský – nejen všestranný sportovec a diplomat, ale i filatelista. To on vymyslel systém skautských kurýrů, doručovacích knížek, potvrzovacích razítek a známek.

Výstava odkrývá i nechtěnou komiku. Už titulaturu v adresách. Například náčelník Sokola Josef Scheiner je jednou titulován „velitel českých armád“, jindy „generalissimus českosl. arm.“, a to v době, kdy skutečná čs. armáda – legie – byla tisíce kilometrů na východ.

Pošli to dál! / Pošta českých skautů. Poštovní muzeum, Praha, do 28. října

LN, 7.7.2018

Foto: Jiří Wagner