Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

"Trosecnici z Vlastovky" to rozlouskli :) Size jsem chvili premejslel, jak se ksakru ten chlap jmenoval, ale dal jsem to!

Z tech knih si uz nic nepamatuju, jen pocit, kdyz jsem je cetl.

Cituji z prvního odstavce: "... různě po světě existují kluby, jež sdružují čtenáře detektivek nebo čtenáře sci-fi, ale tam už je předmětem zájmu žánr a nikoli jednotlivý autor. "

Komentář

Doplním, že absolutně nejčtenější a nejvydávanější knihou na planetě Zemi v historii - je která kniha?

Bible.

Pozor: Toto je marketingový pohled, nikoliv náboženský pohled. Klíčová osoba knihy, Ježíš Kristus, má asi vyšší charisma, než kterýkoliv jiný pozemský autor.

Možná je to také jediná kniha, kterou vlastní mnohem více lidí, než kolik si ji přečetlo.

Hm, vrátil jsem se do mládí...

Ty knížky čtu také i teď.

Jako kluk jsem knížky Artura Ransomeho miloval a přečetl je snad všechny. Bohužel při stěhování se mi ztratily, moc děkuji autorovi za článek, který mi osvěžil milé vzpomínky.

Také patřím k náruživým čtenářům AR a navštívila jsem s rodinou jezero Coniston a ukazovala jim, kde je Ostrov divokých koček, Darienský štít a vylezli jsme na Kančenžangu. Bohužel, moje děti jeho knížky moc nebraly, ač jsem jim je podstrkovala. V dětství jsem prolézala knihovny a hledala další jeho knížky a nemohla se jich nabažit. Fascinovaly mě ručně kreslené mapy v nich. Vůbec mi nechyběly barevné obrázky. Mým snem bylo naučit se plachtit, no, snad to ještě stihnu.

Děkuji panu Mrožovi za informace o AR, o kterých jsem neměla tušení.

V dospělosti jsem si splnil sen z mládí a byl jsem se podívat u jezera, kde se odehrával Boj o ostrov, a vylezl jsem na horu, na kterou šli v Trosečnících z Vlaštovky. A pak jsem se zasmál nad ilustracemi Zdeňka Buriána ke staršímu vydání těch knih - ale v dobrém.

Knihy mne fascinovaly a teď fascinují i moji dceru. Druhé dvě děti to nechytlo, neměly na ně asi správnou povahu.

Doufejme, že se i v další generaci někdo najde. Svět AR by neměl zmizet.

V dávných dobách, kdy se ještě dalo stanovat pod Hádkem za Ochozí (pro mně za Ochozem, ale podle pana Pernici, který je od tam a tak to musí vědět, za Ochozí), jsme četli během stanování Boj o ostrov. Když jsme knihu společnými silami dorazili, starší syn se rozplakal. "Co je? Co se děje?" "Mně je líto, že ta knížka už skončila!"