Herec Donald Sutherland se narodil 17. července 1935 ve „Svatém Janu“ na Novém Brunswicku v Kanadě… A devadesáti let se bohužel již nedožije, protože zemřel právě před rokem, 20. června 2024.

Jak stárl, více a více připomínal tento neskutečně tvárný herec monstrum, což mu ale zjednodušilo kariéru: právě do rolí monster a přihrávačů monster ho rádi obsazovali.

Kdy to vlastně udělali poprvé, nevím, ale nejpozději ve videoklipu Kate Bushové Cloudbushing, kterému je letos už čtyřicet let a na nějž odkazuji na konci článku. Ale ano, hraje tu prostě výzkumníka, ale i jako onen „netvor“ funguje: na sto procent.

Sutherland byl možná herecký génius, ale „masu těla“ nepředěláte a nemohu si pomoci, ale velmi často působí, aniž si jakkoli pomáhá vůlí, až bizarním dojmem. Jen těžko přicházím na herce, který by ho v některých rolích dostatečně efektivně zastoupil, a provždy unikátní Sutherland zůstává nenahraditelný.

Už od čtrnácti let (1948) byl rozhlasový zpravodaj. Pak vystudoval vysokou (Viktoriinu univerzitu) a promoval hned s dvěma vyznamenáními. Roku 1959 odcestoval z Kanady do Velké Británie a studoval tam dál - na londýnské Akademii hudby a herectví.

Přes rok pak objížděl různá divadla se skotským souborem.

V televizi a filmu se prvně objevil v letech 1962 a1963 a měl od začátku blízko k hororu, takže se tenkrát mj. objevuje ve filmech Zámek živoucích mrtvol, Desetkrát převrácený svět, Dr. Terror´s House of Horrors, Incident lodi Bedford a Fanatik.

I v Aldrichově klasice Tucet špinavců (1967) získal jednu z titulních rolí, když nám představil Vernona alias jednoho z dvanácti trestanců nasazených do krajně nebezpečné protinacistické operace.

„Ale mezinárodní úspěch přinesla Sutherlandovi teprve figura lakonicky hovořícího chirurga polního lazaretu Hawkey Pierce ve filmové satiře MASH (1969),“ konstatoval historik Miloš Fikejz ve svém Slovníku zahraničních filmových herců konce XX. století (2002) - a tu postavu z korejské fronty let padesátých nejlépe charakterizuje časté narušování disciplíny, což už nastolila románová literární předloha Richarda Hookera. V následném televizním seriálu, který zůstává totálním fenoménem, se ale Sutherland už neobjevil…

Byl intelektuální typ herce a skutečně schopen chameleonské proměnlivosti. „Umělec se širokým rejstříkem“, jak to jinak říct; většinu jím ztvárňovaných hrdinů přesto charakterizuje jakási zaraženost.

Roku 1970 se s Eastwoodem objevili ve válečném filmu Kellyho hrdinové a v Pakulově dramatu o zmizelém vědci Klute (1971) získal titulní roli soukromého detektiva. Souběžně si začal v „civilu“ románek s herečkou Jane Fondovou, ale tomuto proudu vztahů jeho života se tady nebudu věnovat.

Roku 1973 se objevil v Roegově působivém, okultním hororu podle stejnojmenné povídky Daphne du Maurier Teď se nedívej. Hraje restaurátora památek v Benátkách, který je s to předvídat zlo.

Roku 1975 fungoval skvěle ve Schlesingerově adaptaci románu Nathanaela Westa Den kobylek - a ztvárněný jím, hroutící se bohatec Hollywoodu si tu, připomenu, říká Homer Simpson.

Ve stejnojmenném bijáku hrál pak Donald pro Federica Felliniho (a to zcela demytizujícím stylem) Casanovu (1976)… a téhož roku se vynořuje v působivém špionážním příběhu Johna Sturgese Orel přistál. Nacisti se zde pilně pokoušejí odpravit Winstona Churchilla, ale nevyjde to.

Roku 1978 se Sutherland objevil i v další adaptaci známé sci-fi Invaze zlodějů těl a z téhož roku je Velká vlaková loupež, adaptace románu Čtyři klíče, kde Crichton extrémně detailně rekonstruoval první historické vykradení vlaku. Aby se Sutherlandem zosobněný lupič (hlavní roli ale má Connery) dostal do inkriminovaného vagónu, musí se ohyzdně namaskovat za nebožtíka a stát se - dočasně - obyvatelem rakve. Při Sutherlandově vysoké postavě to nebylo jednoduché.

Ze stejné doby je film Vražda na úrovni, kde kráčí ve stopách Jacka Rozparovače sám Sherlock Holmes, a pobaví film Muž, žena a banka (1979), kde jde o záložnu ve Vancouveru. Společníka hraje zloději sám režisér Paul Mazursky.

Roku 1981 debutoval DS na newyorské divadelní scéně v dramatizaci Nabokovovy Lolity a z téhož roku je špionážní příběh Oko jehly podle knihy Kena Folletta, kde hraje hnusně vraždícího nacistu, schopného a chladného agenta abwehru na území Spojeného království. Ve finále se tento nácek musí dostat včas k ponorce na pobřeží, což překvapivě není snadné. Proč? Protože se zamiloval.

Za roli chirurga v psychologickém dramatu Překročit práh byl Sutherland roku 1982 oceněn i na MFF v Karlových Varech a zcela arogantního britského důstojníka hraje v historickém snímku z americké války o nezávislost Revoluce (1983).

Ve filmu Vlk u dveří (1986) je impresionistou Gauguinem, přičemž i on sám měl výrazný výtvarný talent. Sutherland byl, popravdě řečeno, až trochu autistní typ umělce a rolemi žil. Putoval od jedné ke druhé.

Ve filmu Kriminál (1990) hrál další zrůdu: psychopatického ředitele titulního ústavu, který se intenzivně pokouší odpravit jednoho ze „svých“ vězňů, představovaného Sylvesterem Stallonem. Nevyjde to. Ve slavném filmu JFK (1991) má roli „pana X“, operujícího tajně v Pentagonu, a přichází jako zlé svědomí za prokurátorem (hraje ho Kevin Costner), aby jej upozornil na možné spiknutí.

V „hasičském“ filmu Oheň (1991) má pouze epizodní, ale přesto vysoce věrohodnou roli vězněného pyromana, či dokonce pedofila.

V upíří Buffy (1992), té první a ještě pro kina, školí titulní hrdinku a je démon s naprosto neuvěřitelnými reflexy. Zatímco v seriálu MASH díky herci Alanu Aldovi nikdo Sutherlandovy absence nelitoval, ve slavném seriálu Buffy jí už litovati lze. Ale nezaplatili by ho.

Stále více na pouhé honoráře se zaměřující herec bohužel začal brát posléze takřka vše, pokud to nebylo za nula dolarů, ale sem tam trefil dobré věci. Vyskytuje se tak v adaptaci dalšího z románů Michaela Crichtona Skandální odhalení (1994) a téhož roku i v adaptaci Heinleinova románu Vládci loutek. Poloreflexivní pohyb, kterým si hmatá po zátylku, je banální, ale stěží zapomenutelný.

Hrál i ve filmu Wolfganga Petersona Smrtící epidemie (1995) a ve snímku Virus (1999). Roku 2000 se znovu potkali s Clintem Eastwoodem ve Vesmírných kovbojích, roku 2001 natočil v Bratislavě film o událostech ve varšavském ghettu Povstání a roku 2004 se objevil v nové adaptaci Kingova Prokletí Salemu. A ve Frankensteinovi; ale ouha, nebyly to už žádné hlavní role a jí není ani epizoda v nové verzi Bílé velryby (2010).

Roku 2012 se ještě objevil na novém Ostrově pokladů a v letech 2012-2015 hrál vládce v sérii známých filmů Hunger Games podle literární předlohy Suzanne Collinsové. Ale to bylo takřka vše. Jedna z posledních jeho rolí je v adaptaci povídky Stephena Kinga Telefon pana Harrigana a pouze vzdáleně (vztah chlapce a starce) se příběh podobá starší už kingovce Nadaný žák. Donald Sutherland je tu bohatcem, jemuž je předčítáno, ale zemře a… jeho moc ani poté nepolevuje a chrání ono dítě.

Jako po smrti naštěstí nepolevuje vliv žádného dobrého filmového herce - a je to dobře.

Donald Sutherland a Kate Bush: hudební klip

Kate Bush - Cloudbusting HD LPR remastering (The Whole Story 2015) - YouTube