Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VÍKENDOVÉ RÁNO: Duše je věčná
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jara London 12.11.2006 22:41Díky, Aničko je to hezky napsané. Jsem sice tvrdý realista, cynik a poměrně okoralý člověk, ale věřím, že mohou být různé věci mezi nebem a zemí. |
|
|
Ivan Vitula 12.11.2006 11:50je to tak Není to pro mne nové, souhlasím s tím, jen myslím, že uvedený kněz má poněkud starší názory, za sebevrahy je možné dát sloužit mši. Ještě mu nějakou pošlete, nemusíte říkat, že byl sebevrah. |
|
|
Borek 12.11.2006 12:14Re: je to tak duchařsky uhozené Duchů a strašidel je třeba si vážit a pěstovat je. Církvím příliš klesají příjmy. Komu straší na věží hned šupky dupky za nejbližším šamanem, katolickým či protestantským, ale jsou i autodidaktové, kteří vás vykropí i vykouří za slušnou sazbu. |
|
|
J.G. Pašek 12.11.2006 18:06Re: Re: je to tak duchařsky uhozené To by si přišli na pěkné peníze v ČR, kde na 100 tisíc obyvatel po Rusku a Maďarsku je nejvíce sebevrahů . . . . proč asi? |
|
|
Mike´s 12.11.2006 10:55díky Milá Anko, na toto nelze opravdu říci nic jiného, než prostě - děkuji. Děkuji i za tu duši. A k některým komentářům - jste opravdu k pousmání. I Vám děkuji. |
|
|
šimon klein 11.11.2006 21:35Anko, Aničko, ....děkuju..... |
|
|
vitas 11.11.2006 16:53Ponaučení Takže ponaučení, které si z toho odnáším: pokud se setkám s něčím, co nedokáži pochopit, zaplatím církví a tím se to sice nevyřeší, ale všichni budou spokojení. |
|
|
Lapil 11.11.2006 20:14Re: Ponaučení Proboha to ne! Já v matematice končím u matic a v biologii u zjištění, že co sním, to musí taky ven, to bych se nedoplatil |
.|
|
honzak 11.11.2006 21:06Re: Re: Ponaučení "končím u matic" může být docela dost. Když si vzpomenu na příšerné deterninanty tak mi ještě dnes naskakují pupínky. |
|
|
Echo 11.11.2006 13:44Krásné čtení. Příběh zde už kdysi v diskuzi zlomkovitě zazněl. Už tehdy měl svou sílu a dostal se i do vzpomínek pána, který nic nedluží a zatím nás nenavštívil. Znova říkám, krásné čtení. Přesto jedné věci nerozumím, nechápu a snad ani nechci pochopit. Myslíme si, že Bůh nebo nějaká vyšší bytost těm pozemským babralům odpouští. Proč se neumí povznést církev a sebevrahům neodopuští? |
|
|
Veronika 11.11.2006 14:58Re: Krásné čtení. Zijeme v hroznej dobe. Ateizmus je IN, vsetko duchovne je OUT. Mnohi si pletu vieru s nabozenstvom, co je obrovsky rozdiel. Tomu, kto len raz zazil podobnu prihodu, je navzdy vsetko jasne. Ale radsej o tom nehovori, aby sa na neho nezosypali hordy materialistov a "vedcov". |
|
|
Echo 12.11.2006 12:45Re: Re: Krásné čtení. Váš názor, nemíním Vám ho vyvracet. Podotýkám, že o IN a OUT ve Vašem podání zde nebyla řeč. Něco jsem už sám viděl a ne vše si umím racionálně vysvětlit. V něco vyššího věřím. Jak to nazvat, to je na každém. Nepotřebuji však na své snad hříchy prostředníka a odpuštění prostřednictvím jakéhokoliv lidského zástupce. Se svým svědomím se musím vyrovnat sám. |
|
|
Carlos 12.11.2006 23:55Re: Re: Re: Krásné čtení. smekám, takhle trefně bych to nenapsal :) |
|
|
Elen 13.11.2006 13:24Re: Re: Re: Re: Krásné čtení. Hm,jednoduchá odpověď - ale vrah přece taky život vezme a tomu z pohledu církve mohlo být odpuštěno - zakoupil odpustek, pomodlil se stokrá Zdrávas a pod. a byl vykoupen. Proč tedy církev na sebevraha pohlíží hůř, než na vraha? |
|
|
J.G. Pašek 11.11.2006 15:19Re: Krásné čtení. Proč se neumí povznést církev a sebevrahům neodopuští? Ze stejného důvodu, proč je církev proti potratům. Bůh život dal, pouze Bůh může život vzít. To jen tak hóóódně jednoduchá odpověď . Nevím jak tomu je dnes, ale sebevrah nesměl být pochován na katolickém hřbitově, které obvykle byly vedle kostela, pouze venku u hřbitovní zdi bez jakéhokoliv hrobního kamene či znamení, kde je pochován. To aby si to lid móóóc a moc rozmyslel spáchat sebevraždu a přinést hanbu na pozůstalé. Byl jsem cvrček, snad do 1. třídy, když v kopcích na statku spáchalo mladé děvče sebevraždu. Neznal jsem jí a protože už jezdila do měšťanky, tak jí bylo 12-14? Maminka si šuškala s dědou, že jí otec zneužíval a proto se oběsila ve stodole. "Mami co je zneužíval?" . . . "Nebuď zvědavej, budeš brzo starej?" . . . . když maminka chodila na hřbitov upravovat babičky hrob, pokaždé jsem zašel k hrobu toho děvčete. Na kameni tam byla její fotografie a mě se moc líbila. Měla neobvykle pohledný obličej, dlouhé vlasy a kytičkované šaty s krátkým rukávem. Už tomu je 50+ let a já tu fotku mám před očima jako by tomu bylo včera. Dopis nezanechala, otci se nic nestalo . . . . . |
|
|
sigi 11.11.2006 19:59a je zajímavé, že vrahům odpouští, a často s velkou pompou. pokrytectví až na půdu |
|
|
J.G. Pašek 11.11.2006 21:54Kdyby jsi uvedl jeden příklad kdo odpustil kterému vrahu . . . . . bylo by o čem diskutovat. Podívej se na rozsudky vrahů v ČR kolik dostali, není to daleko od odpuštění . . . . |
|
|
Elen 13.11.2006 13:26Re: a je Ano, zákon mu neodpoustí a potrestá ho, ale v rámci církve mu je odpuštěno - po dostatečném kání se, viz výše můj příspěvek! |
|
|
Jaka 11.11.2006 12:53Andulko, přiznám se, že jsi mé rácio přinutila k zadumání. Taky jsem kolikrát přemýšlela, kam se ty duše podějí. Hezký byť uplakaný víkend přeju.. |
|
|
honzak 11.11.2006 21:07Re: Andulko, přiznám se, jsou recyklovány podle směrnic EU... |
|
|
Josina 11.11.2006 7:32já věřím že duše je věčná. Ani hmota nemůže zaniknout, natož ona. Nevím, co se děje pak, jestli se "převtělí" nebo dostane odměnu či trest, oboje je možné, i když to asi nevypadá jako v lidově náboženských představách. Ale je docela dobře možné, že kdo tu má nějaké "dluhy", nemůže spočinout jinde, a vrací se. Jsem ráda, že jste tomu ubožákovi pomohli. |
|
|
Jan Hájek 11.11.2006 23:47Re: já věřím věčnost - nezničitelnost má jednu nevýhodu - může se jen přeměňovat do různých forem (hmota - energie; energie tepelná, elektrická,mechanická atd.) ale podstata se tím nemění. Jsou-li duše věčné pak duše každého z nás je mnohonásobně recyklovaná. |
|
|
Lapil 11.11.2006 2:27S duchy zkušenost nemám, ale přeci jen jednu historku poskytnu Tři z posledních čtyř let jsem konec srpna trávil v Chorvatsku. Vždy na jednom místě, vždy s poněkud alternativními lidmi "kombinace hippies a moderní psychoterapie". Spát chodím většinou na pláž; letos jsme takoví byli tři, některé dny dorazili jeden až tři "hosté". Pláž je vysloveně na samotě, pěšky nějakých deset minut od postele - cesta traverzuje po úbočí "za roh", takže jediná viditelná civilizace je město Pag nějakých patnáct kilometrů po moři. Tedy moři - je to laguna, většinou klidná jako rybník. Jeden každý den se mi spalo fajn, i když počasí nebylo zrovna exkluzivní a jednou nás dokonce vyhnal déšť. Jen poslední letošní den... tedy noc, samozřejmě. Vlastně to začalo už při ukládání, nějak na mě nezbývalo místo. Tak jsem se celkem nerad, ale smířeně (na podobných akcích se člověk hodně naučí přijímat věci, jak jsou) odebral na místo, kam jsem pro tu noc patřil. Zalezl do spacáku a jal si užívat letících mraků, poryvů větru, blýskání, sem tam zahuhlal hrom... Sladce a spokojeně jsem usnul. Uplynul nějaký čas, otevřel jsem oči... Počasí setrvalé, snad jen vlny místo pravidelné houpavé ukolébavky spíš pořvávaly; možná příliv, ono když člověk leží pár metrů od vody, je každý kousek poznat.. Vlastně nic zvláštního, natož nebezpečného, ale já měl vysloveně akutní pocit, že mě tam ty živly nechtěj. Že se chystá něco naprosto soukromého - nemám lepší slovo než obcování - co je naprosto dostatečným důvodem, aby do té doby milý host byl vzbuzen a vybídnut k odchodu, jinak že bude použito mírných donucovacích prostředků. Rozloučil jsem se, poděkoval a dospal v posteli. Ani mě nevzbudil spolubydlící, který dorazil o něco později ve stavu značně promoklém. Přiznávám, že k mému tajnému, leč neobyčejně uspokojivému potěšení. |
|
|
?? 11.11.2006 2:08Hezky napsané. A hodí se to k tomu uplakaném počasí venku ..... |
