Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

jo, profesor štěch z slaného,

však o svém mládí napal knihu " v zamlženém zrcadle" ... a hrob jeho maminky je kousek od mého dědy. tedy, prý tam leží také, tam u zdi v hrobu zarostlém bezem a travou s nezřetelnými již nápisy ... pokaždé tam chvilku postojím. moc si ho pamtuji, jeho hlas a jeho příběhy o parze, když nás v televizi provázel ...

Anko díky za člověčinu i vzpomínky,

také mne pořady p. Štecha okouzlovaly, dodnes mám leccos z toho před očima. Také majorka Fortus musela být bezva človíčkem, ta vzpomínka působí dojemně tak jako labutí vztahy, dík, moc pěkně napsané..

I já děkuji,

moc mne těší, že alespoň některým čtenářům se mé psaní pozdávalo.

Paní Dubanová, jste laskavá, ale slečna, už dááávno ne. A vidíte, docela jsem zapomněla, když už jsem zmínila mzdu, že jsem za docela první koupila mé mamince podle mne krásný stříbrný prstýnek se zelenými kameny, dovoz z Indie, jak se kasala prodavačka.

dsbene, nevím, jak Vás osolovit, byl to zámek Ploskovice

Re: I já děkuji,

Třeba Kubo ( ten článek (a ten zámek) je  pěkný)

Jo a ještě jsem dneska slyšel:

Přípitek genetiků : " Do DNA"

děkuju,,

napsala jste to, slečno Anko, moc hezky, mám pocit jako bych se toho zúčastnila..je to skutečné pohlazení po duši, děkuju..

Anko, díky za pohlazení

Takové pohlazení duše dnes chybí. Vlastně teď už nechybí. Díky Vám.

který to byl zámek, prosím?

který to byl zámek, prosím?

líbí, líbí - jen je velká škoda - že to nedali místo úvodníku - obvyklý problém - lidi jen naštvávat. To hezké co pohladí - až někam do kouta.-

Ale i tak díky.

Jen bych dodal:

Všude žijí lidé (a labuťáci). Není to pohlazení po těle,ale po duši.

Děkuji za laskavá slovíčka

Chtěla jsem psát cosi rozverného, z gruntu veselého, ale nešlo mi to a nešlo. Na netu se může člověk docela beztrestně zrafat a nadávat jak pohan, má-li takovou potřebu, ale také mu net může dát přátelství, která opustí tenhle neskutečný svět a vstoupí do jeho života i srdce. Klaun patřil mezi ty, kteří nejen do mého srdce vstoupili, ale vtiskli se velmi. Nikdo z nás, kdo jsme se s ním spřátelili, se s jeho smrtí nemůžeme srovnat a je nám smutno.

Nejen krásné

Vážená, rád se připojuji ke chvále, která tu už zazněla pokud jde o obsah. Navíc bych chtěl ocenit, že vy opravdu umíte psát i pokud jde o "řemeslo". Z neznalosti a nedostatku času jsem Váš článek málem přeskočil - příště už si budu dávat pozor, abych se podobné chyby nedopustil. Děkuji a zdravím.