Nastala doba barvení vajíček, pletení anebo kupování (fuj!) pomlázek, na venkově se mnohá děvčata těší a dumají, zda a kteří kluci přijdou s pomlázkami „šlehat“ a přitom pokukovat a případně i někam lehounce ruku „pozdržet“, sexuálně poněkud alternativní feministky a genderistky budou ječet, že v ČR se pěstují barbarské zvyky, městské rodiny naplánují výlet do přírody a jiné do nákupních center.

Což je mimochodem zvyk, který pěstovali už staří Římané, kteří s nadšením o svátcích navštěvovali kulturní a sportovní a hlavně obchodní centra. Která lze nalézt třeba kousek od známého rekreačního střediska Side v Turecku - staré řecké město Aspendos, jedno z nejzachovalejších a největších míst, které v Turecku zbyly po starých Římanech. Tam to naleznete všechno na jednom místě.

Lidi rádi slaví a odpočívají. Takže je bezva, že nám poslanecká sněmovna nadělila volný Velký pátek, i když část magorů se možná skutečně domnívá, že by mělo být všude zavřeno a lid by měl nadšeně navštěvovat kostely, což lid nějak nemíní. Ovšem většinou jde o podplacené uličníky, kteří hýkají, jistěže nezištně, jak jim napovídají z okolních států. Kde jsou v tyto svátky obchody zavřené a neuvědomělý lid polský, německý, rakouský a slovenský radostně jezdí k nám, aby obětoval bohu rozkoší a obchodu. Což strašně... ééé... jaksi rozčiluje majitele zahraničních obchodů, a tak, jak psáno v Novém zákoně a jak by prý řekl Ježíš, jako farizejové, pokrytci a překrucovači pravdy. (Ve skutečnosti byli farizeové náboženským hnutím judaismu, jejichž hlavní myšlenkou bylo, že tradovaný mojžíšovský zákon má být nejen doslovně předáván, nýbrž i neustále vykládán a aktualizován, což odporovalo saducejskému lpění na tradovaném doslovném znění.)

V našem pojetí jsou však Velikonoce dny, kdy byl v jednu neděli vítán Ježíš v Jeruzalémě oslavně, jásajícími davy jako Spasitel, aby byl v za týden týmiž davy proklínán a odsouzen na smrt, přestože soudce dával davu na výběr. A dav řval: „Zabte ho!“ Což by si měli pamatovat všichni politici a spasitelé.

A tak jsem poslal mnoha známým krátký pozdrav.

Vážení přátelé a známí, a jistě také naši a moji čtenáři,
přeji Vám všem krásné Velikonoce. Tak dlouho jsem se chystal, co vlastně napíši, mimo obvyklých frází, až byl Velký pátek a já se nakonec rozhodl Vás pozvat na malou procházku po stopách Ježíše Krista, muže z rodu Davidova.
Snad se Vám bude procházka, jak jsem ji nafotil, líbit.

Protože jsme zapomněli, co to vlastně Velikonoce jsou a jak a co se plakává či slaví, zde připomínka, o jaké dny jde a kdy by se měly slavit, můžete se dívat na fotografie a díky nim na místa, kde se to vše odehrálo, a přitom si číst.

Popeleční středa

První den postní doby. Je dnem přísného půstu a připomínkou pomíjivosti pozemského života. Znamenání popelem tzv. Popelec doprovází udělovatel slovy: „Čiňte pokání a věřte evangeliu“ nebo „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš“. Katolický křesťan je takto veden, aby zůstal nezávislý na skutečnostech pomíjivých a věnoval pozornost hodnotám trvalým – duchovním.

SVATÝ TÝDEN

Je nazýván také Pašijový týden a začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení).

Květná neděle

Květná, nebo též Pašijová neděle připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, tzv. pašije (utrpení).

Modré pondělí

Kostely se v tento den zdobily modrým, respektive fialovým suknem. Původ přívlastku „modré“ je však nutno hledat jinde. Jedná se totiž o doslovný překlad německého „blauer Montag“, kde se slovu „blau“ připisuje také význam „podnapilý, neschopný práce (po nedělní pitce)“.
Podle tradice bylo v tento den lidem zapovězeno vykonávat jakoukoliv práci. (To uznávali i komunisté)

Šedivé úterý

O Šedivém úterý hospodyňky uklízely a vymetaly pavučiny. Jinak tento den nebyl v lidových zvycích nijak bohatý a ani z náboženského hlediska nehrál tak velkou roli jako dny nadcházející.

Sazometná (škaredá) středa

Sazometná středa své jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry by se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista - škaredil se na něj.

VELIKONOČNÍ TRIDUUM

Či třídenní umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.

Zelený čtvrtek

Podle křesťanské tradice je to pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Český přívlastek zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Podle pověry se v tento den jedla zelená strava (špenát, zelí atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. Tedy přímo vegetariánský svátek.

U nás byl spíše u starších lidí a dodnes u křesťanů znám jako den, kdy Zvony odletěly do Říma.

Velký pátek

Součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou ukřižování Ježíše Krista. Velký pátek je jedním ze dnů přísného půstu. Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. (A tedy zákazu otevření obchodů.)

Bílá sobota

V křesťanském kalendáři je Bílá sobota dnem před Velikonoční nedělí, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Bílá sobota končí západem slunce. Nastupující noc už patří obřadům Velikonoční vigilie (bohoslužba). Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.

VELIKONOČNÍ OKTÁV

Týden liturgického roku, který začíná nedělí Zmrtvýchvstání Páně a končí na Bílou neděli, tj. druhou neděli velikonoční (o osm dní později, proto oktáv).

Zmrtvýchvstání Páně (nebo Velikonoční neděle)

Největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Též Bílá neděle. Název této neděle pochází ze zvyku, že novokřtěnci naposledy nosili bílé roucho, do něhož byli oblečeni při křtu, o velikonoční vigilii (bohoslužbě)

Velikonoční pondělí

Někdy též Červené pondělí je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Oslavuje se Kristovo vítězství nad smrtí (tj. vzkříšení) – základní bod celého křesťanství.

NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ

Nanebevstoupení Páně je jednou z velkých slavností křesťanského kalendáře a připomíná výstup Ježíše Krista na nebesa. POZOR: až 40 dní po jeho vzkříšení (po Velikonoční neděli).

Nanebevstoupení Páně připadá vždy na čtvrtek, avšak v některých oblastech se slaví až následující neděli.

Tak to je ve veliké zkratce o svátcích a o muži, který změnil naši minulost a také naši budoucnost víc než kdokoli jiný.

A zde je ona slíbená procházka po stopách Ježíše Krista:

1 Betlém, Chrám narození páně

02 Betlémská kaple. (Nahoře vyspravená betonovými překlady)

03 jezero Genezaretské, kibuc pod Golanskými výšinami

04 rybářská bárka z doby Ježíše, vylovena blízko Capernaum

05 Jordán, místo křtu Ježíše provozované evangelikány

06 na tomto místě Ježíš učinil zázrak a nasytil zástupy

07 Pramen na Chrámovém pahorku, kde uhasili žízeň Maria i Ježíš

08 Chrámová hora. Tzv. Zlatá mešita, ve skutečnosti Skalní dóm

09 Osamělý žid na Chrámové hoře

11 Hora Blahoslavení - viz Ježíšovo Kázání na hoře

12 místnost, kde se prý odehrávala Poslední večeře Páně

13 Zahrada Getsemanská, kde byl Ježíš jat

14 cesta z údolí ke Kaifášovu domu, místu židovské velerady

15 nedávno objevené schody ke Kaifášovu domu - pozor, strašně kloužou

16 čtení Bible ve vězení. Jáma, kde byl Ježíš po svém zatčení

17 na tomto místě Petr třikráte zapřel Krista

18 ulička na Via Dolorosa, muslimská část starého Jeruzaléma

19 Zastavení - klášter Sionských sester

20 Ježíš se setkává s matkou

21 Ježíš klesá pod křížem

22 ulice na cestě po Via Dolorosa

23 Chrám Božího hrobu