Nedávno jsme měli v televizi možnost opět zhlédnout skvělý film Gran Torino s Clintem Eastwoodem v hlavní roli. Film je z roku 2008 a Eastwood ho i sám režíroval. Jde o hluboký snímek a stojí za to se nad ním zamyslet.

Hlavní hrdina Walt Kowalski je válečný veterán, který celý život pracoval jako dělník ve Fordu a nyní je nejen důchodcem, ale také čerstvým vdovcem. Je to drsňák, který nejde daleko ani pro ostré slovo, ani pro zbraň. Zpočátku má problematický vztah se svými novými sousedy z komunity Hmongů, ale postupně se tento vztah mění v přátelský. Zejména k chlapci jménem Thao a jeho sestře Sue. Thao je však v konfliktu s pouličním gangem mladých Hmongů, jelikož se odmítá k tomuto gangu připojit. Konflikt graduje napadením jeho rodiny a násilím vůči sestře Sue. Situace je vlastně neřešitelná, komunita Hmongů je uzavřená a nikdo není ze strachu ochoten svědčit proti násilníkům. Jako jediná šance se jeví pomsta, kdy by Thao s Waltem vzali spravedlnost do svých rukou a členy gangu postříleli. Walt se však ujme řešení této tragické situace zcela jinak. Dá nejprve do pořádku svůj život a poté členy gangu, kteří očekávají jeho útok, vyprovokuje k tomu, aby ho před mnoha svědky zastřelili. Zachrání tak život Thaovi a členové gangu jsou zatčeni.

Hloubka tohoto smyšleného příběhu je v tom, že je obdobou toho skutečného příběhu velikonočního. Walt Kowalski vidí utrpení a bezvýchodnost situace svého přítele Thaa a jeho rodiny. Ta situace jej samotného velmi trápí. Vidí, že Thao nemá šanci věc vyřešit bez toho, že by si zničil život – buď se podvolí a stane se z něj zločinec, nebo se nepodvolí a pak zemře v přestřelce s členy gangu, nebo je sám zabije a bude odsouzen jako vrah. Proto zodpovědnost bere zcela na sebe. Ne však tím, že se sám stane vrahem, ale obětuje svůj vlastní život způsobem, aby ti násilníci a vrazi mohli být spravedlivě potrestáni.

A vlastně to stejné, co Walt udělal pro Thaa a jeho rodinu, udělal Ježíš Kristus pro nás všechny. Právě toto slavíme o Velikonocích. Boží syn se nechal zabít za nás, aby svou smrtí vyřešil naši vlastní neřešitelnou situaci. Každý z nás je totiž svou podstatou hříšný, a proto oddělen od svatého Boha, našeho Stvořitele a spravedlivého Soudce. Nikdo z nás není vlastními silami schopen žít tak svatě, aby nás svatý a spravedlivý Bůh nemusel po právu odsoudit k věčné smrti. Protože však Bůh není jen svatý a spravedlivý, ale také milující Otec, poslal na zem svého svatého Syna, aby si náš trest odpykal za nás. Jediný člověk, který jako dokonalý nikdy nezhřešil, a nemusel tedy zemřít, zemřel za nás, abychom my sami zemřít nemuseli. Vzal naši zodpovědnost zcela na sebe. Když takto Ježíš umíral na kříži, těsně před svou smrtí zvolal „dokonáno jest“. Na důkaz toho, že je skutečně dokonáno, ho Bůh třetí den vzkřísil z mrtvých. Nárok věčné spravedlnosti za naši zkaženost je provždy usmířen. Proto jen On, Ježíš Kristus, je tou jedinou cestou k Bohu. Jen v Něm je život věčný.

„Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele,“ říká v Bibli Ježíš Kristus. A postava Walta Kowalského v našem příběhu podle toho jednala. Důležitější pro nás ovšem je, že podle toho jednal sám Ježíš, když podle Otcova plánu položil život za každého z nás - jak si o Velikonocích právě připomínáme. Tím Bůh prokázal svou lásku ke mně i k vám. Ale nejen to, v Kristu mně i vám nabídl své přátelství. Kdo by takové nabídce odolal?

Autor je kazatel Křesťanského společenství Kamenický Šenov