29.3.2024 | Svátek má Taťána


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Tomáš 20.2.2006 20:07

Je je, pane Šlajchrt, Vy jste taky studoval "Slaďárnu" ?

Tu Vaši profesorku jsem já bohužel už nezažil. Nás učila češtinu a literaturu profesorka Kazdová. Neznal jste ji ? Tomáš Velík
ještě jeden městyšák 19.2.2006 1:27

taky díky

Tady je tolik chvály na psaní pana Šlajchrta, že mi to připadá jako nošení dříví do lesa.  Ale nedá mně to se nepřidat, protože on je výjimečmě citlivý pozorovatel. Já tu chci vyzdvihnout  jednu zásadní věc, kterou zmiňuje. Totiž že situaci národa neurčují jenom lidé na vysokých pozicích - jak tenkrát tak i nyní, ale velikým dílem lokální darebáci (nebo prostě jenom ti, kteří by v jiných poměrech zůstali vcelku nenápadnými "slušnými" lidmi), kterým panující režim dal zelenou. Jen jsem si vpomněl na probíhající diskuzi mezi Vladimírem Bystrovem a patrně dosti mladým historikem jménem Zídek. Kdo ještě neotupěl a nečetl, nechť si přečte (v LN i jinde). Jak by to bylo krásné mít ústav pro dějiny toho, jak jsme úpěli pod StB. A to nám tvrdí mladá generace historiků, no těbůch, bývalí estebáci se už třesou strachy. A na tom maloměstu něco je, určitě. Mezi nejranějšími vzpomínkami mám tu, jak dědovi zabavili živnost a pyšně se tam procházel místní nemakačenko jako komunistický betreuer. Za dva roky z toho zbyly holé zdi. A ten člověk a jeho ochotní pomocníci dále spokojeně v onom městyse vegetovali dál, někteří dodnes jako třaslaví starci. Tenkrát jim přes držku jaksi nebylo možné dát, dnes by to asi nebylo moc úctyhodné, mlátit stařečky, byť by byli lumpové a zloději. To je samosebou jenom střípek do složité mozaiky. Takže pane Šlajchrte, pokud čtete chaty k Vašim příspěvkům, tak ještě jenou díky a kdyby se Vam někdy chtělo, tak napište o tom, jestli se Vám někdy chtělo vpravit do někoho slušné chování ručně. Ja vím, ono to nejde ... .
Čumil 16.2.2006 17:07

Hm, pane Šlajchrte, ten Skácel byl z Vnorov.

On ovšem trval na Znorovách.  Ale to jen tak na doplnění... :-))
Klaun Parafin 16.2.2006 11:52

Tak to jsem si také pošmákl, až se ve mně radostně zavlnilo...

Jo, taky jsem si těžce vysvětloval, čím mě vlastně ta Praha k sobě přicvakla...snad studentskými léty, strávenými většinou v malostranských hospodách a na hausbótech v Podolí? Pošel jsem až z neexistujících Ervěnic. Avšak dodnes mi bleskne snem soused, myslivec Kosprt, jak mi přes plot podává dvě tělíčka broky prostřílených koroptví s bezvládně k zemi visícími hlavičkami, abych je dal mamince....a mezi plaňkami vynořující se vlhké černé čumáčky jeho loveckých oranžovo hnědých setrů...a potok Bíliny, co hraničil s naší zahradou, kde žily ve břehu elegantní vodní krysy... a po probuzení, zůstane-li paprsíček dojmu v denní paměti, jen povzdech...
R 16.2.2006 11:45

většina osobností přichází z venkova do měst je logické

Já myslím, že to, že většina osobností přichází z venkova do měst je logické. Ve městě je nahloučeno příliš mnoho lidí blízko sebe a proto se tam hodně životní energie vyplýtvá na to, aby se tam člověk vůbec prosadil a utvořil si svůj životní prostor. Na venkově a maloměstě může tuto energii věnovat svému rozvoji. 
No, třeba prvních 5 ročníků základní školy jsem byl na venkově. Venkovská malotřídka se třemi ročníky v jedné třídě, v ročníku nás bylo tuším 6 nebo 8, všichni jsme se navzájem znali. Učilo se tak, že učitelka dvěma ročníkům vžda zadala samostatnou práci a jeden ročník zkoušela.  Skvělá průprava, doteď se umím učit a duševně pracovat prakticky v jakémkoliv hluku a prostředí.  Nechápu lidi, co tvrdí, že na toto potřebují nějaký klid, mně úplné ticho při učení vadí. Taky jsme se naučili běžně komunikovat i spolupracovat se staršími i mladšími dětmi. Pak jsem se na tři roky dostal do základní školy do města.  Ve třídě 40 lidí, o přestávce nikoho nezajímalo, co se tam dělá, čtvrtina neměla zájem o vzdělání vyšší než se naučit přelouskat nějaký leták.  Jestli se tam někdo něco naučil nebo nenaučil, to nikoho nezajímalo. Proto mně připadá logické, že většina osobností ve městech jsou náplavy z venkova nebo maloměst.
juan 16.2.2006 9:47

Skutecna nadhera

Pan Slajchrt ma dar prenest cloveka z kancelare, kde sedi u monitoru az do mladi, na vesnici, do Prahy 60tych let, do normalizace, kamkoli si umane :) Diky!
Petr Burma Dvořák 16.2.2006 9:28

Díky za Šlajchrta

Ó, jak mi chybí každodenní Šlajchrtovy Litery....  Článek je přesný a výstižný - píše ten, co sedmdesátá léta prožil na severu.
Iva 16.2.2006 7:23

Re: Re: Jak je to?

Ano, super počtení, za které děkuji.
Alex Juchelka 16.2.2006 4:32

Re: Jak je to?

Hezký článek, hezký komentář... : )
doxa 16.2.2006 1:07

Zapomněl jste na Seiferta

Ten byl přímo ze Žižkova.
Jaroslav K 16.2.2006 1:00

Jak je to?

Hezke psani, jako obvykle z pera pana Slajchrta. Ta uvaha ale muze otevrit i dalsi zajimave otazky. Jaky je rozdil mezi zitim v duverne male komunite nebo v anonymite velkomesta? Z pohledu takoveho New Yorku nebo i Sydney muze se Praha jevit jako malomesto. Pohledneme-li vsak na mesta z perspektivy kulturnich aktivit je Praha velkomestem, ktere predci vetsinu svetovych metropoli. A kdo v New Yorku vi jak skvele koncerty komorni hudby lze navstevovat v Praze? Basnik z maleho mesta nemusi byt v Praze docenen i kdyz je mimoradny. Kdo ale v Los Angeles zna nejakeho oslavovaneho basnika z Prahy? Vetsina ceskych tvurcu, znamych dnes po svete, si svou slavu vydobyla spise politicky (disent a Charta byly skvelou reklamou.) Copak je opravdu Havel nejlepsim ceskym dramatikem? Nebo Kohout? Tak spatne snad na tom jeste nejsme. A je tu jeste dalsi zasadni otazka: K cemu vsemu to je? To psani romanu a jinych hovadin. S pribyvajicim starim zjistuji, ze vsechny ty skvele romany mne jen matou a mlzi mi pohled na skutecnost. A tak likviduji knihovnu, ponevadz k zivotu potrebuji jen par knizek poesie a posvatne texty. Kazdy vecer pred spanim si ctu v Bhagavat Gite a to mi vystaci uz do konce zivota. To prave drama je totiz v prozivani zivota na vlastni kuzi.