15.12.2019 | Svátek má Radana, Radan


UMĚNÍ: S malířem nejen o obrazech

4.1.2006

Jaroslav Bartůněk - výstavaMladý výtvarník Jaroslav Bartůněk svou práci prezentoval již na několika autorských výstavách. Ta poslední a zároveň největší byla v Kutné Hoře v komorním prostředí galerie Baset.

Proč jste připravil svou největší výstavu právě v Kutné Hoře a galerii Baset?

Je to trochu zamotané. V létě jsem se docela dobře umístil v soutěži, kterou pořádá Vladimír Zubov v rámci akce Kutnohorská paleta. Potom jsem se přes kamaráda poznal s majitelem galerie, jemu se mé věci asi docela líbily a umožnil mi udělat u nich právě výstavu Vše probíhalo docela rychle, ani mne nenapadlo, že lze takovou akci připravit během jediného týdne…

Která z prezentovaných technik je vám nejbližší a proč?

Momentálně asi malba olejem. Slůvko momentálně tady má svůj význam. Cyklicky se to u mě střídá a snad podle nálady mám vždy nějakou dobu, kdy se věnuji té, či oné technice. Na oleji mne fascinuje to jak je důležité zvládnutí řemesla, sžití se s barvou; to časem přechází až k jejímu ovládání, kdy nastane ten nejkrásnější okamžik práce.

Vaše obrazy mají prý nějaké léčivé účinky? Jaroslav Bartůněk - Akt

Já přesně neumím říci, zda právě léčivé účinky. Fakt ale je, že mi mnoho lidí, kteří mají moje obrazy doma na zdi, říkalo, že v jejich blízkosti cítí nějaké změny. Jakoby trochu teplo a nějakou vnitřní sílu. Většinou to nedokáží přesně popsat. Hledali jsme příčiny takových pocitů se zkušeným senzibilem. Až za delší čas zjistil, že většina mých pláten má vyzařovat cosi jako latentní energii a případně ji zvolna předávat lidem i zvířatům v jejich blízkosti. Záleží prý částečně i na umístění obrazu v bytě. Nedokáži si to nijak rozumově vysvětlit. Vím jen jistě, že občas při malování musím vydat více síly a energie než je normální. Popsal bych to jako nějaké vysávání, které mi ale nijak nevadí, jen jsem dost unavený. Senzibil se tím stále ještě zabývá a tak se mu snad podaří zjistit o co vlastně jde, Samotného by mně to dost zajímalo.

Mimo technik, které divákům předkládáte se věnujete i fotografii, ale vaše snímky jsou k vidění jen na internetových stránkách. Neuvažujete o výstavě fotografií, podle toho co jsem viděl by nebyla bez zajímavosti?

Zatím ne. Ale myslím, že až budu mít fotek dost a bude možné je předvést veřejně, nějakou akci připravím. V nejbližší době to ale nebude, snad jen jako doplněk k obrazům. Na focení mi jaksi nezbývá čas. Mimo běžné práce ještě dokončuji přestavbu chalupy na venkově a to představuje vlastně obětování veškerého času. Docela se ale těším, až se na chalupu s rodinou přestěhujeme.

Vím o vás, že fotografujete na klasický kinofilm. Proč, když žijeme v době digitálních fotoaparátů?

Nebudu vyprávět takové ty řečičky o kouzlu starých postupů, stejně si dnes všechno musíte nechat zpracovat v minilabu… Když jsem s focením začínal, byly digitály v potřebném rozlišení a ještě k tomu zrcadlovky pro normálního člověka takřka nedostupné, a tak jsem si koupil kinofilmovou zrcadlovku Nikon. Tím ale neříkám, že bych k digitální fotografii v budoucnu nechtěl přejít. Stačí základní znalosti práce s počítačem a vše si uděláte sám, rychle a relativně levně. Chtěl bych ale digitální zrcadlovku a ta, kterou mám vyhlédnutou, poněkud přesahuje mé možnosti

Plánujete představit svou tvorbu v Praze?

Rád bych, ale finanční požadavky tamních galeristů jsou neúnosné. Ony docela stačí částky, které se za nájem výstavních prostor většinou platí v okresních městech…

Žijete a pracujete v panelákovém bytě dva plus jedna. Jak se to snáší s provozem rodiny a dvěma dětmi?

Opravdu těžko. Dělám v obýváku, který je vlastně takový poloateliér. Jenomže když mají robátka přijít ze školy, musím vše uklidit a k práci se dostanu zase v noci. A zase uklízet. Jednou jsem byl doma sám a nechal v pokoji vše tak jak bylo. Na podlaze se sušily grafické listy a ty si asi chtěl prohlédnout náš zvědavý kocour. Jak s nimi byl spokojen mi neřekl a já celý následující den čistil packama od tiskařských barev zaneřáděný světlý koberec. To je jeden z důvodů, proč se tak těším na stěhování z města. Na chalupě trochu místa pro ateliér vždycky najdu. No a když po ránu vyjdete před venkovský domek, cítíte jak jste vlastně součást přírody… Vnímáte to ráno docela jinak, než ve městě se smogem, ve městě, kde věčně něco jezdí a otravují nákladní auta.

Jaké máte plány do budoucna?

To je stále stejné… Zlepšovat se, zdokonalovat v práci, nezbláznit se z toho, mít spokojenou rodinu a ženu, která mne podporuje. A že to často od ní vyžaduje nervy jako lodní lana. Chci se více věnovat fotografování a dělat jednu výstavu za druhou. Tvůrčího člověka přece musí těšit, když lidé jeho tvorbu mají rádi a oceňují jí.!



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.