Koncem minulého měsíce by se, kdyby to tedy bylo reálné, dožil 135 let fotograf Man Ray: částečně i surrealista, pilný malíř i sochař… a rovněž filmař. Nikdy se nenechal zaškatulkovat a je příkladem totálně svobodného umělce 20. století.

Tatínek byl prostý krejčí, maminka švadlena a oba rodiče ruští imigranti - v americké Filadelfii. Ruští-židovští přistěhovalci, takže se Man Ray vlastně jmenoval Emmanuel Radnitzky.

Vyrůstal v newyorském Brooklynu, kam se přestěhovali, když mu bylo sedm let, a roku 1911 si nejen on, ale celá rodina zkrátila příjmení na RAY. Slavný Ray Bradbury, podotýkám, se měl narodit až devět let poté.

Roku 1915 se poprvé osobně setkal se surrealistou (budoucím) Marcelem Duchampem a takřka byl následkem toho pět roků poté, ano, popraven, což historik Desmond Morris shrnuje těmito prostými slovy: „Spolupracovali na pohyblivém uměleckém díle Rotary Glass Plates, a když stroj spustili jen pokusně, rozpadl se. Obří skleněná čepel Rayovi takřka odřízla hlavu.“

Podruhé se narodil - a rok nato ujel v létě do Francie, kde potkal tehdejší dadaisty Eluarda a Bretona… a rovněž zpěvačku Kiki de Montparnasse, se kterou pak šest let žil, přičemž ji pilně fotografoval.

Man Raye taky napadlo, že zkusí pracovat s fotografickým papírem, aniž užije fotoaparát. Dal na papír objekty a rozsvítil a obrazům věcí na nevyvolaném papíře začal sebevědomě říkat Rayografy. Co je ale možná ještě podstatnější, byl uprostřed civilizace a dostal je do časopisu Vanity Fair. Měl tím vystaráno?

Ne. Asi by se neuživil, kdyby nezačal portrétovat slavné umělce, mezi kterými nechyběl ani Jean Cocteau. Od roku 1929 žil s americkou modelkou Lee Millerovou, která se mu vnutila jako asistentka, a traduje se, že spolu vynalezli solarizaci. Jak? Dámě v temné komoře přeběhla prý přes nohu myš, ona se lekla a rozsvítila, Ray hned zhasnul a to bylo „přeexponování“. Okolo objektů na fotografii zůstala svatozář. Od té chvíle typický znak jeho fotek.

Další milenkou (1933) se stala švýcarská surrealistka Meret Oppenheimová (1913-1985), dcera německého židovského lékaře, ale vbrzku mu ji přebral Max Ernst. Ale ještě předtím vytvořil Man Ray fotografie, kde stojí Meret bez šatů po boku strojů v dílně a tělo má umazané tiskařskou černí. Zřejmě jeho nejslavnější snímky.

Během dalšího, čtyřletého vztahu s Adou Fidelin z Guadeloupe už víc maloval a za války byli v Paříži zadrženi nacisty. Vlastně tenkrát svou modelku zradil a unikl, protože získal jako Američan povolení vycestovat. Využil toho a usadil se až v Hollywoodu - s rumunsko-americkou Židovkou Juliet Brownerovou.

Koncem války se dočkal retrospektivní výstavy v Pasadeně a roku 1946 se s Juliet v Beverly Hills vzali.

Aby toho nebylo málo, obřad udělali společný s Maxem Ernstem a jeho tehdejší láskou Dorotheou Tanningovou. Je pozoruhodné, že ani jeden z nich už pak dámě neřekl adios. Neutekli jim… a oba dva zemřeli roku 1976 a jen pár měsíců po sobě.

Roku 1951 se Ray vrátil do Paříže a jako manželé se on a Juliet přátelsky stýkali s Kiki i s Lee Millerovou. Lidsky tedy vlastně problémy neměl a celý umělecký problém Man Raye tkví v tom, že si nedal hranice a programově měnil a měnil a opět měnil styl. Až nemá žádný. Každá nová série obrazů byla jiná.

A na hrobě má svobodný Man Ray tento šalamounský nápis: „Nezaujatý, ale nikoli lhostejný.“

The complete Man Ray | Exhibitions | Showcase