Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Autorská práva...

Vynález se musí složitě a placeně pamatovat, autorská práva jsou od pána boha ještě 70 let po smrti.

Termín „Umělá inteligence“ pozbývá svého oprávnění býti považována za nějaký nový typ spolehlivého systému, vhodného k vytváření vazeb mezi dosud poznanými, nezvratnými skutečnostmi a jeho nezpochybnitelnými schopnostmi vytvářet nové, nevyvratitelné hodnoty či objevy v oblasti tvrdých technologických oborů, vybudovaných na platnosti zákonů klasické fysiky a matematiky. Dokonce je možno po provedení kontrolních testů, předložených „kopilotovi“ k řešení tvrdit, že se od něj žádných přesvědčivých výsledků nedočkáme.

AI prostě není schopna již vinou její podstaty nahradit v tomto oboru lidskou schopnost aproximačního hledání výsledného cíle svého úsilí, kterému je potřebné věnovat čas, studium, zručnost, hledání pramenů, inspirace, spolupráce s okolím, poučení ze zdaru i z chybných rozhodnutí.

Není pochyb o jejím účelném využití v celé převažující řadě rutinních nebo kratochvilných lidských aktivit.

Tak prozatím není problém ji tzv. dostat do úzkých, ale to platí i pro komunikaci s lidmi. Dosud opravdově nepřemýšlí, ale HW již víceméně je a asociátory byly zvládnuty. Teď jen zbývá začít stavět. Nejspíš je to na dohled (cca 10 - 15 let). Ale smysluplné využití to má již nyní. Naposledy mě např. gemini pobavila, když měla přečíst zrcadlově otočený text. Hned jak jsem jej otočil, mně usnadnila dost práce.

Má zkušenost s AI: kdysi v začátcích položil jsem záludnou otázku jak a z čeho vyrábět domáí tlačenku. Nevěděla a krutě si vymýšlela což jsem hodnotil jako tvůrčí snahu, nakonec tu tlačenku taky musel někdo vymyslet. Druhého dne na stejnou otázku odpověděla správně a suveréně - tudíž něco přes noc nastudovala. Stejně tak postupuje i lidské mládě jsa vytaseno k tabuli a v nevědomosti si vymýšlí, aby vůbec něco řeklo. Teprve pětka na obzoru způsobí, že mládě jde a najde knihy z nichž nastuduje patřičné vědomosti a tím odvrátí nebezpečí. Nemohu si pomoci, ale považuji takové chování - u obou případů - za zcela racionální.

A doplním k autorským právům: jestliže student dík vědomostem dosáhne vynikajícího hodnocení, sotva se najde otec, který by mu ubíral autorská práva s poukazem na to, že on jako autor toho studenta je vlastníkem jeho úspěchu, spíše naopak, je hrdý jak úspěšného má potomka. A tak tedy - co kdybychom se stejně stavěli i k AI. Taky ji musel někdo vymyslet.

Jako v mnoha věcech i tady jde o míru inspirace. A jako ve všem, v čem jde o míru, to zákonitě bude předmětem nekonečného dohadování (a nekončící radosti právníků). Ale je to tady a budeme s tím muset žít.