Úterý 18. února 2025, svátek má Gizela
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPOLEČNOST: Demokratizace, kultura a knihy

Psát o kolabujícím knižním trhu je záležitost neveselá, protože na kultuře a především knihách závisí budoucnost společnosti a to jak její ekonomika, tak i její soudržnost. Společnost nevzdělaná, nesečtělá nemůže být inovativní, čili nápaditá, podnikavá, a tudíž ani ekonomicky vyspělá. Často nás mate, že nějaký fachidiot něco úžasného vymyslí, ačkoli jde jen o kuriózní výjimku.

Abychom pochopili problém antinormativní demokracie, stačí porovnání s První republikou. Čtenářů bylo tehdy podstatně méně než dnes, ale vedle laciných trháků na jedno čtení s přidanou užitkovou hodnotou toaletního použití, existovaly i kvalitní drahé knihy, jež i při nízkém nákladu uživily nakladatele i knihkupce (autory jen přiživovaly) a tvořily všeobecně sdílenou vyšší kulturu. Jak to bylo vůbec možné?

Existovala totiž vlivná středostavovská a národní elita, před kterou se skláněla i politická třída, která má v demokracii vždycky podstatně nižší úroveň, jak říká klasik, Alexis de Tocqueville: Demokracie v Americe (1835) a ta rozhodovala o většinovém vkusu, školních osnovách i literárních (národních) cenách. Sekundovali ji nejen literární kritici, někdy jako F. X. Šalda přímo arbitři kulturních hodnot, ale i vážení nakladatelé, kteří se pyšnili svým renomé a vysokou úrovní redakční práce, a odmítali vydávat pokleslé či neprofesionálně napsané knihy. Bylo to i v jejich komerčním zájmu, prestiž prodávala. Dnes máme takových elitních nakladatelů málo a většinou živoří. Za všechny bych jmenoval alespoň jednoho – TORST. Konsensus elity vytvářel kdysi i komerčně užitečný kulturní snobismus.

Od šedesátých let 20. století provází demokracii v západním světě útok na veškerou autoritu, jediným suverénem je občan ovšem ve statistickém významu. Přikladem může posloužit příběh amerického Klubu knihy měsíce (1926), jehož smyslem bylo z velké knižní nadprodukce vybrat to moderní a hodnotné. Rozhodovala o tom pětičlená porota významných osobností, která měla být pro širokou veřejnost zárukou výběru kvalitní, ale nikoli přeintelektualizované nebo akademické literatury, čili něco jako náš dávný Odeon, když si odmyslíme politickou cenzuru. Předválečná představa, že nějaká porota může udávat společenský a kulturní tón však narazila a klub ztrácel členy, až v roce 1977 zbankrotoval, značku převzal mediální konglomerát Time, Inc. a začal vydávat běžnou komerční všehochuť – kuchařky, romance a poradenskou literaturu v Americe tak populární. Zatímco starý klub chtěl vytvářet vkus a národ pozvedat, ten nový se začal většinovým vkusem řídit. Tahle veliká změna postihla dnes knihovny, muzea, časopisy, rozhlas i televizi a dokonce i univerzitní (humanitní) výuku, kterou přizpůsobila podprůměrné úrovni masového počtu studentů. Samozřejmě abdikace na normy má i nepříjemný dopad na politiku – důvěra v demokraticky zvolené politiky neustále klesá a je možná jen otázkou času (nechci sejčkovat), kdy se dostane na bod mrazu. Samozřejmě Amerika je velká, takže si kvalitní literatura, zvlášť když je podpořena Pullitzerovou cenou, jež si stále drží vysoký standard a je mnohdy i neudělena, trh vždycky najde.

Zdá se, že naší civilizaci pohání dva faktory, píše Fareed Zakaria v proslavené knize Budoucnost svobody: "Demokratizace posiluje občany, i spotřebitele. Pro levici je obtížné kritizovat "kulturu" ulice a pro pravici připustit, že by nás trh v kulturní oblasti, mohl dovést ke špatným koncům."

U nás má útok na normativní kulturu obzvlášť virulentní podobu. V souvislosti se zápasem knihkupců a nakladatelů o nulovou sazbu DPH se neustále objevují ankety a průzkumy, které zjišťují mínění obyvatel, jako by neznalost mohla a měla soudit. Četl jsem vyjádření z ankety proti snížení daně prý "ať si sociálně slabší jdou do knihovny." Redaktor, jenž takovou nehoráznost publikoval, chce být zřejmě vůči různým názorům demokraticky nestranný, aby časopis prosperoval, anebo neví, že malý trh kvalitní knihy neuživí a proto nebudou – dokonce ani v knihovně ne.

Naprosto neuvěřitelná záležitost z Nymburka, kde chtěl ke stému výročí narození Bohumila Hrabala, možná největšího českého novodobého spisovatele, gymnázium jeho ředitel po slavném žáku pojmenovat. Narazil na odpor studentů i rodičů. A zatímco česká národní banka vydala pamětní minci a ve Francii probíhají autorovy oslavy, polovina žáků prohlásila, že o literátovi neslyšela a jedna dívka se dokonce rozzuřila, že by měla chodit do školy s názvem člověka, o němž nic neví. Ještě před dvaceti lety by se její předchůdkyně zastyděla, mlčela, a možná si šla i něco přečíst, dnes vnucuje svou ignoranci celému světu jako hodnotové kritérium.

Politologická otázka současnosti proto zní – jestliže demokracie, ten jediný sice nedokonalý, ale svobodný svět, který známe, ničí kulturu a vede k tyranii většiny a primitivismu, co dělat?

Je možné nějak ustanovit morální a kulturní normy bez ohledu na voliče? Je vůbec možné nevzdělanost potlačovat a vzdělanost ve společnosti zvýhodňovat?

Biblio, Lit. noviny, duben 2014

Převzato z Blog.aktualne.cz/Alexander-Tomsky se souhlasem autora

Aston Ondřej Neff
18. 2. 2025

Kde je řešení? Co se stane, až utichnou na Ukrajině zbraně?

Bitva o ostrov Iwodžima začala vyloděním 19. února 1945.

Tomáš Guttmann
18. 2. 2025

Od USA se čeká, že budou Evropu financovat ale ne kritizovat.

Lucie A. Sulovská
18. 2. 2025

Ruský vyjednávací tým dostává konkrétní kontury, ten americký také.

Václav Vlk st.
15. 2. 2025

Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoci.

Aston Ondřej Neff
17. 2. 2025

V těchto dnech prožíváme převrat v našich životech.

Tomáš Guttmann
18. 2. 2025

Od USA se čeká, že budou Evropu financovat ale ne kritizovat.

Aston Ondřej Neff
15. 2. 2025

Bude záležet na tom, kdo se výzvy chopí.

Aston Ondřej Neff
18. 2. 2025

Kde je řešení? Co se stane, až utichnou na Ukrajině zbraně?

Lidovky.cz
18. 2. 2025

Tereza Voborníková zvládla nejlépe z českých biatlonistek vytrvalostní závod na mistrovství světa,...

Josef Kopecký
18. 2. 2025

Petici proti zákazu aut se spalovacími motory dostali v úterý na stůl poslanci. „My, níže podepsaní...

Ondřej Horák
18. 2. 2025

Mění se zvyklosti, vyvíjejí se technologie a taky se střídají generace. Co všechno to bude znamenat...

Josef Kopecký
18. 2. 2025

Ministr zahraničí Jan Lipavský přijal v Praze v Černínském paláci šéfa slovenské diplomacie Juraje...

ČTK, sdlk Jakub Sedlák
18. 2. 2025

Dálnici D7 u Středokluk v úterý dopoledne uzavřela ve směru na Prahu nehoda několika aut. Na místě...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz