Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Cenzuroplodné myšlení
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Pivoda 26.1.2022 22:49Wikipedie hovoří výstižněji ke sci-fi. Úlohou sci-fi je PROZKOUMAT POTENCIÁLNÍ DUSLEDKY INOVACÍ. Science fiction ... it often explores the potential consequences of scientific, social, and technological innovations. |
|
|
J. Jurax 26.1.2022 22:27Máte pravdu. Sypu si hlavu popelem ... |
|
|
J. Poláček 26.1.2022 21:54Však se ji také za to dostane po zásluze trestu. |
|
|
J. Poláček 26.1.2022 21:51Pane Žůrek, ale to je asi škoda takový pesimizmus, či nepochopení ? Věda je součást filozofie. A filozofie, .... však víme :-) Ale nemyslím že bychom měli být nešťastní. Lidé se snaží poznávat tento svět už od nepaměti, ale teprve krátce používají k tomu (200 - 300 let ?) nějaké exaknejší nástroje a to jak ve smyslu teorie či experimentu. To, že věda mění svoje závěry je důsledkem tohu že objevujeme pořád nové a nové věci - SKVĚLÉ. Fyzika, chemie, kvantová mechanika, astronomie, biochemie, .... spousta dalších. Je to jako balón, čím víc vzduchu do něj natlačíte tím větší bude mít povrch. Byla to věda která dovedla dnešní medicínu tam kde je, bereme to jako samozřejmost. Věda nás dostala do vzduchu, do kosmu, na Mars, v Temelíně štěpíme atom. Technické obory bez vědy - kde by se octli dnes? Vědu si já představuji jako kvas - pořád pracuje, ten ale nekonzumujeme (tedy až na pár exotů :-) ), to co si vychutnáme je až výsledný destilát. Ten se už nemění. Jsou teorie, a to vědecké, které se už prakticky nemění. A na jejich základě konstruujeme stroje které evidentně fungují (např. letadla, dalekohledy, elektronové mikroskopy, ........). Předse to všechno kolem nás nejde nevidět. Pokud toužíte po jistotě dogmat a chce mít pocit pevné půdy pod nohama, sáhněte po bibli, prosím bez urážky (!) je to skvělé čtení, tam se na vědu nehraje. Bible přátelé, to je z 99% čirá empirie tvrdého života, to zbývající procentíčko je Bůh. |
|
|
J. Dlouhy 26.1.2022 21:14Verne zrejme popsal ponorku na atomovy pohon. Tusil to... |
|
P. Schütz 26.1.2022 20:43Ikarie je volnou adaptací Lemovy knihy "K mrakům Magellanovým" |
|
P. Podešva 26.1.2022 19:48Na temnou hmotu jsou na YT lepší. Kulhánek, Podolský, Cejnar a spol. |
|
|
F. Žůrek 26.1.2022 19:14Věda také za mnoho nestojí, dovolím si to s jistou ironií říct, snad s výjimkou exaktní matematiky. Mám pocit, že se říkávalo, že vše vědecké platí jen do určité doby, než se nepřijde s něčím lepším, co by tento vědecký poznatek upřesnilo či nahradilo. Jako takový důkaz si vzpomínám až na příšernou věc: zažil jsem šéfa, který byl ing. a velmi brzy si psal za jménem CSc. Nebylo nad něj! Ale byl to hňup k pohledání, opravdu, mnoho toho neznal. A tak je to asi vůbec s vědou, nedělám si o ní iluze. Na úrovni byl bezpochyby Albert Einstein a řada vědců třeba z oblasti fyziky či matematiky, ale o ostatních vědách, které nejsou spjaty s technikou a nedají se proto dobře dokázat, si nedělám iluze. Vědec se někdy snaží lidem svět nějak přiblížit, to je pravda, ale psát nějaké fikce bude asi provádět nerad. Rád třeba poslouchám astronoma Jiří Grygara, ale on nějaké hypotézy nerad používá jako vědu a uvědomuje si, že mnoho vědeckých pojmů je stále ještě neobjasněných... Pořád do vesmíru ještě dobře do toho všeho nevidíme. Málo jsem slyšel nějaké takové podrobnosti třeba o skryté hmotě apod. |
|
|
J. Jurax 26.1.2022 18:56Jo, a dnes zase hudbu napsali Pyotr Ilyich Tchaikovski a Dmitri Dmitriyevich Shostakovich, abychom byl světoví, že ... a v Beijingu ... :-( |
|
|
J. Jurax 26.1.2022 18:48Ty děti uskutečňovaly - jinak souhlas. |
|
|
J. Jurax 26.1.2022 18:46No, Ikarie XB-1 byla natočena podle jedné epizody z oné knihy ... |
|
|
J. Jurax 26.1.2022 18:44Nesouhlas. Na dobu vzniku je to docela slušná SF pro mládež. Že předpokládá v budoucnosti neco jako komunistickou společnost nevadí. Já to četl cca v deseti letech - na konci padesátých. Ono ta kniha je po svém optimistická - na rozdíl od dnes módních pochmurných vizí a dystopií. |
|
R. Johnová 26.1.2022 18:43Pro autora: "...pokud jste byli natolik otrlí, že jste se smířili s otřesnými fonetickými přepisy anglických jmen do azbuky." To je to nejmenší, dá se zvyknout na Ňjůjork úplně stejně jako na Solzhenitsyna a jeho alter ego Nerzhina a po pár kapitolách už nedělal problém ani Iosif Vissarionovich Djugashvilii ani odkaz na básně Shchipacheva. |
|
|
J. Jurax 26.1.2022 18:38Ano. Ovšem pozemšťané tam letí vyvolat sociální revoluci - velkou marsovskou socialistickou, jestli si to přes propast času dobře pamatuju ... |
|
|
J. Jurax 26.1.2022 18:34No, knížka vyšla v roce 1869. Verne si elektromotor představoval tak, že dva elektromagnety k sobě střídavě přitahovaly něco jako píst, jehož přímočarý pohyb se převáděl pákami a otáčející se hřídel šroubu - jako u parního stroje. Rotační stejnosměrný elektromotor vznikl až někdy v sedmdesátých letech 19. století. |
|
|
J. Dvořák 26.1.2022 18:10Kulturní revoluci v Maově Číně si také nevymysleli ty děti, které ji uskutečňovali. |
|
|
J. Jurax 26.1.2022 18:10No, posuzuje-li dotyčný mladík scifi podle Hvězdných válek, má celkem recht. Hvězdné války nemají se sci nic společného, to je čistá fi ve hvězdných kulisách. Doslova jen kulisách. Mimoto je na nich vidět, že idea je přes půlstoletí stará. Třeba inspirace vzdušnými boji za druhé světové a manuálně ovládané a opticky zaměřované střelecké věže kosmické lodi Hana Sola byly jak z B-17 a musely byt srandovní už před tím půl stoletím. Jinak těžko říct, zda takový dotaz zakládá cenzuroplodné myšlení či je jeho projevem. Nicméně dnes je doba taková, že by i mohl. Ondyno jsem našel povídku Jany Rečkové Mlha nad černou skálou. To by byl žhavý kandidát na zákaz, neboť děj odehrávající se na zamrzající planetě se točí kolem nalezení ložisek uhlí, jehož spalováním by bylo lze získat teplo a energii pro záchranu chladem trpící civilizace. Uhlí! No uznejte, je možné dnes zejména mladým čtenářům tohle předkládat? |
|
L. Žaloudek 26.1.2022 16:20Nebojte, Mroži, sám jste si všiml, že mladík mluvil o filmech. Knih si dnes už tito progresoři nevšimnou... |
|
|
J. Kraus 26.1.2022 16:19Vycházel tam na pokračování. V rozhlase ho vysílali na pokračování jednou týdně, nemohl jsem se dočkat jak to bude pokračovat. Konec byl dobrý, jména zloduchů si ještě pamatuju. Byli to Gruber a McHardy. Zůstali opuštěni na planetě zmítané zemětřeseními a požáry. Ve VTM byla i barevná příloha, průřez kosmickou lodí, v ní byl uložen raketoplán Vlaštovka. |
|
|
S. Drábek 26.1.2022 15:48Jen drobnost k té opeře, tam byla na počátku soap opera, což byly rozhlasové pořady vysílané převážně přes den pro hospodyňky a sponzorované výrobci čistících prostředků, jako symboly blboučkého příběhu a pak se to následně vztáhlo i na scifi. Že to mnozí autoři nerespektují a tvoří skvělé a chytré space opery (v posledku třeba Expanse), to je už jiná káva. |
|
|
P. Polášek 26.1.2022 14:45Michio Kaku jeden z nejznámějších fyziků v USA považuje gravitaci a elektromagnetickou sílu za možný zdroj budoucího pohonu pro meziplanetární lety. Tak bych toho Trosku tak nezatracoval. Možná viděl hodně dopředu. Jinak Zápas s nebem skvělá kniha pro mládež, ale tehdy to četli i dospělí. |
|
|
O. M. 26.1.2022 14:29Sci-fi, které zcela správně vycházely jako dětská literatura, byly Nosovovy knížky o Neználkovi, ty byly ideologicky naprosto nezávadné. "Space opera" byl Neználek na Měsíci. :-) |
|
|
O. Vašíček 26.1.2022 13:34Reakce na dotaz se mi zdá trochu přehnaná, ale na druhou stranu, člověk s nějakou tou zkušeností z dob minulých a vnímáním současného dění, začíná být na podobné dotazy poněkud citlivý. :) Sci-fi může vědě škodit pouze u lidí, kteří nemají správně položené základy kritického myšlení. Kteří nejsou schopni odloučit nevědecké, ale pro příběh nutné pozadí a vše co vidí a čtou považují za holou pravdu. Pro tyto lidi je nebezpečné i Povídání o pejskovi a kočičce. Oproti tomu je to třeba i hnací síla pro objevení těch technických zázraků, kterými se to ve sci-fi jen hemží. :) Není to tak dávno, co někdo objevil telekomunikační družici, která by prvně popsána v nějaké povídce. :) Obdobně se již nějakou dobu zkoumá kosmický výtah a spousta dalších sci-fi pomůcek. A pokud se to bude zkoumat vědecky, tak to může vědu posunout dále. Ale i třeba takové nařízení EU v rámci green dealu o zákazu používání chemických raket do roku 2030 a nahrazení elektrickým výtahem by možná mělo taky zajímavý důsledek. Třeba by byla Evropa první, kdo to bude mít v plánu. :) |
|
|
S. Kalužík 26.1.2022 13:33Ona to nebyla diskuse, ale výklad renomovaného odborníka na zeměkouli! :) |
|
|
B. Rudolf 26.1.2022 13:33Ale toto se týkalo posouzení rizik. Někdy (viz nálezy ústavního soudu nebo film "Minority report") se ke zprávě o posouzení připojují i disentní názory. |
|
|
V. Novak 26.1.2022 13:21Podle Planety tří sluncí (též Signály z vesmíru) byl natočen český sci-fi film Ikarie XB-1, což by každému českému scifistovi mělo něco připomenout. Tuším, že to byl druhý čedská sci-fi film, po komedii Muž z prvního stletí. |
|
|
V. Novak 26.1.2022 13:15Nautilus pohání čistorevné perpetuum mobile - Nemo získává z mořské vody sodík a tím pohání nejen motory (mimochodem - spíše připomínají parní stroj s elektromagnety místo pístů), ale vše na Nautilu. |
|
|
J. Lukavsky 26.1.2022 13:12"čímž zabije půl standardní stránky" není to málo Antone Pavloviči? Tolstoj věnoval několik stran popisu jak se rozstřikuje bláto pod koly kočáru.... dnešní doba chce stručnost, místo 3 dílů... 100 pímen vč. mezer a odstavců. Nejlépe "Ukázala kalhotky" pod fotkou. J.L. end |
|
|
V. Petr 26.1.2022 13:10Vojáci se takto nikdy chovat nebudou, hlasování v armádě nemá místo. Vždycky jmenují jednoho velitele a ten rozhodne na vlastní odpovědnost. Při invazi do Normandie rozhodoval generál Eisenhower sám a na vlastní odpovědnost. Mohl si vyžádat jakékoliv podklady, vyslechnout názory kohokoliv, ale konečné rozhodnutí bylo na něm. |
|
|
R. Langer 26.1.2022 12:48... NE, NENÍ TO LEPŠÍ. Pořád je to NESMYSL. |
