SCI-FI: Rádi by nás snědli, ale nemohou
Příspěvek byl původně zaslán do workshopu Ondřeje Neffa na téma "Snědí nás mimozemšťané?". Workshop včetně zadání a přístupových adres je na adrese hyena.cz/cteni/kontakt.
V souvislosti s mimozemskými civilisacemi je možno lidi rozdělit do dvou skupin:
1. Člověk bez osobní zkušenosti
Pokud to není vědec, snad někdo z pokračovatelů Einsteinových, musí vycházet hlavně z intuice, vyrůstající z jeho technických disposic a z toho, co o tématu slyšel nebo si přečetl. Protože samo toto téma těžko mohlo vzniknout bez nějaké inspirace, spočívá jeho názor většinou jen v kompilaci různých zdrojů, ve kterých se můžou více či méně odrážet postřehy těch, kteří si myslí, že mají nějakou osobní zkušenost.
2. Člověk s osobní zkušeností
Může se vycházet pouze ze smyslových vjemů a už tím je ta zkušenost omezena a zpochybněna. Osobní zkušenost a reakce na ni může být různá, člověk může být zpětně ovlivněn filmy a literaturou. Výsledná představa může být navíc dotvářena třeba sny. Někdo své zážitky může brát jako nesmyslné zdání, někdo o nich nechce mluvit kvůli nepříjemné publicitě, někdo si naopak mluvením odreagovává strach, někdo mluví rád a těší se na další, někdo mlčí a snaží se zkoumat, někdo mlčí, protože pracuje pro ně, a ten, kdo ví nejvíc, mluví o hysterii a pavědě. V zásadě je člověk chráněn před náhlým poznáním, které by mu uškodilo a v důsledku se obrátilo proti jeho nositelům. Ze souhrnu všech těch zkušeností mimo jiné vyplývá, že někteří z nich jsou nám alespoň technicky nadřazeni, jiní techniku už nepotřebují nebo nikdy nepotřebovali.
Zde osobní vzpomínka. Asi před deseti lety v zimě cestou autobusem z Prahy do Jičína za přejezdem v Obrubcích mě vytrhla z klimbání poznámka mladíka, stojícího v uličce: "Támhle letí UFO". Skutečně, vlevo nízko nad polem, ještě před asi kilometr vzdálenou vesnicí, se valilo něco jako malé slunce. Bylo mlhavo, vesnice za polem byla sotva vidět a Slunce muselo být nejmíň o 90o dál. V létě pak jsem si to tam byl prohlédnout, ale nic mě nenapadlo. Vyprávím to tady poprvé, nemá to pointu, podobných zážitků byly kdysi plné časopisy, ale koho by to zajímalo dnes - je to jedna z nespočtu kapek, které formují obecné myšlení.
Když člověk přijme jako fakt existenci více dimensí nebo možnost přesunu rychlostí myšlenky, různé jevy se dají snáze vysvětlit a takový člověk tím, že se mu to pořád mele v hlavě, může tyto jevy přitahovat. Vhodný postoj je radostná pokora, úcta a vděčnost za to, co se smí dozvědět, s tím, že mu jednou bude dovoleno pracovat na dobré věci. Pisatel příspěvku může těžko vysvětlit, proč si myslí, že oni jsou tady. Spíš je zajímavé rychlé rozšíření a zevšeobecnění tématu. Zřejmě to souvisí s takzvaným pokrokem a technickou civilisací, což by nevadilo, kdyby to nedoprovázelo všeobecné plundrování Země. Zdá se, že existují pro člověka neviditelná propojení a jeho chování se těch mimozemských dotýká tak, že spolu v téhle věci spolupracují. Nu, pojďme dál. Nedali jsme se poučit třeba první válkou a teď už kolem vidíme agonii, zrychlovanou high-technikou a dbá se, aby stranou nezůstala ani Čína nebo Indie. Není pravděpodobné, že bychom se dočkali nějakého násilí zvenku. Každý dobrý čaroděj to zaonačí tak, aby si to ti druzí vyřídili mezi sebou sami až k úplné zkáze. Na všech úrovních lidské organisace je zřejmý demokratický "negativní výběr". Není zde pochopitelně úmysl škodit, ale zbavit se díla, které se nepovedlo, s důležitým ohledem na němou tvář, přírodní duchy a rostliny. Na obnovené, harmonisované Zemi bude pak místo i pro ty, kteří přijdou po lidech. Někteří už se na to těší, i když tady nebudou.
(tento článek je ryzí kompilace)