Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Mi se líbí vědecké diskuze o Lucy, která žila někdy v rozmezí doby před 3,22 až 3,18 miliony let, ale zároveň židovské/křesťanské dogma, že Adam a Eva byli stvořeni zhruba před 6 tisíci lety.

Navíc Kain, bratrovrah, pak odešel od Hospodina a pobýval v zemi Nódu na východ Edenu. Po nějakém čase poznal Kain svou ženu. Ta otěhotněla a porodila Kainovi Enocha.

Tož, jak to bylo, kde se ta baba vzala?

Ať žijí tyto dezinformace, které nikdo netrestá.

Osobně dávám přednost těm “dezinformacím”. A kdyby se ten lempl Darwin obtěžoval si přečíst Mendelovu publikaci (a že ji dostal), k níž dodnes nelze mít podstatnější výhrady, tak by dost možná hodil ten svůj nevědecký blábol do ohně. Bohužel nestalo se tak, a tak tento výtvor, který jde snad proti všem myslitelným zákonitostem chemie, fyziky, statistiky, informatiky a kdoví čeho všeho ještě, slouží dodnes jako děravý a špinavý hadr zakrývající nahotu naturalistického světonázoru.

Co se týče informatiky, tak tam geneticky algoritmus, naprogramovaný podle Darwinova popisu, celkem hezky funguje a občas najde i překvapivě efektivní řešení problemu. Takže prokazatelně proti všem pravidlům nejde.

To bych moc rád věděl jaký ... on i ten uctívaný přírodní výběr funguje o dost hůř než předpokládali dokonce i odpůrci. A samozřejmě, největším problémem je to, že není z čeho vybírat.

Jaký? Genetický. Psal jsem to ve svém příspěvku. Zjednodušený popis najdete ve Wikipedii (heslo Genetický algoritmus).

Toto mě dostalo: "...mutace nastávají s pravděpodobností 0,001–0,05 a brání příliš rychlé homogenizaci vlastností v populaci, ztrátě potenciálně užitečného genetického materiálu a předčasné konvergenci populace." Ale vždyť jsou to právě mutace, které vedou ke ztrátě užitečného genetického materiálu (a výrazný environmentálně podmíněný filtr přírodního výběru také)! A s konvergencí nesouvisí mutace vůbec, pokud bychom ovšem nesledovali namísto reálné biodiverzity rozmanitost nejrůznějších vad a znehodnocených úseků DNA.

Nechme stranou to, že spojovat Darwina s genetikou je zhruba totéž, jako dávat mne do souvislosti s gramatikou středověké korejské poezie. Hlavní problém je to, že tyhle modely pro hledání efektivních způsobů řešení výpočetních úloh nesou tak maximálně evoluční nálepku kvůli jakési podobnosti s mechanismy navrženými mnohem později neodarwinisty, ale jsou nesmírně zjednodušující, zcela nepodobné realitě a neberou v úvahu nic, co by bylo ekvivalentem komplexity biochemie a velkého množství náhodných vlivů - a ani nemusí, pro daný účel, který plní, by to nebylo k ničemu dobré. Jenže pak se dramaticky vzdalují předloze, z níž by si jakože měly brát název.

Kdybychom se omezili i jen na ten přírodní výběr, na nějž se tyto algoritmy odkazují, tak ten funguje ve skutečnosti dost jinak. Za normálních okolností jako konzervativní síla, která ale odstraní jen ty opravdu kritické závady, menší poškození bohužel projdou a kumulují se jak v jedinci, tak v populaci, takže s jeho účinností je to nevalné, a to paradoxně kvůli odolnému designu DNA - jednak mnoho genů má v řetězci "zálohu", takže se to neprojeví, a nebo ji daný gen sice nemá, ale změna způsobí jen velmi mírné zhoršení vlastností. V případě velké environmentální změny (nebo šlechtit. zásahu) vyselektuje soubor vlastností výhodných pro přežití z již existujícího informačního poolu, ale zase za cenu poklesu vnitrodruhové diverzity v dané populaci - informace pro některé znaky je v této populaci ztracena.

Obávám se, že tohle by bylo na mnohem delší diskusi. Předestřel jste řadu argumentů, z nichž část je logickým klamem (zavádějící analogie s poezií), část omylem (obecné tvrzení o ztrátě genetického materiálu bez zmínky o vzniku nových užitečných sekvencí) a část je dezinterpretací faktů.

Obecně bych si dovolil odhadnout, že informace o evoluční biologii nečerpáte z vědecké literatury, ale z propagačních materiálů mladozemských kreacionistů. Je to tak?

Nevím co je na analogii s korejskou poezií divného. Prostě můžeme jednodušeji bez obalu říct, že Darwin o genetice věděl naprosté ... jak to jen říct slušně ... prostě se alespoň o jejích vznikajících základech ani neobtěžoval informovat a jeho představy podle toho vypadají.

Pokud jste se snad někdy setkal se spontánním vzestupem informačního obsahu prostřednictvím náhody, bude jistě zajímavé o tom toto fórum informovat. Tipuji, že o takovém procesu a jeho výstupu nikdo nikdy nic neslyšel. Prosím, jen ne žádné bakterie utilizující citrát. Zvážíme-li nesmírné množství terabytů surové informace v DNA a RNA živé přírody, které bude ve skutečnosti pravděpodobně mnohonásobně vyšší, protože informace v superpozici (navíc v mnoha vrstvách) se kvantifikuje nesmírně obtížně a hlavně je třeba vědět, jak ji tam hledat, a že ji tam vůbec hledat - tak bychom měli docela strmý vzestup komplexnosti a informačního obsahu pozorovat prakticky na denní bázi, probíhá-li údajná evoluce pouhých pár miliard let a protože by mělo jít o nevědomý mechanismus, není důvod, aby měnil výrazněji rychlost i typy procesů. Jde prosím o úvahu vlastní výroby.

Samozřejmě jsem absolvoval iniciální nalejvárnu propagačními materiály evolucionismu počínaje 2.stupněm ZŠ přes gymnasium a konče LF UK. Užitečné asi jako hodiny marxismu-leninismu, kterým jsem naštěstí unikl. Zpravidla nic než fantazie ve vypravěčské licenci, vágní, ale o to resolutnější prohlášení, nepodložená pozorováním a pokusem. Diskusní argumentace na fórech se v drtivé většině případů nese ve stejném duchu, takže to k ničemu nevede.

Publikace takového Jonathana Sarfatiho nebo Nathaniela Jeansona skutečně shledávám být zajímavými argumentačními konstrukcemi v moři ostatního balastu. S něčím lze polemizovat (i když zrovna u Sarfatiho se mi to zatím nepodařilo), ale nečekám, že mi někdo naservíruje 100% dokonalý pohled. H.J.Zillmer vkládá do textu na můj vkus dost neprokázaných spekulací, ale některá tvrzení minimálně za úvahu stojí.

Takže s těmi mladozemskými kreacionisty jsem se přesně trefil.

Co se týče Vaší analogie s poezií, nepsal jsem, že je divná, ale že je zavádějící. Záměna pojmů bude nejspíš důvodem, proč v tomto případě nevíte.

Ale napadlo mne, že po malé modifikaci by ta analogie snad mohla být i vypovídající: Pokud byste byl distributorem knih, tak opravdu nemusíte nic vědět o středověké korejské gramatice. Reálnou okamžitou cennost či bezcennost těch básní poznáte podle zájmu zákazníků o dané knihy. A podobně se má i evoluční algoritmus ke způsobu, jímž si potomci nedokonale zachovávají vlastnosti svého předka. Vnitřní struktura je pro ten algoritmus jen černá skříňka.

Co se týče růstu informace: vyzkoušel jsem si to na programu, generujícím pomocí evolučního algoritmu automaty pro nějaký účel. Z nul i náhodného obsahu to postupně vytvořilo funkční vnitřní strukturu těch automatů. Ale je fakt, že to byl jen jednoduchý pokus. Celkem dobrým materiálem by v současnosti mohl být virus, způsobující covid-19. Existují tisíce scanů jeho struktury a je celkem hezky vidět vývoj i vznik nových vývojových větví i zánik těch slepých, byť třeba krátkodobě úspěšných.

Mně furt uniká, proč by hodnota básní byla jakkoliv relevantní pro ten příměr. Jeho celkem přímočarou pointou bylo, že stran základů genetiky měl Darwin v hlavě zcela vymeteno asi jako já v problematice starokorejské gramatiky (i když ji tedy k ničemu nepotřebuji, to je fakt ). Navíc, kdyby hodnota básní byla příměrem k hodnotě biologických vlastností (ale to se dostáváme hodně jinam), co bude tedy hodnotné? A pozorujeme to tak kolem sebe doopravdy?

Stejně tak nevidím nic závadného na tom, pokud jsem nucen cosi (s postupně narůstajícím pocitem utrpení) číst prakticky jako povinnou četbu, přečíst i oponentní názory. To, že se mi některé z nich jeví výrazně kvalitnější, soudržnější a konkrétnější, je už pochopitelně věc osobního názoru. Na "strefení se", myslím, nic těžkého, vždyť kolik ono těch světonázorů v principu vlastně je, že.

Co se týče virů, ale i jiných organismů, tam je má pozice taková, že statistická pravděpodobnost konstruktivní mutace je natolik nepatrná, že ji lze i přes skutečně monstrózní populace zcela zanedbat. Mutace bude buďto neutrální (více možných tripletů pro stejnou aminokyselinu) nebo ztrátová. Může poskytnout momentální výhodu, ale je to ztráta. Tedy ne-evoluční předpověď je následovná: Infekční agens s vysokou mutační frekvencí budou ve výsledku směřovat ke genetické degradaci a momentálně výhodné mutace je v tomto směru paradoxně posunují ještě rychleji než je obvyklé. To je co se týče virů. Pro bakterie s atb rezistencí je jediným "štěstím" lidská nedisciplinovanost. Při koordinované rotaci antibiotik a pouze pověřenými osobami schválených výjimkách mimo toto schéma by s rezistencí problém nebyl. Mutace způsobující rezistenci vyvolává vždy metabolickou, či jinou neefektivitu a tyto populace jsou normálně rychle přerůstány a vytlačeny originálními kmeny.