Naši předkové (zejména ti žijící před 130 lety v Praze) byli zřejmě vzdělanější i aktivnější než jejich dnešní následovníci, jakkoli jsme v té době (podle některých) úpěli v „žaláři národů“. Vím, že následující fakta jsou všeobecně známa, leč posuďte z hlediska dneška sami:

V létě 1889 organizuje Klub českých turistů v Praze (rok po svém založení) velkou výpravu na Světovou výstavu do Paříže (trvala od 6. 5. 1889 do 31. 10. 1889). Účastníci, kterých bylo 363, přijeli plni nadšení především z nově postavené pařížské Eiffelovy věže. Již na zpáteční cestě hovořili o tom, že by možná bylo vhodné postavit podobnou věž, ale menšího rozsahu (1:5) v Praze. Ještě v témže roce založili „Společenstvo s ručením omezením“, které se organizace výstavby ujalo. Vedl je šestatřicetiletý architekt Vratislav Pasovský (1854-1824), předseda KČT, který zpracoval celkový návrh.

Již v lednu 1890 zveřejnil místopředseda KČT profesor a novinář dr. Vilém Kurz fejeton s názvem „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“. Projekt předpokládal náklady přes 100 000 zlatých. V témže roce „společenstvo“ vykoupilo pozemky, vypsalo ve spolupráci se Živnostenskou bankou podílové listy, které byly velice rychle vykoupeny. Konstruktéři z Českomoravské strojírny Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček zpracovali plány konstrukce rozhledny. A začalo se s výstavbou.

V květnu 1891 byly zhotoveny základy (když práce započaly v březnu), počátkem července byla smontována ocelová věž a 20. srpna téhož roku se rozjela lanovka. V den, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena, tedy 20. srpna 1891. Výstavba trvala necelý rok, přípravné práce také. Vše, jak známo, slouží dodnes.

Obávám se (a myslím si, že právem), zda by něco podobného dalo uskutečnit dnes, když „slavná pražská povolební koalice“ zatím s ničím, pokud se týče rozvoje Prahy, nepřišla. Pouze čteme, jak dlouhé jsou termíny různých stavebních povolení a podobně. Dnes sice již v „žaláři národů“ neúpíme, avšak nějaký neblahý přídomek by se zcela jistě pro dnešní stav pražské stavební a rozvojové politiky magistrátní určitě našel. Což nechávám na fantazii čtenářově.