Netřeba 12.7.2006 12:09

Re: pozor,

Kdepak. Vzpomínám si na prastarou píseň skupiny Saze, kde se zpívalo "Máme úsměv na lících, zas jsme spolu v Bohnicích, hrajeme si na cvoci a na žraloci."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 12.7.2006 13:09

Re: Re: pozor,

Bať, Václava mám nejradši, tomu žádný nestačí!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ptakopysk 12.7.2006 15:12

Re: Re: Re: pozor,

kdopak umí z člověků schovat kombajn pod deku? Jedině Václav!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dsben 12.7.2006 23:18

Re: čeština

To je fakt slovo pastevkyně je docela síla (zaplakali Psohlavci a Psohlavkyně, my jsme na tom byli povinně se školou v kině, ale já musel na záchod zrovna v polovině....).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 12.7.2006 10:10

Re: sympatická aktivita, ale co vlastně chráníme ?

Dlohodobá pastva nebo extenzívní sekání  luk na seno umožnila v minulosti rozšíření některých vzácných a silně chráněných rostlin. Typické jsou třeba orchideje na horských lukách v Palavských vrších nebo Beskydech. Ono vlastně jakmile se něco obhospodařuje stejným způsobem desítky a stovky let,  ustálí se na tom místě typická rostlinná společenstva a v návaznosti na ně i  hmyzí a živočišná.  Jedná se vlastně o kompletní ochranu přírody, protože jen poměrně  málo živočichů je tak přizpůsobivých, že se dokáže rozmnožovat a plnohodnotně žít v umělém prostředí,  klecích, výbězích a teráriích. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 12.7.2006 12:28

Jen dodatek,

protože vysvětlení nicku R je přesné - svah zvaný Pustá vinice byl původně patrně porostlý suchomilnými a teplomilnými společenstvy (trávy, nízké křoviny). Při rozšiřování hospodářských aktivit člověka (zde zhruba na konci středověku) se stal vinicí, která, jak název napovídá, zpustla. Stalo se tak v polovině 20. století, kdy kultura vinné révy nepřežila nákazu révokazem a nebyla obnovena. Do dnešní doby se na ní vyvinulo vřesoviště, které patrně není posledním stádiem sukcese (zjednodušeně - postupné proměny ekosystému směrem k přirozené rovnováze). Konečným stavem by byla opět ta teplomilná bylinná společenstva. Pastva je v podstatě pomoc určité druhové skladbě těchto společenstev, protože okolní, ruderální nebo cizorodé druhy jsou často vzrůstnější, agresivnější a rychleji se množící než specializované druhy původní. Přírodní park Drahaň-Trója doporučuju navštívit, třeba i s nějakou "chytrou" knížkou v ruce. Kolem Prahy není takových lokalit zas až tak moc. Krásný den

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 12.7.2006 13:14

Re: sympatická aktivita, ale co vlastně chráníme ?

naprostý souhlas! Jako nepřítel ekologistů proti vypásání nic nemám, ale opravdu to nelze nazvat ochranou přírody. To by pak ochranou přírody byla i pastva hovězího dobytkla a koní a to by na pusté vinici dopadlo úplně jinak.

Praktické otázky: kdo ty kozy dojí, kdo zpracuje vlnu ovcí a kde skončí maso ? Ptám se prot, že by ti živočichové mohli alespoň zaplatit mzdu té pohledné pastýřky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 12.7.2006 13:28

Pro nick honzak:

existuje zcela regulérní pojem "šetrná pastva", který představuje pasení koz a ovcí, v některých případech i koní, ale za zcela přesně definovaných podmínek: počet kusů na pastvině, délka (doba) vypásání, způsob přehánění mezi pastvinami a pod. Rozhodně to tedy není proměnění takové ošetřované lokality v regulérní pastvinu rozdupanou skotem a vypasenou do posledního stébla... A "kozí" produkty? Netuším, kde přesně skončí ty z Tróje, ale podle mých zkušeností ta zvířata bývají většinou pronajatá od farmářů na základě smlouvy (tohle není žádná "zelená" huráaktivita, ale regulérní způsob péče o krajinu), takže bych hádal, že mléko v sýru a na pultě některé prodejny, rovněž maso - s vlnou je trochu problém kvůli kvalitě, ale i to už jsem viděl, a docela ve velkém (CHKO Poodří). A pak tu máme ještě speciální a velice dobře prodejnou kosmetiku z kozího mléka. Dokonce i pro lidi s kožními problémy a pro pány. Ta zvířata  v součtu vydělají víc než jen na pastýřku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 12.7.2006 14:27

Re: Pro nick honzak:

Problém bude asi v pracovních silách.  Kozy se musí pořád hlídat, potom někdy večer od nich získat ty produkt y a kvalitně a pečlivě je zpracovat a i tak se asi málokde dosáhne rozumného peněžního zhodnocení.  Možná právě v Praze, kde se ty produkty dobře prodají jako přírodní, ale zároveň z hlavního města  nebo někde v rezervaci, kde se dobře prodají, protože jsou z čistého prostředí rezervace.  Všude jinde musí být ceny přizpůsobené konkurenčním výrobkům v  Lidlu a Tescu a podobným supermarketům, jinak by je nikdo nekupoval. A to je problém. Jenže  nějaký hektar takových pastvin a podobného prostředí by se hodilo u každéhom většího města.  Lidi by tolik nejezdili desítky kilometrů autama a autobusama do národních parků a podobných chráněných oblastí a místo toho by se jen občas prošli přírodou tam, kde bydlí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek