7.12.2019 | Svátek má Ambrož, Benjamin


PRAHA: Památník na Vítkově se otevírá

24.10.2009

Nabízí unikátní pohled na Prahu i do minulosti

Národní památník na Vítkově 22 

Národní muzeum dne 29. října 2009 otevírá nově zrekonstruovaný Národní památník na Vítkově. Plní tak svůj slib a symbolicky k výročí vzniku samostatného československého státu oživuje Památník jako muzeum moderních dějin s multimediální expozicí s názvem „Křižovatky české a československé státnosti“. Cílem několikaleté práce nebylo Památník pouze rekonstruovat, ale především rehabilitovat a revitalizovat. Národní památník na Vítkově nalézá nový obsah a chce se stát součástí obyvatel metropole a státu. Nejen jako výraz státotvorných myšlenek a národních idejí, nejen jako součást vzdělávacího systému a kulturního života, ale také jako místo pro volnočasové aktivity návštěvníků. Jako integrální součást místa i celé Prahy se zapojuje do života obyvatel – kromě expozic nabízí atraktivní vyhlídku na Prahu ze střechy Památníku a posezení v netradiční kavárně.

Generální ředitel Národního muzea k otevření Národního Památníku na Vítkově říká: „Národní muzeum na sebe převzetím Památníku vzalo náročný úkol tento doposavad převážně uzavřený objekt revitalizovat a otevřít veřejnosti. Snaží se pro to udělat maximum, aby toto místo nebylo jen tichým symbolem naší státnosti, ale též moderním muzeem, kde se především mladší generace bude moci seznamovat s důležitými momenty naší novodobé historie.“

Památník se za účasti prezidenta republiky slavnostně otevírá po dvouleté generální rekonstrukci, kdy finanční prostředky ve výši 321 milionů korun poskytlo Ministerstvo kultury ČR, významný byl i finanční podíl Ministertva obrany ČR. Realizace má soudobou architektonickou tvář, která respektuje architekturu Památníku. Z novodobých zásahů stojí za zmínku zasklený podchod před vstupem do Hrobu Neznámého vojína a realizace nástavby panoramatické kavárny ve východní části. Na střeše Památníku byla vybudována vyhlídková terasa s impozantním pohledem na Prahu. Vyjma terasy je v celém Památníku umožněn bezbariérový přístup.

Objekt nezůstane pouze výstavním prostorem. Národní muzeum připravuje bohatý dramaturgický plán, který se snaží oživit toto unikátní místo na kulturní mapě metropole i samotné městské části Praha 3. Bezprostředně po otevření ožije Památník jako dějiště hudebních koncertů, workshopů, divadelních představení a také edukačních aktivit napojených na školský vzdělávací systém.

V rámci Památníku se současně otevírá moderní a interaktivní expozice věnovaná dějinám 20. století – KŘIŽOVATKY ČESKÉ A ČESKOSLOVENSKÉ STÁTNOSTI, která byla připravena ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha. Národní muzeum tak zaplňuje mezeru, neboť v České republice doposud chyběla expozice moderních dějin.

Ta zachycuje významné křižovatky v našich dějinách, na kterých se výrazným způsobem měnila státnost a ideové pojetí státu. Zejména se jedná o pět základních momentů: 1918: vznik ČSR, 1938: období Mnichova a zániku Československa, 1945 – 1948: obnovení Československa a komunistický převrat, 1968: vznik československé federace, 1989: pád komunismu spolu se zánikem Česko-Slovenska v roce 1992.

Každá z křižovatek je založena na prezentaci osob, které určitým způsobem vyjádřily své postoje k vývoji státu a státnosti. Návštěvníci tak uvidí Kubišovo sako z krypty kostela, kde byli atentátníci na Heydricha zastřeleni, poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, psací stroj používaný Pavlem Tigridem nebo šachové figurky, které ve vězení vyrobil z chleba Milan Šimečka.

Expozice využívá i některé další části Památníku, jako např. Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí Památníku, kde je do kulisNárodní památník na Vítkově 13 Gottwaldova mauzolea včleněna výstava o dějinách Národního památníku na Vítkově.

První krátkodobou výstavou v prostorách pro tematické výstavy je výstava HRADNÍ FOTOARCHIV 1918–1933, kteráprezentuje unikátní stejnojmenný fotografický fond, který vznikl při tiskovém odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zobrazuje prezidenta T. G. Masaryka při oficiálních i soukromých příležitostech a také nejrůznější akce, kterých se osobně neúčastnil. K výstavě vychází i stejnojmenná kniha, nad kterou převzal záštitu prezident republiky.

Součástí Památníku je HROB NEZNÁMÉHO VOJÍNA, jehož oficiální statut jako ústředního pietního místa a nejčestnějšího válečného hrobu České republiky před několika měsíci schválila vláda České republiky.

Historie Národního památníku na Vítkově

Stavba Památníku byla zahájena za účasti prezidenta T. G. Masaryka podle návrhu architekta Jana Zázvorky v roce 1928. Původně byl určen jako památník legionářů s cílem stát se symbolem Československé republiky, proto zde měla být podle návrhu i hrobka T. G. Masaryka. (T. G Masaryk ale těsně před svojí smrtí tvrdil, že v Památníku pohřbený být nechce, protože je to příliš oficiální a chladné místo).

Hrubá stavba byla dokončena v roce 1933 a v dalších letech se pokračovalo na umělecké výzdobě. Slavnostní otevření naplánované na rok 1938 se již díky mnichovským událostem neuskutečnilo a od roku 1942 sloužila budova coby výstrojní sklad německého wehrmachtu. Práce na Památníku pokračovaly po druhé světové válce, ale bylo třeba přičlenit i druhý protifašistický odboj. Proto navrhl architekt Jan Zázvorka přístavbu, která měla být z tohoto důvodu otevřena v roce 1948 a nakonec se z ní stala síň Rudé armády. Národní památník na Vítkově 19

Rok 1948 zvrátil účel stavby – po dokončení už jen sloužila státní ideologii a k propagaci režimu. Již nebylo možné připomínat československé legie, ani T. G. Masaryka. Roku 1951 se zde začalo pohřbívat, byly zde ukládány ostatky významných představitelů KSČ. Další obrovský zlom přišel v roce 1953, po smrti prezidenta Klementa Gottwalda. V Památníku bylo zřízené mauzoleum a o jeho chod se staralo kolem stovky lidí. Byla zde vybudována laboratoř, kde se lékařský personál staral o tělo K. Gottwalda. Do roku 1956 zde pracovali pouze sovětští lékaři, potom je vystřídali českoslovenští odborníci. Pokusy o uchování mumie Gottwalda trvaly do roku 1962, poté byl zpopelněn a budova se kromě oficiálních akcí pomalu odebírala k obecnému nezájmu.

Po roce 1989 byli z Památníku všichni pohřbení odvezeni do soukromých hrobů a hledalo se využití budovy. V roce 2001 byl Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína a jezdeckou sochou Jana Žižky z Trocnova předán do správy Národního muzea.

Umělecká výzdoba

Národní památník na Vítkově je vybudován jako želelezobetonový skelet s cihelnou dozdívkou, který je obložen žulovými deskami.

Rozměry Památníku: výška 31,5 m, délka143 m, šířka 27,6 m.

V Národním památníku na Vítkově se nachází mnoho zajímavých prvků umělecké výzdoby a uměleckých děl, které jsou charakterizovány dobou,Národní památník na Vítkově 23 v níž vznikaly. Jen namátkou jmenujme mozaiky vytvořené podle návrhů Maxe Švabinského a Jakuba Obrovského nebo reliéfy Útěk, Obrana, Umírání a Smrt, které pro památník zhotovil sochař Karel Pokorný. Monumentální vrata jsou dílem Josefa Malejovského, v němž reliéfně zpracoval obrazy z doby husitské s událostmi z dějin dělnického hnutí.

Jako součást stavby je chápána i jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova. Její autor, sochař Bohumil Kafka ji pojal zcela realisticky, jakoby v duchu nastupující kulturní ideovosti roku 1950, kdy byla odhalena, přestože autor svou práci započal už v roce 1941. Socha je vysoká 9 m a délka koně je 9,5 m a svými rozměry patří mezi největší v Evropě.

Doprava k Památníku:
1) Autobusem 133 či 175 od metra Florenc na Tachovské náměstí a odtud pěšky.
2) Pěšky ze zastávky metra Florenc kolem Vojenského historického ústavu Praha.
3) Vycházkovou trasou od tramvají 1, 9, 10 a 16 ze stanice Ohrada.

PO CELÝ LISTOPAD 2009 JE DO OBJEKTU VOLNÝ VSTUP.

Foto & klipy Jiří Wagner

Národní muzeum, vedoucí odd. vnějších vztahů



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.