Západní, tj. horní část Malostranského náměstí, po celé délce vyplňuje modrobílá budova Lichtenštejnského paláce. Jméno paláce upomíná na "krvavého" knížete Karla z Lichtenjštejna, který 1620 vykoupil původní městiště, kde stálo hned několik domů. Teprve roku 1791 Matyáš Hummel sjednotil průčelí paláce do dnešního klasicistního vzhledu. Karel z Lichtenštejna byl katolický šlechtic, který byl jedním z hlavních strůjců staroměstké exekuce a obohatil se mimo jiné na konfiskacích statků protestanských pánů. K těmto událostem odkazuje 27 litinových patníků ve tvaru hlav od výtvarníka Karla Nepraše, které jsou od roku 1993 na chodníku před palácem. Roku 1993 byla dokončena adaptace paláce pro účely Hudební a taneční fakulty AMU (od dva roky později byl podobně adaptován i sousední Hartigovský palác). V útrobách Lichtenštejnského paláce je dnes koncertní sál Martinů, učebny, nahrávací studio, hudební laboratoře, ale třeba i galerie. Kdo vejde z náměstí do paláce hlavní branou, dostane se průchodem na překvapivě rozlehlé nádvoří, které se využívá jako tzv. Letní scéna. Zde se odehrávají představení Letních shakespearovských slavností.

V jihozápadním koutě Malostranského náměstí svírá Lichtenštejnský palác pravý úhel s palácem Hartigovským. Tento barokní palác postavený v 18. stol. byl roku 1995 také adaptován pro potřeby HAMU. Od roku 2008 jsou zde i výstavní prostory Galerie AMU, neboli GAMU. Zajímavé je, že palác byl postaven na místě dvou domů, původně od sebe oddělených úzkou uličkou, která zůstala dodnes průchozí.

Po celé jižní straně Malostranského náměstí jsou v přízemí historických domů restaurace, kavárny nebo bary. Nejznámější je stále hospoda U Glaubiců, kde si můžete objednat i rytířské hody. Hned pod Hartigovským palácem je hostel Litle Town Budget Hotel. Kousek od hostelu je Cafeteria ve vlastnictví podnikatele, hvězdy bulváru a hrdého majitele Ferrari Vlasty Hájka. V kavárně je kvalitní sortiment, ať se jedná o kávu, zákusky, ale je možné se zde i na obědvat. Převládá italská kuchyně, těstoviny, pizza. Nad kavárnou visí vlajka "Scuderia boys", aby každý věděl, že kavárna je klubovnou těch "pravých srdcem oddaných ferraristů". "Stájoví hoši" zde pořádají srazy, často je možné obdivovat luxusní vozy zaparkované v okolí kavárny. Podle slov Vlasty Hájka je Ferrari "duše" a "samozřejmě červené". Svoje první Ferrari si koupil, když mu táhlo na třicet. Říká, že prodal byt a koupil si auto, "maminka, byla úplně vyřízená, taťka s tím byl v pohodě". Podle Vlasty je český řidič "debilní, hloupý, špatný" .Na You Tube je příspěvek, jak Vlasta se svými kamarády jezdí 300km/h ve Strahovském tunelu. Před kavárnou sedí u stolečku dvě peroxidové blondýny, kouří cigarety, nehty až na půdu, "no teda ty kluci teda jezděj rychle, no teda ty kluci...".

Vedle Cafeterie je průchod a v něm stále populární A studio Rubín. Od sezóny 2008/2009 má divadýlko nové vedení( ředitel Ondřej Glazar, umělecký vedoucí Petr Kolečko), které se snaží vytvářet vlastní, stálý domácí repertoár sestavený z autorských inscenací. Dnešní "Rubín" má často vyprodáno, herečka Petra Beretová byla nominována na cenu Thálie za roli v inscenaci Salome za rok 2009. Inscenace Kauza Salome pak byla nominována na cenu Alfréda Radoka v témže roce.

Na rohu Malostranského náměstí a Karmelitské ulice je casino, které je součástí řetězce Casino HAPPY DAY. Tento řetězec má provozovny na několika stanicích metra, tato v centru Malé strany se od nich bohužel nijak neliší. Otevřeno non-stop.

Na východní straně Malostranského náměstí (tj. dolní řadě budov) jsou asi nejznámější budovy Kaiserštejnský palác a Malostranská beseda.

Kaiserštejnský palác, vrcholně barokní palác známý bustou Emy Destinové, která zde obývala luxusní apartmá, byl rekonstruován ještě před listopadem (v letech 1977 až 1981). Palác má více než pětadvacetiletou tradici v službách konferečních a gastronomických. Díky své poloze v centru Malé Strany příjímá hosty ze státní správy, ale i soukromé podnikatele nebo bankéře více než čtvrtstoletí.

Dům Malostranské besedy byl od roku 1478 radnicí, tehdy samostatné Malé Strany. Do dnešní pozdněrenesanční podoby byl dům přestavěn v roce 1617. Malostranská beseda jako kulturní centrum zde vznikla až roku 1868.

Od roku 2006 do roku 2009 celá budova zrekonstruována. V roce 2008 byly na věže osazeny 3 báně, které byly odstraněny před 180 lety. Do střední věže byly uloženy vzkazy pro příští generace, ukázky peněz, titulní stránka novin , mobilní telefon a nahrávka státní hymny. Jakési listiny při této příležitosti podepsali primátor Prahy Pavel Bém, a někdejší starosta Prahy 1 Petr Hejma. Například v poselství starosty Prahy 1 stojí: "Pevně doufáme, že Vaše doba přeje lidským právům a svobodám a že i Vy si uvědomujete přínos svých předků k blahu, jež Vám - jak pevně věříme - Vaše doba přináší."

Budovu má dnes v pronájmu akciovka s příznačným názvem Malostranská beseda a.s. Ve starém sklepení byla otevřena pivnice, v přízemí restaurace a kavárna se zahrádkou v podloubí. V prvním poschodí je pak již tradiční hudební a divadelní klub. Umělecký šéf Malostranské besedy David Hanzlík říká, že program klubu naváže na osmdesátá a devadesátá léta, což potvrzuje i jen letmý pohled do programu klubu (Vladimír Mišík, Ivan Hlas, ASPM). V druhém patře Malostranské besedy, které dříve nebylo veřejnosti přístupné, byla otevřena videokavárna Trick-bar, kde bude program typický pro klubová kina. Šanci by měli dostat i mladí, začínající filmaři. Nově byla zpřístupněna i půda, kde je možno obdivovat původní trámoví z 16. století. Zde byl v 29. května volební štáb ODS. Možná si vybavujete obrázky Petra Nečase sedícího na jednom z masivních trámů. Jinak půda Malostranské besedy slouží jako galerie.

Na severní straně Malostranského náměstí je komplex barokních paláců, které si pro své účely zabrala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. V jednom z nich, paláci Smiřických, je informační centrum poslanecké sněmovny. Přes skleněné dveře je možné nahlédnout na nádvoří paláce a spatřit renesanční fresky na zdech. Patio je však veřejnosti nepřístupné, neboť je zde poslanecká zahradní restaurace. Mají tu opravdu guláš za 35,- Kč? Před palácem na parkovišti v roce 1998 bývalý poslanec Jan Kavan naboural tři auta, odmítl dechovou zkoušku a policistům tvrdil, že cítí francovku. Zde někde začíná bájné termitiště.

Od roku 2008 se nahlas uvažuje o vrácení sochy maršála Radeckého před Kaiserštejnský palác. Zhruba patnáctitunový originál sochy od bratří Maxů z 19. století je uschován v pražském lapidáriu. Pro Malostranské náměstí by pak byl zřejmě zhotoven odlitek, za 8 milionů korun. Také by se musela upravit trasa tramvaje, případně zrušit alespoň část parkoviště. Pro jsou bývalý i současný starosta Prahy 1, Petr Hejma a Filip Dvořák, nebo šéf pražských památkářů Jan Kněžínek. Proti se staví Český svaz bojovníků za svobodu v čele s Andělou Dvořákovou nebo stínový ministr kultury Vítězslav Jandák. Tomu se zdá, že socha by na náměstí nezapadla. Pravdou je, že by se spíše propadla, neb pod náměstím jsou dnes kolektory.

Foto & klip: Jiří Wagner