28.2.2021 | Svátek má Lumír


PRAHA: Malostranské náměstí (1)

20.9.2010

Malostranské náměstí je odedávna přirozené centrum Malé strany. Již ve středověku bylo rozděleno na dvě části (Horní a Dolní rynk). Uprostřed pak byla řada měšťanských domů, radnice, rotunda sv. Václava, kostel sv. Mikuláše se hřbitovem. Dnes náměstí rozděluje barokní kostel sv. Mikuláše, ke kterému jsou připojeny tři další domy a bývalý jezuitský Profesní dům. Náměstí v historii několikrát změnilo název, ten dnešní se oficiálně používá od roku 1869.

Chrám sv. Mikuláše, postavený v 18. století, je považován za jeden z nejlepších příkladů barokní architektury na sever od Alp. Samotná budova kostela ssvatý Mikuláš chrámovou věží je dílem Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Věž zvonice, která nikdy nebyla oficiálně součástí kostela a byla v majetku města, postavil Anselmo Lurago, zeť Kiliána Ignáce.

Samotný kostel sv. Mikuláše, chrámová loď a věž s kopulí je v majetku Arcibiskupství pražského respektive nedaleké Římskokatolické farnosti sv. Tomáše. V současnosti je v užívání společnost Psalterium, která zde pořádá v hlavní turistické sezóně (tj. od konce března do začátku listopau) koncerty vážné hudby, téměř denně od 18.00, a pak ještě v čase vánoc koncerty adventní.

Správu zvonice kostela (spolu s několika dalšími objekty, většinou věžemi) převzala 1.8.2009 od Pražské informační služby bezpečnostní agentura ABL FM Services s.r.o. V roce 2009 pražský magistrát vypsal tendr, jehož výsledek vzbudil značné pochybnosti, už jen proto, že ABL byla jediným účastníkem a neměla zatím se správou památek žádne zkušenosti. Nedůvěru vzbuzovalo také to, že majitel ABL, Vít Bárta, je přítelem místopředsedkyně strany VV Kateřiny Klasnové, která tehdy byla členkou zastupitelstva Prahy 1. Situaci se snažila uklidnit mluvčí ABL Zuzana Fryaufová: "Vysvětlujeme opakovaně, že mezi námi (ABL a VV) žádné vazby nejsou. Pan ředitel Bárta sice žije s paní Klasnovou a nějak soukromě ji podporuje, ale to je vše."

Podstatou smlouvy bylo, že ABL pronajme objekty od PIS na rok za 50 milionů a bude pak inkasovat všechny příjmy ze vstupného a akcí (např. koncerty), které v objektech bude pořádat. "My vydělali 40-45 miliónů korun na výnosech z památek za rok. Firma přebírá veškeré služby, slibuje nadstandartní programy. PIS má na rok jistotu, že z památek získá 50 miliónů a nevydá ani korunu," řekl k tomu pražský radní pro kulturu Milan Richter. Smlouva byla uzavřena na rok s tím, že začátkem léta 2010 bude nové výběrové řízení. To opět vyhrála agentura ABL, tentokrát bude podepsána smlouva již na dobu neurčitou. Za rok správy objektů si ABL vykoledovala nejednu kritiku restaurátorů či architektů. Prý zásahy ABL (namontované automaty na nápoje, různá bezpečnostní čidla) narušují historickou hodnotu památek. PR manažerka ABL Zuzana Fryaufová však agenturu brání: "Bez stavebního povolení bychom do ničeho nezasahovali. Naopak ve spolupráci s PIS si všechno necháme kontrolovat odbornými konzultanty." Samotná zvonice chrámu sv. Mikuláše je veřejnosti denně přístupná. Vchod (stejné je to i u ostatních věží ve správě ABL) hlídá mladík oblečený v kostýmu středověkého zbrojnoše. Původní záměr ABL, kterak oživit památky, byl od začátku odborníky zhusta kritizován, že prý středověcí zbrojnoši mají pod historickými kostými džíny, na nohou sandály a do nich ponožky...

Vít Bárta se bránil: "Stále ještě vypilováváme detaily." Pravdou je, že ještě v červnu 2010 bylo ve vchodu zvonice možno spatřit zbrojnoše s hodinkami na levé ruce. Na vrcholku barokní zvonice byla zrekonstruována bývalá pozorovatelna StB, tzv. Kajka, odkud agenti pozorovali zahraniční ambasády, zejména pak ambasádu USA. Podobných pozorovatelen bylo v Praze na sedmdesát, tato je dnes jediná zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Návštěvníci, kteří se rozhodnou zvonici navštívat, nejdřív vystoupají do bývalého bytu ponocného, kde je dnes malá expozice o historii zvonařského řemesla. Pak dále vzhůru, okolo zvonů, až do kdysi buňky StB. Kde dříve agenti museli lézt po žebřících, je dnes pohodlné schodiště zdobené dobovými fotografiemi a hrají hity "sedneme si do kočáru ty a já". Samotný interiér buňky je údajně ve stavu, jak ho před mnoha lety opustila StB. Na stole výtisk Rudého práva, vedle starý televizor, na stěnách obligátní plakáty se slečnami, fotografie fotbalových týmů z mistrovství světa z roku 1974, včetně poněkud vlasatých Argentinců. Do návštěvní knihy kromě nesčetných "yeeaaahhh, how beautiful view" někdo také španělsky připsal "pondremos algo así en la republica Bobo - livariana de Venezuela, Hugo."(zvážíme něco podobného v Bobo - livariánské republice Venezuela). Zkušené oko čecháčkovského fízla amatéra odhalí, že na střešní terase jednoho z malostranských domů je bazén. Kdo tam bydlí? Má povolení?

Ke kostelu sv. Mikuláše jsou směrem ke kolejím připojeny tři další stavby. Nejznámější je asi Grömlingovský palác, kde bývala slavná Malostranská kavárna. V lednu 2008 zde byl otevřen první pražský Starbucks. Jedna z mnoha poboček americké "franšízy", která v posledních letech ve střední Evropě expanduje, zatímco ve Spojených státech je nucena zavírat jednu pobočku za druhou. Američanům se už zdá káva ve Starbucksu předražená. V malostranském Starbucksu si na rozdíl od amerických poboček můžete dát kávu nejen do papírového kelímku, ale také do porcelánového hrnku, k původní staroopražské atmosféře má však dvoupatrová kavárna stále daleko. Horní patro kavárny (v přízemí paláce) připomíná spíše fast food, v suterénu jsou pak křesla a válendy, kde se ledabyle povalují lidé s notebooky. Wifi je v pobočkách Starbucksu samozřejmostí a u jednoho hrnku vás prý nechají sedět, jak dlouho chcete.

Napravo od kostela sv. Mikuláše byl v 17. století postaven jezuitský profesní dům na místě původních měšťanských domů a románské rotundy sv. Václava. Tato stavba je tedy starší než samotný kostel sv. Mikuláše. Dnes ji využívá Matematicko-fyzikální fakulta UK a sídlí zde její informatická sekce. Po roce 2000 proběhla rozsáhlá rekonstrukce Profesního domu, která byla završena roku 2006 otevřením pozdně barokního refektáře s nástropními malbami. Ten se dnes využívá pro konference, promoce, ale i koncerty, neboť v sále jsou také varhany. Kdo vstoupí do budovy Profesního domu, projde okolo vrátnice fakulty a může nahlédnout do kruhové, prosvětlené studovny a dále pokračovat do zšeřelé chodby, kde po levé ruce uvidí těžké, staré dveře. Za nimi se nachází zbytky rotundy sv. Václava. Románská rotunda, postavená v 11. až 12. stol., byla 376 let zasypána, až se úplně ztratilo povědomí o její lokaci. V roce 2004 objevili archeologové Národního památkového ústavu Prahy zbytky jejího zdiva a vzácnou reliéfní keramickou dlažbu. Do budoucna se počítá s jejím zpřístupněním veřejnosti, zatím si můžou návštěvníci přečíst podrobnější informace o historii rotundy a archeologickém výzkumu samotném na informační nástěnce.



Bizarní zážitky z těhotenství: Vůně hlíny, hlava v oblacích a neodolatelná chuť na molitan
Bizarní zážitky z těhotenství: Vůně hlíny, hlava v oblacích a neodolatelná chuť na molitan

Těhotenství přináší hodně zajímavých situací a stavů, které jsou jiné než obvykle. Máte chuť na jídlo, které jste předtím nemohla ani vidět,...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.