Pražský primátor a další hodnostáři, když v pondělí 9. července 2007 v 5 hodin a 31 minut symbolicky poklepávali na "základní" kámen Karlova mostu, byli sice ranními ptáčaty, ale Karel IV. měl asi lepší rádce. Ti mu totiž údajně poradili založit nový most v Praze v numerologické posloupnosti roku 1357, dne 9.7. a v hodině 5. a minutě 31. (1357-9.7.-5-31 ). Jenže organizátoři oslav 650. výročí (prý za 3 miliony) neuvažují s letním časem a vytáhli zmíněné hodnostáře v 5 hodin a 31 minut letního času, o kterém ale otec vlasti Karel IV. rozhodně neměl ani páru.

Pokud si vezmeme na pomoc středověký Staroměstský orloj, vyvstanou další možné nepřesnosti, které posouvají založení mostu úplně do jiných časů.

Orloj ukazuje pomocí zlaté ruky na římských číslech tzv. Pražský čas (2x 12 hodin) a 5 hod 31 minut může tedy být jak dopoledne, tak i odpoledne. Vždyť na čtyřiadvacetihodinovou soustavu jsme přešli až v čase digitálek a mnozí ještě když mluví o "půl šesté" myslí stále čas podvečerní a ne ranní.

Orloj ukazuje na gotických arabských 24 číslech i tzv. Staročeský čas, který se měřil od západu Slunce. V těchto dnech zapadá sluníčko cca ve 21 hodin a 9 minut SELČ. Našich 5 hodin a 31 minut staročeského času by padlo na 2 hodiny 40 minut našeho letního času, tedy o zhruba 3 hodiny dříve než vyvrcholí oslavy.

Karlu IV. však radili učenci a astrologové a v 5 hodin 31 minut prý bylo nejlepší rozestavení nebeských těles. Chtělo by se tedy vrátit do onoho dne 9.7. roku 1357 a modelovat si postavení planet na nebi. Možná by nám vyšel čas úplně jiný - možná by to bylo krátce po obědě, kdy by se jak Karlu IV., tak i našim dnešním hodnostářům rozhodně lépe poklepávalo.

Staroměstský orloj totiž také ukazuje tzv. Planetární hodiny (babylonský čas), který dělil den od východu do západu Slunce na 12 "hodin" a od západu do východu dělil noc také na 12 "hodin". V létě tedy planetární denní "hodina" byla delší než ta noční. V těchto dnech mezi východem a západem Slunce uplyne 16 hodin a 8 minut. Z toho vyplývá, že jedna planetární denní "hodina" babylonského času (1/12 babylonského dne) odpovídá cca 81 minutám (1 hodině a 21 minutám). Pokud tedy těch 5 hodin a 31 minut babylonského času, kdy byl založen most, přepočteme na náš čas (5x 1 hod 21 min = 7 hod 25 min) a přičteme k času východu Slunce (5 hod 1 min) dostáváme se k 12 hodinám a 26 minutám našeho letního času.

Netroufám si tvrdit, který čas byl k založení mostu použit. Možná se pro zajímavost někdy zkusím s nějakým astronomem či astrologem o postavení planet v roce 1357 poradit, ale rozhodně primátor i všichni ostatní organizátorům oslav naletěli. Nebyli ale sami. Byl jsem se tam podívat i já.

Informace si lze ověřit na:
Wikipedie - Staroměstský orloj 
Stránkách pražského magistrátu 
Ve Speciálu Týdne 

šefredaktor časopisu Zeměměřič