Již několik dní se zase po deseti letech hovoří o futuristickém návrhu knihovny architekta Jana Kaplického, která měla stát v Praze na Letné.

Ač jde evidentně o předvolební tah hnutí ANO, které chce oslovit i možné intelektuální voliče, kteří se nejčastěji k tomuto politickému uskupení vyjadřují kriticky, v důsledku to ukazuje, že idea projektu, který by mohl přitáhnout do Prahy turisty, je stále živá, když ho využije i předvolební marketing.

Připomeňme, že na řadě turistických informačních tiskovinách se více než Pražský hrad dnes vyskytuje Tančící dům architektů Gehryho a Miluniče. A blob či chobotnice Jana Kaplického by mohl fungovat podobně.

Je ostuda, že Itálie a Francie má na svém území víc realizovaných staveb od tohoto původně českého průkopníka poslední vlny organické architektury než Česká republika, kde stojí jen jedna vilka v Praze na Dobešce. Další projekty pro Budějovice a Konopiště se rovněž nerealizovaly.

Poslední realizovaná stavba, postavená až tři roky po smrti Jana Kaplického, stojí v Modeně. Jde o Ferrariho muzeum, které může někomu připomínat Rejnoka ležícího na zádech, ale přesto - podle vyjádření místního obyvatelstva - ústrojně zapadá do tohoto starobylého italského města. Stojí totiž v blízkosti centra, kterému vévodí katedrála z roku 1099 a kde byla univerzita založena již v roce 1175.

Italští odborníci označili tento futuristický návrh Jana Kaplického již v průběhu stavby za průlomový počin architektury hlavně proto, že se mu podařilo zcela moderní projekt vkusně začlenit do tohoto velmi starého arcibiskupského města.

Za zmínku stojí, že podobně jako uvažoval Jan Kaplický o návrhu muzea v Modeně, přemýšlel o návrhu Národní knihovny v Praze na Letné. V Modeně se inspiroval tvarem kapoty prvních závodních aut, při navrhování knihovny v Praze na Letné si vzpomněl, že tam odjakživa stávala šapita cirkusů a z jejich tvaru vycházel.

Po prvotním nadšení nad projektem blobu se ale nálada po odsuzujícím výroku prezidenta Václava Klause na pražské radnici rychle obrátila a radní David Vodrážka dokonce stavbu označil za chrchel.

Svědčí to o jediném, že nejsme schopní ani v otázce architektury myslet v mezinárodním kontextu, spokojujeme se s průměrem a to nás žene do izolace, po Evropě se zavírají i katedry bohemistiky.

Bohužel zamítnutí stavby bylo prosazeno díky lživému argumentu, že i mezinárodní soutěž podléhá české legislativě. Mezinárodní soutěže ale nevyhlašuje Česká republika nebo kterákoliv jiná země, ale Mezinárodní unie architektů se sídlem v Paříži, a proto podléhá rozhodnutí komise francouzskému a potažmo mezinárodnímu právu.

Psáno pro ČRo Plus

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel