28.1.2022 | Svátek má Otýlie


Diskuse k článku

POVÍDKA: Uhlokop

Hlína voní. Nejvíc ta, již někdo poprvé rozhrnul, zhutnělá a utemovaná po tisíciletí a náhle zkypřená a prostoupená vzduchem, voní po minerálech, humusu, vodě – jistě, i voda voní, a voda vsáklá do země obzvlášť –, voní po kořenech a dřevu, voní jako podhoubí a mech, jako zplesnivělý sáček čaje na dně konvice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Vaclavik 9.11.2014 20:22

Tu cast o dceri

jsem po zacatku preskocil, nikoho nezajima obycejny plytky, tuctovy a samicci zivot. Zato ten byvaly hornik je moc pekny priklad cloveka, ktery nalezl svou svobodu, cil v zivote, a proto dokazal 'nemozne'.

Samozrejme je to fikce a je to proto prehnane, nerealisticke, ale v principu veci je to obraz svobody cloveka, tedy jejim castecnym prurezem. Takovy clovek ziska nejakou ideu za kterou se rozhodne jit a nekouka pri tom na nejake bezne pohodli, vsechno jde stranou. A je pak jedno, kdyz to nevyjde, i tak si pote clovek rekne, ze to stalo za to. Ale vetsina 'normalnich' lidi 'to nepochopi'.

Kdyby u nas zavladla opravdova svoboda, takovi lide jako tento by vystoupili ze stinu, dostali by sanci a vzali by si ji a nestacili bychom se divit, co v lidech dobreho a sikovneho a napaditeho je, jak by i 'na holem koleni' zacali podnikat taci, od kterych by to nikdo ani necekal (protoze v te prave svobode by nemuseli uspokojovat mokre sny vsech regulatoru vseho co se jen hne)... a kteri v dnesnim systemu falesne svobody uschnou uhorem, neprojevi se. 

Zato se projevi a buji vselijaci vykukove, sibri, kterym nynejsi system jde k duhu. Zivot me naucil, ze je mylne domnivat se, ze aby bylo lepe, ti spatni lide, coz udajne jsme vetsinove vsichni takovi, se musi polepsit, tedy musime se polepsit, a ze to bude trvat nejaky cas, a pri tom se mrmla neco o dlouhem dedictvi minulosti a jak dlouho bude ta naprava trvat a podobne nesmysly... tak to vubec neni - dobri lide jsou vzdy mezi nami, nikam neodejdou a kdyz umrou, rodi se novi dobri, vedle tech spatnych - a jaci z nich pak buji, nebo usychaji, zalezi na spolecenskem systemu te ktere doby.

Zavedli-li bychom si nyni system te opravdove svobody, ti lepsi mezi nami by mohli bujet a nest ovoce a svet by hned zitra, prakticky pres noc, vypadal uplne jinak. Sibri a vykukove by v podminkach opravdove svobody byli odstaveni na vedlejsi kolej, presne jako jsou nyni odstaveni ti dobri lide mezi nami.

V. Ondys 9.11.2014 14:52

:))))))))) Nic proti, autore

Zrovna včera kamarád exhorník a bývalý důlní záchranář s velice slušným důchodem jel do Českých Budějovic na pozvání triatlonové asociace, kde se uskutečnilo slavnostní vyhlášení Českého poháru, aby v kategorii snad do šedesáti let oslavil druhé místo... A to byl v minulých letech i mistr republiky v plavání ve své věkové kategorii. :)))))))) Musím se ho zeptat, jak by pohlížel na podobné kutání i v tak Vašem umném podání.

R. Brzák 8.11.2014 14:28

Krásný příběh a nálada až mýtická - jste opravdu šikovný

Děkuji.

T. Vodvářka 8.11.2014 7:30

Díky za ranní sobotní povídku

už mi nějak chyběly 8-)

S. Rehulka 8.11.2014 5:03

Je to hezký....

....citový a možná, že částečně i pravdivý. Když mě v roce 1962 pustili na Amnestii (Tonda Nedobrota se tehdy cíti pevný v kramflecích), dali mi na vybranou budto : na stavbu, nebo do zemědělství, anebo fárat ! A protože na Tmaváku ve Rtyni jsem fáral, podepsal jsem zase to fárání na Zápotockém ve Vrapicích, přestože jsem byl rytec v polygrafii - ovšem, dávno před vojnou.

Takže až sem, jsem to četl s porozuměním, s úsměvem vědoucím, starým už více než padesát let, ale poslední kousek mě rozčílil !

Jakýpak antracit na Kladensku ? Uhel černý, ale nekvalitní, kde by se ten antracit spolu s metanem tam sebral ?

Jo, říkávali jsme Zdař Bůh a uhlí si nakopej sám !

J. Skála 9.11.2014 12:57

Re: Je to hezký....

Prosím trochu opatrněji. Antracit sice na Kladně není, ale metan určitě ano. Výbuch metanu v roce 2001 přispěl ke konečnému zastavení těžby uhlí na Kladensku. Mám jinou malou připomínku. Sklon chodby dvacet stupňů je na starce příliš. Je to stouoání 36cm/m a to byste pane autore s plným kolečkem hlušiny nedokázal ani Vy v plné síle.

Ale zpět k povídce. Je krásná a děkuji za chvíle při jejím čtení.