POVÍDKA: U pokladny
„To jste si to přepočítala už doma?“ zeptala se veselá pokladní a s vděčností přijala přesně odpočítané peníze. „Ano, už před týdnem,“ odpověděla má spolupracující manželka. A pak paní za pokladnou dodala, jakoby vážně: “Až se nám zkazí pokladna, pošleme po vás!“ Pán stojící za manželkou vykulil oči.
Před obchodem se vydala ke kolu. Ke svému kolu přicupital i ten pán od pokladny. Žena bleskově a úhledně vše uložila do košíčku za sedadlem a do toho před řídítky. V té chvíli zachytila prosebný pohled toho pána. Shrbený držel v rukou svůj zámek. „Nevíte, jaké mám číslo?“ zeptal se. „Pamatuju jenom první sedmičku.“
Manželka se usmála. „Počítat umím, ale jasnovidka nejsem!“ Skočila na kolo a jela. A přes rameno křikla: „Zkuste třináctku! Moje šťastné číslo!“
Zámek cvakl.
