dotyi 8.11.2008 21:03

Sud

K poviedkam pana Petra Kerscha som sa dostala len nedavno. Nutia cloveka rozmyslat a to je fajn. Prajem vela zdaru:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ištván Giňa 3.11.2008 23:31

Re: Tak nevím, co tím chtěl básník říci.

Milý pane Kofroni, povídka, která se Vám dle Vašeho příspěvku příliš nelíbila , vyžaduje od čtenáře na rozdíl od OVRZ (Ordinace v růžové zahradě ) aby si některé věci domyslel. V tom  právě literatura na rozdíl od telenovel, nekonečných seriálů a brutálních stříleček rozvíjí čtenářovu fantazii a proto patří dík panu Kerschovi, že jeho povídky v ničem nepřipomínají díla "zavedených autorů a autorek"- jména si dosaďte sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

nbmm 2.11.2008 18:55

Re: Tak nevím, co tím chtěl básník říci.

"Autor to prostě nechává na čtenáři" A proto se mi takovehle povidky libi vic nez ledasjake filmy, kde se po divakovi chce, aby se koukal a hlavne moc nemyslel.

"Celý text pak vypadá, jako když autor  nasypal do pytle hromadu klišé,

zatřepal, a co vypadlo našlapal do malého pytlíku povídky. " ... a ja dodavam, ze se mu to docela povedlo.

A autorovi dekuji za povidku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Antonín Kofroň 30.10.2008 19:12

Tak nevím, co tím chtěl básník říci.

Konec povídky to definitivně nenaznačuje. Celá kostra vyprávění zřejmě sleduje osnovu svědeckých výpovědí očitého svědka (autora), který ale nebyl přítomen několika klíčovým okamžikům. Až potud se autor řídí pravidly detektivky, nebo krimi povídky.

Autor neosvětlil ani příčiny, ani pohnutky, které vedly neznámou osobu k osvobození na smrt odsouzeného pachatele, ani co se s odsouzencem bezprostředně po jeho zmizení z cely dálo.

Autor to prostě nechává na čtenáři, aniž by dával čtenáři nějaké náznaky, kam se koukat, či jak postupovat. Popis událostí postrádá kontinuitu, a nutil mne se několikrát vrátit v textu zpět, zda jsem nějakou mne chybějící informaci nepřehlédl.  Nepřehlédl.  Nebyla tam.  Autor ukončil akci takříkajíc v půli slova a nechal čtenáře viset "v luftu" až do svědeckých výpovědí, zatímco pokračoval popisným dějem. Děj sám je plný klišé, od chudé schovanky přes zlého otčíma-sedláka a jehochlípného syna putykáře až po rozšafného rychtáře. Celý text pak vypadá, jako když autor  nasypal do pytle hromadu klišé, zatřepal, a co vypadlo našlapal do malého pytlíku povídky.  Salát  který tak vznikl, nechal k přebrání a přežvejkání nebohému čtenáři.

Moje první reakce po dočtení povídky byla prostá: "No  a?".  Možná, že po několikerém čtení (které, zdá se, tento text nezasluhuje) bych svůj názor trochu změnil.  Obávám se ale, že z indiference k negaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

-pp-) 30.10.2008 13:27

Dobré čtení, jako obvykle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek