29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

POVÍDKA: Pověstná Ivana

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Jura Jurax 2.8.2009 18:47

Jojo,

autore, kdybyste své dílko zakončil nějak se zmínkou o tom, že tu story  vypravěč nejen zažil, ale dokonce i četl v Mlčení plukovníka Brambla (ale až potom, co ji prožil), neklnuli by Vám plagiátorů a ještě byste byl za vzdělance, co čte Mauroise ;-)

Ivo 2.8.2009 19:06

Re: Jojo,

To je pravda. Ale hrdina si v povídce tu Mauroisovu knížku bere na plovku.

ada 3.8.2009 18:52

Re: Jojo,

haha... 

hloupého trkni, superhloupého zastřel... a bude hůř... bude

Ron 2.8.2009 17:22

Plagiát povídky

Povídka "Pověstná Ivana" je plagiátem historky vyprávěné důstojníky ve známé novele Andre Mauroise "Mlčení plukovníka Brambla". Mrzí mne, že literárně vzdělaný pan Neff něco takového akceptoval do svého internetového časopisu. Ron.

Lípa 2.8.2009 9:09

Panu Fenclovi:

"Plagiáty zásadně nekomentuji, nestojí za to!Musím však připodotknout, že je-li "truchel" autor, pak dílko může být i trapné!"

Ivo Fencl 2.8.2009 9:20

Re: Panu Fenclovi:

Nicméně toto není plagiát, tak jste komentoval.

Vážený pane! 2.8.2009 16:42

Re: Panu Fenclovi:

Ujasněte si prosím rozdíl mezi komentářem a prostým konstatováním!Jinak přeji "přehršel" vlastních nápadů, a šťastné  "nkopnutí" můzou, při jejich zpracování!Chci věřit, že ve vašem případě "trpělivost i nějakou tu růži přinese."

I. 2.8.2009 17:15

Re: Panu Fenclovi:

Díky

J.G. Pašek 1.8.2009 23:12

Goethe, Erben, Werich a jiní nepsali pod jejich plagiátem, že to je převyprávěný plagiát . . .

!!

ada 1.8.2009 15:05

dobý

je to dobrý. jenom moc spisovný.

Michal 1.8.2009 11:25

Slušná povídka

Slušně napsaná povídka. není to sice můj rank, ale rozhodne bych nemohl napsat takový blábol, jako náš milý a lehce dementní literární kritik bobr :)) Inu někdo myslí mozkem a další kdoví čím. Tá zášť, která je zde některými lidmi vedena vůči panu Fenclovi je velmi nápadná a ubohá. Pane Fencle nedejte se odradit, je spousta pitomců na této zemi, kteří si myslí, že jejich názor je ten jediný a správný. Zvláště pak ti všeználkové z Literární akademie a podobně.

bobr 1.8.2009 8:54

Pane Fencle nejsem Hnidopich, ale...

...takovej paskvil aby clovek pohledal: "Slyšel jsem automatické otevírání dveří do auta....Konečně zablokovala brzdy...Stáli jsme v přepychově zařízené ložnici bez oken. Výhled neznámo kam nahrazovaly stěny zrcadel...Televize, kterou spustila....a tak dale-clovece drahej!!! Cetl jste to po sobe vubec...chyba v syntaxi, jako je prevedeni osoby Sandyho do prvni osoby vypravece, ktery na zacatku vubec neni...nekdo tu napsal ze se vypisete-moc vam to preju, jen se obratte na nekoho, kdo vam s tim vypisovanim pomuze.Jinak to bude stale na 4- ze slohu;-)

IF 1.8.2009 9:29

Re: Pane Fencle nejsem Hnidopich, ale...

S tím Sandym v 1. osobě je to v pořádku, ne?: leda by šlo diskutovat o nepoužití vnitřních uvozovek. "Stěny zrcadel" lze taky říct.

IF 1.8.2009 8:46

Zkrátka

Zkrátka tam čekal tři roky. 1. 1. 1910 ráno náhodou vjel s kamelotem do dvora nádraží (bez pasažéra směl vůz stát jen před staveništěm), objevil se Pandevín. Porovnal číslo drožky. "To jste vy? Kolik to dělá?" "52 322 franů 25 centimů." Pandevín přepočítal (v nocích byla taxa vyšší, v zimě taky). Započetl přestupný rok 1908. Souhlasilo. Zaplatil. A po odvozu domů ještě přidal frank 75.    Tuto legendu pak použil Čapek pro Pohádku tuláckou. (A původně je i součástí Apollinairovy knihy Sedící žena). 

Jiný příklad "plagiátu" 1.8.2009 8:20

V uvozovkách

V případě, že někdo "opráší" "urban legendu", sotva lze hovořit o plagiátu. Např. Karel Čapek občas upomene na Chestertona, nicméně jednoznačným převzetím urban legendy je případ drožkáře, který čeká donekonečna známý z Apollinairovy povídky Robinson na nádraží Saint-Lazare, která začíná větou: Všeobecně se soudí, že největší flegmatici bývají Angličané. Kdepak: povím vám příběh, který se skutečně stal... A pokračuje mj.: 1. ledna 1907 v deset ráno si bohatý obchodník pan Ludovít Pandevít najal drožku. " 

Jiný příklad "plagiátu" 1.8.2009 8:25

Re: V uvozovkách

"Na nádraží Saint-Lazare k dálkovým rychlíkům, " řekl kočímu, "a pospěšte si, musím chytit vlak do Le Havru."... Drožka dojela jen pár minut před odjezdem vlaku. Pan Pandevít podal kočímu tisícigrankovou bankovku, ale ten neměl nazpátek. "Počkejte tu na mně, " řekl obchodník. Nechal zavazadlo v drožce, šel si koupit jízdenku... Ale vlak už se měl rozjet... Tu ho napadlo: Ten kočí má jen kufr a lejstra, která koneckonců nepotřebuji. Bude chvíli čekat, pak najde na zavazadle mou adresu, pojede ke mně domů a nechá si tam zaplatit. (Číslo drožky měl zapsané.)

Jiný příklad "plagiátu" 1.8.2009 8:31

Re: V uvozovkách

Nicméně ten pařížský drožkář byl stoik. Čekal. V poledne si nechal přinést kamelotem oběd. Večer dal koni obrok. Přespal v drožce, před čímž podestlal koním, jak mu umožnilo zastřešené staveniště před nádražím. Od pěti ráno čekal u vchodu nádraží. Ženě poslal jen lístek potrubní poštou. Ta ho začala zásobovat. Kůň si klid očividně pochvaloval. "Lidé se podivovali, když viděli na staveništi čilý ruch. Žádného dělníka zde totiž nikdy neviděli." Policie měla drožkáře právě za hlídače protějšího staveniště. Tak plynuly dny a valach taxíku 20364 tloustl.   

IF 1.8.2009 8:11

Je to, a to i u Mauroise,

spíš anekdota než povídka. Anekdota je ale typ povídky. Např. i mnohé dlouhé Twainovy prózy jsou geniálně rozvedené anekdoty, Wildeovy taky.  

Baghíra 1.8.2009 6:50

Fuj, plagiát!!!

Tohle je přece opsané z Mlčení plukovníka Brambla od André Mauroise, který ovšem téma pojednal s větší elegancí.Až po ty formulace: Je to syn, je velmi hezký. Děkuji. - Ta dáma má tedy více dětí.

Fencl 1.8.2009 8:01

Re: Fuj, plagiát!!!

Je to jedna z raných urban legends, řekl bych, kterou pochopitelně už sám Maurois někde slyšel (nejspíš opravdu v okruhu předlohy plukovníka Brambla), ale která fakticky v jádru může opravdu pocházet až z časů Tisíce a jedné noci.

Jak Mauroisův román, tak Tisíc a jednu noc zmiňuji přímo v příběhu i sám. 

Mauroisova stránková verze 1.8.2009 8:05

Re: Fuj, plagiát!!!

André Maurois: Mlčení plukovníka Brambla (1918, konec 12 kapitoly, překlad Alena Vaňková, česky 1969)

Well, znáte Frazerův příběh?“ pravil major.

„Kterého Frazera?“ řekl plukovník. „G. R. od šedesátého?“

„Ne, ne… A. K. od pátého Gurkhů… toho, co hrával pólo za pluk v roce 1900, skvělý hoch, má nejhezčí bradu v armádě.“

Mauroisova stránková verze 1.8.2009 8:06

Re: Fuj, plagiát!!!

„Ó, znal jsem ho,“ řekl plukovník, „syna starého sira Thomase. Jeho otec mi prodal, když jsem byl poručíkem, výborného ponyho, za něhož jsem zaplatil jen sto rupií. Well, jaký je ten jeho příběh?“

„Začátkem roku 1915,“ vyprávěl major, „jel Frazer domů na dovolenou a zastavil se v Londýně, večer si zašel sám do divadla. Po prvním jednání nejasně cítil, že se na něho někdo upřeně dívá. Pozvedl hlavu a skutečně spatřil v proscéniové lóži ženu, která se na něho dívala. Ale poněvadž bylo hlediště temné, nemohl rozeznat její rysy.

Mauroisova stránková verze 1.8.2009 8:06

Re: Fuj, plagiát!!!

O přestávce se snažil prohlédnout si ji, ale ona ustoupila do temného pozadí lóže. Při dalších dvou jednáních se na něho opět upřeně dívala. Frazer pln zvědavosti počkal u východu z divadla. Tu k němu přistoupil nádherně oblečený lokaj a řekl mu: „Sire, přeje si s vámi mluvit jistá dáma,“ a odvedl ho do jedné uličky ke kočáru, u jehož dveří se zastavil.

„Vy mne neznáte, kapitáne Frasere, ale já vás znám,“ pravil překrásný hlas, „máte dnes večer něco na práci, nebo byste přijal pozvání ke mně na večeři?“

Frazer učinil, co bychom učinili my všichni.“

„Utekl?“ otázal se padre.

Mauroisova stránková verze 1.8.2009 8:07

Re: Fuj, plagiát!!!

„Nastoupil,“ pokračoval Parker. „Dáma ho poprosila, aby si nechal zavázat oči. Když mu byla páska sňata s očí, shledal, že je v rozkošném pokoji, sám s neznámou maskovanou dámou s hlubokým výstřihem, která měla nejhezčí ramena na světě.“

„Napsal to Dumas starší nebo R. L. Stevenson?“ zeptal se Aureole.

„Je to příběh, který se udál v lednu 1915 a jenž mi vyprávěl člověk, který nikdy nelhal,“ pravil major Parker. „dům byl ponořen do ticha. Žádný sluha se neukázal, ale Frazer, okouzlen, byl obsluhován samotnou neznámou a dostalo se mu toho, co vy Francouzi, myslím, nazýváte dobrou večeří, dobrou postelí a tím ostatním.

Mauroisova stránková verze 1.8.2009 8:08

Re: Fuj, plagiát!!!

Když se rozednilo, zavázala mu znovu oči páskou. Řekl, jak rozkošná to byla noc, a ptal se, kdy by ji mohl opět navštívit. „Nikdy,“ odpověděla, „a spoléhám na vaše slovo gentlemana a vojáka, že se nebudete snažit, abyste mě znovu nalezl. Ale za rok, právě v tento den, přijďte znovu do téhož divadla, kde jsme se setkali, snad tam bude pro vás dopis.“

Potom ho znovu usadila do vozu a poprosila ho, aby si ponechal pásku na očích deset minut: když ji sňal, byl na Trafalgarském náměstí.

Frazer přirozeně vynaložil veškeré úsilí, aby dostal v lednu 1916 dovolenou a ve výroční den svého dobrodružství dostavil se večer k pokladně divadla a žádal křeslo.

Mauroisova stránková verze 1.8.2009 8:09

Re: Fuj, plagiát!!!

„Nemáte snad pro mne nějaký dopis?“ optal se, udávaje své jméno.

Pokladní mu podala obálku a Frazer, chvatně ji roztrhnuv, četl tento prostý řádek: „Je to syn. Je velice hezký. Děkuji.“

„Nejpodivnější na této anekdotě je,“ poznamenal doktor sarkasticky, „že mi ji vypravoval dávno před válkou jiný hezký hoch a že on sám byl tehdy tím hrdinou.“

Mauroisova stránková verze 1.8.2009 8:09

Re: Fuj, plagiát!!!

„Ta dáma má tedy více dětí,“ usoudil plukovník.

 

ada 1.8.2009 18:27

Re: Fuj, ovce!!!

je to remake

Fencl 1.8.2009 18:32

Re: Fuj, ovce!!!

Těžko říct, zda či kolikrát už tuto historku zfilmovali. Osobně mě nic nenapadá, ale odhaduji, že je nemožné, aby už podobný příběh neexistoval ve vizuální podobě (kam náleží i slovo REMAKE). 

Fencl 1.8.2009 18:33

Re: Fuj, ovce!!!

I když to slovo tam nenáleží povinně.