29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

POVÍDKA: Dva slaměné klobouky byly vlastně tři

Nebyla to ovšem babička ledajaká. Byla moc hezká, a to až do pozdního věku. My, její vnučky, jsme se rády chlubily jejími fotografiemi před kamarádkami. Všechny tři jsme si přály se jí podobat, mít její blankytně modré oči a plavé vlasy. Nevyplnilo se to ani jedné z nás.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 27.3.2017 13:14

Dávali tuhle v televisi

film Ve službách krále s J.Maraisem a bylo v něm i něco o nerovnosti sňatků. J.Marais, takto rytíř de Neuville, miluje Jeanne de Beauvais, schovanku krále a jeho láska je opětována. Ve filmu je scéna, kde rytíř odmítá její návrhy včetně společného útěku, protože by jí, výše postavené, zkazil život. Nepřišla by na to hned, možná až po čase, ale tím hůř. Byla to doba, kdy se vážné věci braly vážně. Dnes by něco takového nebylo možné natočit, bylo by to nepřesvědčivé. Není to životní zkušenost moderního člověka.

Obecně: on a ona, sobě nerovní, vzplanou láskou. Tedy řečeno zjednodušeně, „láska“ je slovo mnohovýznamové, ale budiž. Výše postavený to má jednoduché, ale ten níže postavený by měl uvažovat jako kdysi rytíř. Pokud by to špatně dopadlo, plná vina by, třeba subjektivně, byla na něm. Stálá obava aby neselhal, z toho možná časem pocit vlastní nedostatečnosti, náhodný incident a z J.Maraise se stává troska. Výše postavený by měl u svého protějšku podobné myšlenkové pochody předpokládat a pokud by jim nic nenaznačovalo, být ve střehu. Takových případů bylo dřív víc. On, zaslepen ctižádostivou krasavicí, se oženil „pod úroveň“, po čase prohlédl a bylo zle. Méně často to bylo naopak, ale pak taková Eliška Kateřina Smiřická emocemi vydala za deset chlapů. Nejlepší zkušenost byla se sňatky, které předem dohodli rodiče. „On se mi tak strašně nelíbil“, vzpomínala jedna babička ještě někdy v šedesátých letech, „jak zadrhával a byl nemotorný, a do měsíce po svatbě jsem se do něj po uši zamilovala, jak byl hodný a rozumný“. A vydrželo jim to celý život. Tolik mladí a nevybouření.

U osob starších a rozumných je předpoklad, že vědí co dělají. Takový František Josef I. a paní Schrattová, srdce jihne ještě dnes. Příkladů bezpočet. Sem spadá i kombinace stařec a dívka, kdy on je od počátku smířen s nevyhnutelným a je jí vděčný za vše, i když ona je trochu mrcha. Ale to už odbíháme od podstaty, od základu společnosti a života, od založení rodiny dvěma mladými lidmi.