Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ve středu k nám má přijet německý prezident Frank Walter Steinmeier zase jednou diktovat, co máme dělat. Nikde o tom ani čárka. Co dělají naši investigativci?

Tolik ho chci vítat.

Jsem zvědav, za jak dlouho mne vymažou.

Zajímavá a trochu krutá cesta. Rozumím-li dobře, adept neobstál a další možnost mu nebude nabídnuta. Nebo občerstven whisky a doutníkem mohl znovu vyrazit vzhůru?

Obvyklejší je cesta rozdělená na etapy, kdy po dosažení vyšší úrovně se adept, zbavený už části zátěže, přizpůsobuje dosaženému stupni, synchronisuje se s ním aniž si to mnohdy uvědomuje a dokonce se může domnívat, že ve vývoji ustrnul. V pravý čas pak pokračuje do další etapy. Cestou odhazuje další zátěž a jak praví mudrcové, v jednom životě se to k vrchlu těžko stihne. Ale autorem uvedenému adeptovi už možná zbývala poslední etapa. Pak se pouze vrátil o etapu zpět a příště jistě dosáhne vrcholu natrvalo.

Šťasten ten, kdo se drží jednoho učení, běda tomu, kdo se seznámil i s jinými a neví co. Říká se i to, že člověk nebyl stvořen k opětnému rozplynutí se v nirváně, to je vlastně cesta zpět, že jeho úkolem je produchovnit hmotu, a říká se i mnoho jiného. Ale to do Psa bohužel nepatří.

Pochopitelně díky za článek a odpusťte mírnou ironii, jinak to neumím.

Dobrý den, pane doktore, děkuji za skvělý článek s hlubokou myšlenkou. Upřímně gratuluji a zdravím. A.Stehlík

Děkuji!

Pane autore, tntokrát jsem ten skrytý smysl, mrzi mne to. nepochopila.

Tak vidíte Tomáši, k čemu je cesta. Před mnoha lety mi jeden přednášející z Marxáku tvrdil, že je dobře být na cestě, i když mám špatné nohy. Co myslíte, nebyl to oportinista.