1.6.2023 | Svátek má Laura


Diskuse k článku

POVÍDKA: Cesta

Otevřel obálku a na stůl vypadl malý tvrdý lístek s instrukcemi. Pomalu si je pročítal, občas se k některým vracel. Ale věděl jistě, že půjde.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 21.8.2021 21:12

Zajímavá a trochu krutá cesta. Rozumím-li dobře, adept neobstál a další možnost mu nebude nabídnuta. Nebo občerstven whisky a doutníkem mohl znovu vyrazit vzhůru?

Obvyklejší je cesta rozdělená na etapy, kdy po dosažení vyšší úrovně se adept, zbavený už části zátěže, přizpůsobuje dosaženému stupni, synchronisuje se s ním aniž si to mnohdy uvědomuje a dokonce se může domnívat, že ve vývoji ustrnul. V pravý čas pak pokračuje do další etapy. Cestou odhazuje další zátěž a jak praví mudrcové, v jednom životě se to k vrchlu těžko stihne. Ale autorem uvedenému adeptovi už možná zbývala poslední etapa. Pak se pouze vrátil o etapu zpět a příště jistě dosáhne vrcholu natrvalo.

Šťasten ten, kdo se drží jednoho učení, běda tomu, kdo se seznámil i s jinými a neví co. Říká se i to, že člověk nebyl stvořen k opětnému rozplynutí se v nirváně, to je vlastně cesta zpět, že jeho úkolem je produchovnit hmotu, a říká se i mnoho jiného. Ale to do Psa bohužel nepatří.

Pochopitelně díky za článek a odpusťte mírnou ironii, jinak to neumím.