POLEMIKA: Já a antisemita?
Obchodník Amichaj, kterého pan Šafránek chápe jako antisemitsky vykreslenou figuru, se poprvé objevuje v kapitole 4. nazvané Ten lotr obchodnická. Může, ale nemusí to být Žid, v textu to není nikde uvedeno. Domáhá se vrácení půjčky a otec hlavního hrdiny Fabiána, který nemá na její uhrazení, musí zaplatit rodinným majetkem. Nadává na obchodníky (dnešní terminologií na bankéře) myslím úplně stejně, jako to dělají lidé všude po světě. Na druhou stranu, ve středověku opravdu mohl tu půjčku velmi dobře poskytnout židovský finančník. Nedalo mi, abych se nedržel historické pravděpodobnosti, stejně jako třeba mí křižáci v knížce jsou reprezentanti národností, které se opravdu účastnily křížových výprav do Pobaltí, ano, včetně Čechů. Tím, že o tom píšu, nepopisuju, co si o obchodování a Židech myslím já, jenom co si o obchodování dejme tomu provozovanému Židy mohl myslet středověký křesťan.
Hlavní hrdina Fabián se s Amichajem znovu setká v kapitole 56 nazvané Ďáblův ostrov. A tady se ten motiv s „lotrem obchodnickým“ začne zhodnocovat a uzavírat. Fabián se s Amichajem sejde, když si prošel hrůzou křížové výpravy, uvědomil si všechny ošidnosti šíření univerzálního světonázoru a díky tomu dokázal přehodnotit řadu svých dávných představ. Amichaj teď Fabiánovi pomáhá, protože je stejně jako Fabián mimo univerzální křesťanský mainstream. Fabián je v tu chvíli totiž dezertérem z křížové výpravy, který se na ostrově Saaremaa přidal na stranu pohanů. Celý motiv se uzavře v kapitolách 62 (Návrat na Hruškov) a 66 (Legenda o znovuzaložení Hruškova) náznakem toho, že si Fabián a Amichaj začnou rozumět a pokusí se o napravení té dávné „obchodnické lotroviny“.
Amichaj se v knížce objevil, protože si myslím, že antisemitismus prostě patří k evropské křesťanské kultuře a k jejímu nelehkému soužití s jinými vyznáními. Prvními „nevěřícími“, kteří se dostali do rukou křižáků při první křížové výpravě, byli ostatně členové židovských komunit v Porýní... Nedalo mi, abych na tenhle vztah neupozornil, byť ne úplně explicitně. Předsudky přece nepřestanou existovat, když se o nich bude mlčet.
Inspirací pro celý příběh pro mě nebylo ani tak Údolí včel, jako pětiletý pobyt v Estonsku a cesty na Saaremaa, kde jsem poznal místní legendy a historické skutečnosti, vztahující se k dobytí (okupaci?) ostrova křižáky.
Grant Evropské komise poskytnutý v rámci programu Culture 2000 jsme nedostali jenom na vydání knížky ve třech, respektive čtyřech jazycích (českou verzi vydal Baronet, Praha 2007; estonskou Tiritamm, Tallinn 2007, finskou Pieni Karhu, Finsko 2007). Grant podpořil především desítky mých vystoupení spolu s ilustrátorem knihy v základních školách a knihovnách v České republice, v Estonsku a ve Finsku. Bavili jsme se tam s dětmi o stereotypech vnímání těch druhých a o konfliktech „vyšší“ a „nižší“ nebo „většinové“ a „menšinové“ kultury, představované v knížce křižáky a jejich protivníky z ostrova Saaremaa. Vystoupení se většinou rozvinula do zajímavých diskusí, kromě nich proběhly výstavy, literární soutěž a divadelní dílny, kniha získala ocenění na olomouckém knižním veletrhu Libri 2007 a náš projekt byl příslušnou agenturou Evropské komise vybrán, abychom ho představili na konferenci Culture in Motion, která proběhla v Bruselu na podzim 2009.
Antisemitská propaganda se v mé knize za evropské peníze neprovozuje. A jestli jsem vás nepřesvědčil, asi nezbývá než si tu knížku doopravdy přečíst.
Poznámka: Problematiku středověkého antisemitismu jsem se pokusil podrobněji postihnout v doslovu ke své knížce Můj Golem (Argo, Praha 2009).
