Ony to nebyly jen vraždy. Chcete-li vraždy, pusťte se televizi a určitě tam bude český seriál jich plný. Ano, anebo ne český, ale cizí. Avšak český pátrač, jímž mou generaci atakovali v letech sedmdesátých, luštil často prkotiny veškerých prkotin. On, uznávám, i ten Jaroslav Dietl, když psal Malý pitaval z velkého města, občas přetvářel do scénáře prkotinu, ale tohle byly banality ještě větší. Prostě pro Štiku. Neříkám, že jako úlohy k vyřešení nebyly někdy zajímavé. Jindy se to povedlo méně.

Štiku jsme znali z časopisu Ohníček a jedna skupina pamětníků označuje ty hádankovité detektivní komiksy za trapasy a druhá na ně vzpomíná s nostalgií. Albatros je každopádně nedávno vydal ve dvou svazcích. A problém bude v tom, že to byly šarády dělané na jedno přečtení. Obyčejně případ nemá víc než pět obrázků - od výtvarníka Jiřího Kalouska - a otazník na konci: „Podle čeho Štika poznal, že paní Alžběta zranění předstírala?“

První knížka reedice se objevila roku 2012 a druhá až teď, roku 2024. Nu, a jak to s tím Štikou bylo?

Objevil se v Ohníčku 1. září 1971 a Ondřej Müller, autor doslovu k prvnímu svazku, se domnívá, že vznikl pod vlivem komiksového detektiva Ludovice z časopisu Pif.

Náměty psal šéfredaktor kritického měsíčníku Zlatý máj Jiří Lapáček, který by se letos dožil sta let (zemřel roku 2000) a po dobu patnácti let kreslil všecko zmíněný pan Kalousek (1925-1986).

A Štika? Putoval i se svou černou bouřkou-buřinkou šestnácti ročníky Ohníčku. Vzniklo 380 kratičkých detektivních případů, i když se některá témata neubránila opakování. Buď se komiks odehrává podruhé ve využitém už prostředí (například cyklistického závodu), což by ani tak nevadilo, ale někdy se neúnosně podobají pointy. Celkem třikrát třeba tkví řešení záhady ve vyvěšeném telefonním sluchátku, což by dnes už nefungovalo vůbec.

V knize Otazníky detektiva Štiky (2012) byla zveřejněna zhruba jedna třetina příběhů a aktuálně přibylo ještě dalších pětadevadesát dílů. Letos. První svazek z roku 2012, nutno dodat, se pro úspěch dočkal už dvou reedic (2020, 2023).

Ale vrátím se ke zmiňované už paní Alžbětě.

Je to charakteristické pokračování. V obchodním domě Máj pracuje zkušený kapsář a získal už víc peněženek. Štika se potkává s postiženými a shodně líčí dámu, která byla vždy nablízku, když se stal malér. Popis se hodí na Alžbětku, shodou okolností za kapesní krádež trestanou, dokonce několikrát; takže Štika zvoní u jejího bytu, asi jako by to udělal prvorepublikový Vacátko. Zvoní, nic. Konečně se dveře otevírají a jsme na čtvrtém obrázku z šesti. Dotyčná má ruku v sádře, zve Štiku dál. U stolu se paní usmívá a povídá: „Přece nevěříte, že bych s tímhle něco dokázala.“ Ale Štika klidně konverzuje, asi jako by klidně konverzoval poručík Columbo, a potom povídá: „Jste jako laň. Jenže raněna nejste.“

Konec příběhu. A titul zní, jak už řečeno, Podle čeho poznal, že zranění předstírala?

V Ohníčcích řešení původně ani neuveřejňovali ve stejném čísle, ale knihy je tisknou dokonce na tu samou stranu. Svisle na kraj. A tak musíte knihou otočit, abyste písmena rozluštili. V tomhle případě si měli čtenáři všimnout, že je na předposledním obrázku talíř a na něm oba příbory.

Sice je pravda, že na poslední Kalouskově ilustraci vidíme pouze část talíře a jen vidličku, což je matoucí, ale podstatný je předposlední obrázek. Celkový pohled na talíř a na příbor. Řešení? Poloha příborů svědčí o tom, že dáma jedla oběma rukama. Než tam ten fízl vpadl. Nejen podle mého názoru ale lze vznést několik výhrad.

Alžběta sice nese pravici na pásce, ale teoreticky vzato nemůžeme vyloučit, že by v ní mohla nůž udržet, a to proto, že má venku prsty! Kromě toho mohl přece jíst z onoho talíře někdo jiný, třeba přátelský soused, a mohl před Štikovým příchodem zrovna odejít. Ale dobře, dejme za pravdu Štikovi. Nic to bohužel nemění na jednoduchosti záhady. Kromě talíře není v komiksovém příběhu ani jediný další detail. Nic, co by aspoň krapítek odvádělo pozornost. Jsou tu jen dvě postavy a talíř a nic víc. A tak trochu dávám za pravdu té polovině čtenářů, která se komiksům se Štikou vysmívala. Ale stejně budu v menšině! Je třeba si uvědomit, jaký neuvěřitelně malý prostor měli Kalousek a Lapáček k rozvinutí každého příběhu se záhadou. Vždy jen pět-šest obrázků. Vlastně tudíž uspěli.

Dokonce si dovolím prorokovat, že se i tahle knížka dočká dalších dvou vydání.

Otazníky detektiva Štiky 2. Napsali Jiří Lapáček a Jiří Kalousek. Kreslil Jiří Kalousek. Pro Albatros vydalo nakladatelství Garamond. Praha 2024. 104 strany.

Otazníky detektiva Štiky 2 - Jiří Lapáček | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví