PARTA: Jaroslav „Foglar“ Velinský
V těchto dnech poprvé vyšlo druhé a ještě i čtvrté pokračování Záhady hlavolamu od Jaroslava Velinského (1932-2012), jinak autora science fiction a detektivek.
Pokračování třetí se na trhu objevuje díky tomuhle svazku již potřetí (nebo dokonce počtvrté, počítám-li původní bibliofilii o nákladu dvacet kusů) a jmenuje se stejně jako aktuální svazek: Poslední tajemství Jana T. Jak to celé bylo?
Vezměme to od let třicátých, kdy ještě neexistovala ani Záhada hlavolamu. Jaroslav Velinský se narodil v prosinci 1932 herečce Lídě Rabské (1903-1969) a konec druhé světové války zažil ve dvanácti letech. To už Záhadu hlavolamu znal, četl ji poprvé, když byla na pokračování zveřejňována Mladým hlasatelem (srpen 1940-březen 1941).
Stal se skautem a dostal kiplingovskou přezdívku Maugli s krátkým „i“. Nastalo předjaří tragicky suchého roku 1947 a on žádal Jaroslava Foglara (1907-1999), aby ho vzal do slavného oddílu Hochů od Bobří řeky. Dne 5. března obdržel písemnou odpověď, již zkracuji:
„Milý Jarko Velinský, Maugli.
Máme sice několik uprázdněných míst, ale v úmyslu přijmout chlapce pokud možno mladší, to jest 12-13 leté, aby doba jejich členství u nás mohla být co nejdelší. A Tobě je čtrnáct!
Přesto se chci pokusit nějak Ti vyhovět. Přijď tuto sobotu v sedm hodin večer do naší klubovny (skautská věž na smíchovské straně Jiráskova mostu, II. patro), pohovoříme si tam o tom. V osm hodin pak konáme Oddílovou Radu, na které se rozhodne, budeš-li přijat. Vezmi si s sebou do věže baterku, v II. patře nesvítí světlo a nenašel bys možná dveře, ani zvonek do naší klubovny.
Nebudeš-li moci přijít tuto sobotu, přijď v sobotu následující. Na shledanou. Jaroslav Foglar.“
Mezi 8. březnem a 20. srpnem 1947, tedy pět a půl měsíce, byl Jarda členem Hochů od Bobří řeky alias Dvojky. Z nějakého důvodu ale moc nechodil na schůzky, a tak jej vyškrtli. Zůstal nicméně vedoucím „Foglarova čtenářského klubu“ Modrobílá hvězda a roku 1949, tedy v šestnácti, napsal za patrně mírnější pomoci spolužáka Richarda Švandrlíka a pod názvem Černé stíny regulérní pokračování knihy Stínadla se bouří (říjen 1946-duben 1947), která sama je už druhým dílem slavné Záhady hlavolamu.
Roku 1952 se Velinského trampská parta s Foglarem setkala v Hostivaři, kde byli Dvojkaři na výpravě, ale zřejmě nedošlo k významnější interakci. Jaroslav se pak stal významným písničkářem, který roku 1967 spoluzaložil Portu, a stal se i velmi pilným spisovatelem. Teprve zjara 1981 poslal Stíny Foglarovi a dočkal se odpovědi, ve které mj. stálo:
„Až ve mně hrklo a musel jsem si dávat placku na čelo. Začátek je zcela shodný se začátkem mého III. dílu, Tajemství Velkého Vonta. I moje první kapitola začíná návratem Rychlých šípů z podzimní výpravy za pošmourného podvečera, i u mne se v závěru toho dne něco úžasného stane.“
Konkrétněji? U Velinského našly Rychlé šípy v klubovně dopis od jakýchsi Stínů, u Foglara narazily poblíž na stínadelského kamaráda Losnu, aby je prosil o pomoc pro Velkého Vonta Vláďu Dratuše.
Zase taková shoda to tedy není, nicméně jak Jaroslav Foglar (zvaný Jestřáb), tak Jaroslav Velinský (zvaný Kapitán Kid) řešili nedořešené záhady předchozích dvou románů Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří a mezi těmi záhadami dominovalo zmizení jistého Dymoura. „Našim klukovským snům se dostalo uznání samotného Mistra,“ konstatuje Velinský, „ale to bylo vše, co se dalo dělat, takže jsem starý ušmudlaný sešit i průklep uložil tak, že nebyl dalších dvacet let k nalezení.“
Po dvaceti letech se dočkal vydání Tajemství Velkého Vonta a přesvědčil se, že je začátek v něčem opravdu podobný. I když ne příliš. „A můj byl dokonce foglarovštější, protože Jestřáb psal za víc než třicet let jinak, a tajemství Dymourova zmizení bylo také odhaleno, u mě snad i dramatičtěji než u Foglara.“
To, že Jaroslav Velinský nekecá, si nyní ověřte na posledních stránkách Posledního tajemství Jana T., kde je přetištěn text Černých stínů. A co víc, aktuální svazek dokonce obsahuje nedokončené pokračování ságy Příchod Smrtihlavů.
To Velinský plánoval nejméně od roku 2003 a někdy v červnu 2011 napsal příteli Milanu Lebedovi ze Sdružení přátel Jaroslava Foglara, že má hotovo padesát stran tohoto Příchodu.
Měsíci nato veřejně oznámil, že mu diagnostikovali vážnou nemoc, a 19. února 2012 zemřel.
Padesát stran v pozůstalosti nenašli, ale Milan Lebeda měl naštěstí už od ledna 2010 prvé tři kapitoly románu. V naší knize jsou poprvé zveřejněny a víc nelze prozradit. „Mlčenlivost chrání nás, žlutá je barva naše.“
Jaroslav Velinský a Richard Švandrlík: Poslední tajemství Jana T. Ilustrovali Jiří Grus a Jaroslav Velinský (ten svou verzí kreslených Rychlých šípů). Tři doslovy napsali Jaroslav Velinský, Radek Brychta a Milan „Alpín“ Lebeda. Edičně připravil Ondřej Müller. Albatros 2024. 400 stran.
Poslední tajemství Jana T. - Jaroslav Velinský | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví