29.3.2024 | Svátek má Taťána


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Jochanan z Prahy 20.1.2007 14:33

Re: Re: Re: Maimonides jako nástroj Thory

Hebrejština má podobně jako arabština a jiné semitské jazyky dvě písmena  "T" (a i dvě hlásky). Jejich rozdíl ve výslovnosti se v dnešní době už dost stírá vlivem mnoha přistěhovalců z Evropy. Dobře to umí ještě dnes rozlišovat Izraelci, kteří přišli z Maroka. Většinou mají výslovnost podobnou staré klasické  výslovnosti. To je vliv arabského prostředí,  arabština si přirozenou cestou zachovala některé prvky původní staré semitské výslovnosti.  Dvě "t" měla také  řečtina ze které přešlo mnoho slov do ostatních evropských  jazyků.  Bylo zvykem přepisovat jedno z těch dvou  "t" do latinky jako "th". Podobně se to dělalo i v případě hebrejštiny. Dnes se to už nedělá, ale ve starších českých textech se ještě psalo "Thora".  Nevím přesně, kdy se to změnilo, ale bylo to někdy za komunistů, kteří příliš nepodporovali klasická studia. 

   Jochanan

Petr Knap 18.12.2006 3:30

Mam rad zidovskou moudrost.

Mam rad zidovskou moudrost. Jako tuto krasnou anekdotu:

Prijde Izak za rabinem a stezuje si, ze lide majetni, se s nim nebavi a davaji mu najevo pohrdani, ale ze kdyz mluvi s lidmi obycejnymi, tak tento dojem nema. Proc? Rabin mu odpovedel. "Podivej se z okna a rekni mi co vidis". "No co vidim", odpovedel Izak, "vidim zenu a dite, a vozku na voze a muze s kloboukem". "A ted pojd sem, pred zrcadlo, a rekni mi co vidis ted?" "No co", odpovedel Izak, "vidim jenom sebe". "No vidis, staci podlozit sklo, jen troskou stribra a uz vidis jen sebe".

Jakub S. 17.12.2006 23:10

Re: Re: Re: Maimonides jako nástroj Thory

Zdravím, měli bychom o čem mluvit! Já jsem původně kunsthistorik, ale už dlouhá léta z dopuštění komančů dělám překlady a tlumočení a informatiku, a po převratu už jsem u toho zůstal. A hlavní u mne je němčina. Taky za studií jsem po troje prázdniny pracoval různě v NDR, tak mě německá duše fascinuje. I když tehdá to bylo jaksi ve vyváženém souladu s tělem... die Gretl waren wirklich amuesant.

Mirek od lesa 16.12.2006 22:09

Re: Re: Maimonides jako nástroj Thory

Omlouvám se, žiji od r. 1970 v Německu a k tomuto tématu jsem získal vztah četbou převážně německé literatury, zde bych uvedl zejména Heinricha Graetze, jeho kniha Volkstümliche Geschichte der Juden mi pomohla k porozumění židovské minulosti.

Samozřejmě čtu i mnoho jiných knih, třeba Uriel Macías Kapón a Elena Romero Castello vydali velmi výpravnou knihu Die Juden in Europa. Takže česky Tóra je v mých knihách Thora.

Já jsem se v mém životě zabýval především fyzikou, především tou experimentální v oblasti atomů a spektroskopie za nejnižších teplot. Proto jsem také narazil na diskuze s A. Einsteinem, byl to důležitý bod v mém vývoji.  I v katolické literatuře se najdou velmi židovské diskuze, třeba v knize Gotteslohn, od Beate Kuckertz, kde se najdou zajímavá pojednání o ohlupování lidí od K.H.Deschnera, nebo Drewermann Ježíš a církev, řada dalších autorů si dovoluje bez povolení církve diskutovat o vážných problémech, třeba roli ženy v církvi, celibát nebo vztah Bratrů a úřední církve.

Proto říkám, že těch cest je mnoho, v hledání této cesty nám pomůže vrozený smysl pro spravedlnost a umírněnost. Je třeba vyslechnout i toho druhého, i když s ním nesouhlasíme. Bůh nám zřejmě nezanechal žádnou organizaci, je na nás, abychom se v Jeho jménu scházeli a svůj život podle jeho pokynů řídili.

Jakub S. 16.12.2006 8:57

Re: Maimonides jako nástroj Thory

Pěkná poznámka, vidím, že docela zasvěcená. Jenom, příteli: v češtině se píše Tóra, není důvod jinak. Šalom! Když už je ten druhý den Chanuky. A kolegyně dole - souhlas, taky.

Mirek od lesa 15.12.2006 23:42

Maimonides jako nástroj Thory

Každý zbožný člověk musí na sobě pracovat. Thora vyžaduje, abychom neustále hledali cestu k Bohu.  Těchto cest je mnoho, snažíme se například vyhýbat všem extrémům. Hledáme cestu, abychom se vyhnuli konfliktům. Studium přírodních zákonů nás přibližuje k Bohu, čím víc se naučíme, tím více se mu přibližujeme. To je také hnací silou židovských fyziků, jako A. Einstein, nebo lékařů, jako S. Freud. Nejde zde vůbec o peníze, nýbrž o službu Bohu. Tím se ale židovstvo už před staletími rozdělilo- jedni hledali osobní svobodu v majetku, kdo má peníze, dokáže všechno, ti druzí se věnovali studiu a vědám, i když to finančně nebylo zajímavé. Takže obvyklá klišé o židech, toužících po moci a penězích jsou pouze z části reálná. V moderní společnosti se však tato dělící čára objevila také- jedni hledají smysl života v hromadění majetku, druzí zase hledají tento smysl ve vědě a kultuře. Majetek si však nevezmeme ssebou- Arabové říkají, že rubáš nemá kapsy. Co zůstává, jsou díla vědy a kultury.

Kvetla 15.12.2006 21:42

Děkuji.

Zvláště vhodné a případné k zamyšlení v čase adventním.Opravdu děkuji.

quetzal 15.12.2006 18:25

střední cesta a ctnosti se už nepěstují,

není divu, že Maimonides dnešním lidem nevoní

janoryna 15.12.2006 13:00

zajímavý je jeho výklad přikázání "miluj bližního svého"

rozhodně ho nechápe všelidsky...

Jakub S. 15.12.2006 11:20

Dík -

- jako vždy, je to pro mne inteligentní osvěžení a nostalgický návrat k oboru, který mi Tamti dávno tomu zakázali...

Lubomir Ptáček 15.12.2006 0:20

Myšlenky nikterak nové

Jeho myšlenky, byť nikterak nové, určitě nepostrádají čtivost, zajímavost ani osobitou pravdivost.

Myšlenky nikterak nové tehdy nebo teď?