12.12.2019 | Svátek má Simona


OSOBNOST: Sigmund Freud a Příbor

21.11.2019

V malebném severomoravském městě Příboře si nelze nevšimnout jeho spojení se zakladatelem psychoanalýzy, lékařem a psychologem Sigmundem Freudem. Je zde náměstí Sigmunda Freuda, památník Sigmunda Freuda, rodný dům Sigmunda Freuda, Společnost Sigmunda Freuda a Muzeum a pamětní síň Sigmunda Freuda. Příbor se na svých oficiálních webových stránkách a na informačních tiskovinách prezentuje jako Město Příbor – Rodiště Sigmunda Freuda. Příbor rozhodně nemá málo jiných osobností, jak o tom svědčí četné pamětní tabule na domech v městské památkové rezervaci. Je to dáno zejména tím, že zde bylo od konce 17. století piaristické gymnázium, v jehož budově je dnes základní umělecká škola, městská knihovna a již zmíněné muzeum s výstavní síní Sigmunda Freuda. Žádná příborská osobnost však není celosvětově známá tak, jako Sigmund Freud.

Rodný dům Sigmunda Freuda v Příboře

Freud se narodil v Příboře dne 6. května 1856 v židovské rodině, která pocházela z Haliče. V Příboře žil s rodiči do svých necelých tří let. Po bankrotu otcova obchodu se rodina koncem roku 1858 odstěhovala do Lipska a v roce 1859 přesídlila do Vídně. Na vídeňské univerzitě vystudoval Freud medicínu. V Paříži ho zaujala hypnóza, kterou později aplikoval a vytvořil vlastní metodu a teorii lidské osobnosti – psychoanalýzu. Předpokládal, že existuje i nevědomá část mysli, o níž podávají zprávu noční sny. Freudovo dílo je příliš rozsáhlé na to, aby je bylo možno zde v celé jeho šíři zmínit. Freud měl značný vliv na umění. Hlásili se k němu představitelé surrealismu, zejména malíři. Přitom Freud měl o moderním malířství nevalné mínění a surrealismus „vzal na milost“ až krátce před svou smrtí v londýnském exilu, kde ho navštívil Salvador Dalí. Filmový režisér Alfred Hitchcock ve svých filmech několikrát využil freudovskou inspiraci. Nalezneme ji skrytou ve známém hororovém snímku Psycho z roku 1960. Zápletka Hitchcockova psychologického thrilleru Rozdvojená duše (Spellbound) z roku 1945 je založena na psychoanalýze, která se v jedné době stala doslova nekriticky přijímanou módou.

Památník Sigmunda Freuda v Příboře

Památník Sigmunda Freuda v Příboře

Většinu života prožil Freud ve Vídni. Odmítal nabídky, aby přesídlil do Spojených států. Jeho knihy v roce 1933 v Německu hořely na hranicích, situace se zhoršovala a on ještě v roce 1938 zůstával v Rakousku. Byl v tom kus jeho politické naivity. Sám sebe označoval za „politickou nulu“, člověka, který se v politice stále mýlí a nedokáže odhadnout vývoj událostí. Nevěřil, že vypukne první světová válka a když se tak stalo, věřil v rychlé vítězství Rakouska. Freud nevěřil, že by se nacismus mohl v Rakousku uchytit. Byl přesvědčen, že Hitler se Rakousko neodváží zabrat. Rakousko opustil až po anšlusu, po připojení Rakouska k nacistickému Německu, k němuž došlo 12. března 1938. Odchod do Londýna proběhl za dramatických okolností a Freudovi v něm mimo jiné přímluvce pomohl Benito Mussolini. Freud, který se zajímal o archeologii, totiž kdysi Mussoliniho pochválil za jeho zásluhy o rozsáhlý archeologický průzkum Říma. Italský fašistický vůdce nezapomněl a po anšlusu ve prospěch Freuda v Německu intervenoval. Freud odešel do Londýna, kde 23. září 1939 zemřel. Od roku 1923 trpěl rakovinou dolní čelisti. Chtěl si zachovat jasnou mysl a pracovat, proto odmítal užívat opiáty. Bolesti se stupňovaly, a tak svého lékaře požádal o smrtelnou dávku morfinu.

Jedna ze dvou místností bytu Freudových v 1. patře
Sigmund Freud v přízemí domu

Ale vraťme se k Příboru, k rodišti Sigmunda Freuda. Dne 25. října 1931 byla v Příboře na Freudově rodném domě odhalena pamětní deska za účasti jeho dcery Anny, která přečetla otcův dopis starostovi Příbora: „Děkuji za poctu …již za mého života, ačkoli současný svět v hodnocení výsledků mé práce ještě není jednotný. Opustil jsem Příbor ve věku tří let, v šestnácti letech jsem jej znovu navštívil jako gymnazista na prázdninách, host rodiny Flussových, a od té doby jsem tam nebyl… Jedním si ale mohu být jist: hluboko ve mně, překryto jinými vrstvami, žije dále ono šťastné příborské dítě, prvorozený syn mladé matky, který z toho vzduchu, z této půdy získal první nesmazatelné dojmy. A tak mi budiž dopřáno skončit své poděkování srdečným přáním štěstí tomuto místu a jeho obyvatelům.“

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 město Příbor s převážnou částí českého obyvatelstva připadlo nacistickému Německu. Pamětní deska byla odstraněna a vrátila se na dům až v roce 1945. Zámečnická ulice, kde se dům nachází, byla v roce 1975 celá zbourána až na rodný dům Sigmunda Freuda č. 117. V roce 2005 dům od soukromého majitele koupilo město, které dům uvedlo do podoby, jakou měl ve druhé polovině 19. století. Od 27. května 2006 je rodný dům Sigmunda Freuda přístupný veřejnosti.

Freud na fotografiích s rodiči a záznam v matrice o narození
Freud na kresbě V. Jiránka a Freudův citát v zásuvkách skříní

V rekonstruovaném domě nejsou – až na několik maličkostí – původní předměty z doby, kdy v domě žil Sigmund Freud. Při prohlídce expozice lze využít informační systém nabízející výklad ve čtyřech jazycích. Návštěvníka možná překvapí vnitřní členění domu na malé prostory. Freudova rodina měla od majitele domu, příborského zámečníka Jana Zajíce, pronajaté první podlaží. Byly to dvě místnosti a úzká prosklená veranda. V jedné místnosti je nábytek, jaký mohl být v době, kdy zde jako dítě žil Freud, v měšťanských domácnostech. Zásuvky skříní si návštěvníci mohou otvírat, v každé je nějaký Freudům výrok. Expozici dotvářejí dobové fotografie Příbora, Freudovy publikace, rodinné fotografie a další exponáty. Odchod z rodného města v necelých třech letech věku by mohl vést k pochybnostem, jak a zda vůbec mohla mít taková epizoda v raném věku na utváření osobnosti vliv. Ne ale u Freuda, který se k Příboru hlásil. Nazýval ho původní vlastí. I když takřka celý svůj život prožil ve Vídni, doma se tam necítil. Nucené opuštění rodného Příbora si spojoval se strachem z bídy, vzpomínkou na obchodní otcovo ztroskotání, které bylo příčinou ztráty domova. Zřejmě se o tom v rodině dlouho mluvilo i po odchodu z Příbora. A mladý Freud na to nezapomínal a vytýkal otci, že s rodinou z Příbora odešel. Není právě zde původ pojmů trauma z dětství či pocit viny známých ve Freudově psychoanalýze?

Freud si uchovával vzpomínky na svou českou chůvu, s níž chodil na katolické mše a na výlety kolem Příbora. Hovořila s ním česky. Chůva obývala nad bytem Freudovy rodiny místnost, která není návštěvníkům rodného domu zpřístupněna. Vede do ní úzké točité schodiště. Je to zřejmě jediné místo v domě, odkud je vidět věž někdejšího štramberského hradu známou jako Trúba. Podle některých názorů tvar této výrazné dominanty připomínající falus mohl utkvět Freudovi v paměti ve spojitosti s hrůzostrašnými historkami o loupežnících a pekelných plamenech, které mu v podkroví domu s výhledem na Trúbu vyprávěla chůva. K tomu se dá říct známé úsloví „není-li to pravda, je to velmi dobře vymyšleno“.

Informační systém expozice v rodném domě Freuda
7 Artefakty z 19. století nalezené při rekonstrukci domu

V roce 1872 byl Freud v Příboře na prázdninách a zamiloval se do patnáctileté dcery svého hostitele. Později o tom napsal: „Bylo to mé první poblouznění, dost intenzivní, avšak udržované v naprosté tajnosti. Dívka po několika dnech odcestovala do výchovného ústavu... a tento rozchod po tak krátké známosti mou touhu ještě jaksepatří zesílil. Dlouhé hodiny jsem se osaměle procházel opět nalezenými nádhernými lesy, zaměstnán budováním vzdušných zámků, které kupodivu nesměřovaly do budoucnosti, nýbrž se snažily zlepšit minulost. Kdyby nedošlo k hospodářskému úpadku, kdybych zůstal v rodném kraji, kdybych vyrůstal na venkově a zesílil jako mladí muži v onom domě, bratři mé milované, kdybych byl pokračoval v povolání svého otce a nakonec se oženil s dívkou, kterou bych za všechna ta léta jistě dobře poznal!“

Že Sigmund Freud je téma nevyčerpatelné, svědčí takřka tisícistránkový životopisný román Irvinga Stona The Passions of the Mind z roku 1971, česky vydaný pod názvem Vášně mysli. I když zrovna v něm toho o Příboru mnoho není, nelze pochybovat, že Příbor si svůj nárok na Freuda činí po právu. Dne 2. září 1994 byl Sigmund Freud jmenován čestným občanem Příbora „in memoriam“. Budete-li v Příboře mimo otvírací dobu rodného domu Sigmunda Freuda, o zážitky spojené s Freudem nepřijdete. V každou denní i noční dobu je k dispozici pozoruhodná věc před vchodem do domu – měděná pohovka, replika pohovky, na níž sedávali pacienti Sigmunda Freuda s výzvou „USAĎ SE A ROZJÍMEJ – VSTAŇ A KONEJ“.

Měděná pohovka před rodným domem Freuda

Foto: autor








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.