OSOBNOST: Poručík Columbo
1.
Zvítězí? Opravdu zvítězí? Já nevím. Ale Petru Falkovi bude 16. září už osmdesát dva let a točí stále dál. Bohužel, nový díl Columba už šest roků ne. Žádný se odnikud nenoří.
Ostatně i doznávám, že jsem Columba po dlouhá léta svého dětství a mládí nijak výrazně nevyznával a ne, že bych některé epizody neznal, 
vždyť v sedmdesátých letech jsme na to koukali všichni, ale žádný ten "ošuntělý baloňák" jsem rozhodně na obrazovce nevyhledával.
Ani postupem času se to neměnilo, opět a ještě a zase jsem se nicméně potkával s různými nadšenci, kteří Petra Falka vyloženě adorovali. A tím i Columba, anžto Peter Falk, to je Columbo.
Ne snad? Tu postavu si přizpůsobil a scénáře mu pak už šili na míru. Jsou to sice moderní pohádky, ale nikoli idiotské a třeba i tak racionální sci-fi spisovatel, jakým byl Isaac Asimov, měl Columba rád a sledoval ho a já to nevím, ale možná i takový Ondra Neff obětoval v tomhle případě nějaký ten čas plným právem jinak proklínané televizi (smrt!).
Ne, veškeré ty díly asi Aston neviděl, což já taky ne, vybavuje se mi však rozhodně jeho postřeh o neodhalitelnosti většiny Columbem řešených vražd, kdyby se udály ve skutečném životě. Což je věc, kterou si ovšem už uvědomil každý z nás. A totiž ta, že...
V reálu by 100% oněch mordů zůstalo nepotrestáno a jelikož okolo nás skoro určitě k mnohým podobným dochází (anebo si snad myslíte, že nedochází?), neodhalené také zůstávají a žijeme tudíž v iluzích o výkonnosti policie.
2.
Tak jako existujeme i v iluzích o mnohém jiném. A slýcháme nebo čteme sice o "vyšetřených causách", pravda, ale dejte mi za pravdu i v tom, že veškeré nevyšetřené vraždy jsou taky vraždami, ne?
I navzdory tomu, že zůstaly v kolonce více anebo méně přirozených úmrtí, howgh. A řada jmen i známých zesnulých, která bych teď mohl klíďo píďo začít recitovat, je bez konce. Mohu se pouze modlit, abych se do ní taky nedostal, a "geniální fantomasovský zločin" jest zkrátka takovým počinem, který pro náš svět s výjimkou jeho pachatelů neexistuje. A tečka. A co s tím má společného seriál Columbo (1968-zatím 2003), který v české kotlině poprvé vychází na DVD? To je přece jasné. Ten poručík je anděl.
Určitě, ale bez křídel a navzdory policejní příslušnosti i andělíček lidsky civilní. Ne náhodou hrál Falk taky nijak už nemaskovaného anděla v Wendersově Nebi nad Berlínem (1987) i některé další podobné úlohy a jen pohádková bytost jako Columbo přece má šanci už na začátku každého z oněch případů až ďábelsky instinktivně vycítit, kdo asi tak nejspíš bude pachatelem, aby se pak na dotyčného okamžitě zavěsil jako jeho stín a otravoval a otravoval a otravoval a...
Šlo by to i ve skutečnosti, tak třeba u pražské kriminálky? Pochopitelně stěží a opravdu hodně a moc rád bych někdy pozoroval takového reálného poručíka na Columbově místě, který by se obdobně věšel na podezřelé české mafiány. Jistojistě, představa je to milá jak Troškův boží sen, ale bohužel i tisíciprocentně absurdní, a tak... Všech dosavadních devětašedesát (anebo snad už sedmdesát?) dílů Columba je pouhou náplastí a naprosto nepravděpodobnými bájemi, které nás chtějí zastavit před případným vyběhnutím do ulic... a uchlácholit jako kvočny. Utěšit. A které nám vlastně i opakují onu více i méně šílenou větu, že... Pravda a láska vždycky zvítězí nad lží a nenávistí.
A spravedlnost nakonec pokaždé zaúčinkuje a musíte tomu uvěřit. Dokonce i v případech, kdy je vrah bohatý jako Bill Gates a mazaný jako Madonna. Skutečně! Ale skutečnost je bohužel zcela jiná a čím je kdo s mozkem "v palici"starší, tím to chápe zřetelněji. Co? Reálné pravdy se nikdy nedobereme a skoro všecičko bylo jinak, takže co s tím?Nic! Zbývá... možná jen rezignovaně usednout před televizorem anebo počítačem anebo přehrávačem a stisknout tlačítko ovladače a zírat na Petra Falka.
3.
Málokdo ovšem dneska už ví, že Columbo z prvních dvou dílů (1968-71) byl ne snad úplně, ale značně obyčejným detektivem. I proto bývají ty dva filmy reprízovány jen řídce, i když taky. Ve vůbec první Vraždě na předpis bylo Falkovi teprve čtyřicet a až tři roky poté následovalo i Výkupné za mrtvého. Tím to možná mohlo jít i do chudobek, nicméně chvála pánu Hospodinu připustili producenti k lizu mladého Stevena Spielberga v jeho třiadvaceti letech a snad to není jenom legenda, že si "na to s Peterem sedli" a dali hlavy na hromady a nechali je pracovat. Pravda pravdoucí, nevymysleli nakonec baloňák, protože ten účinkoval už v předchozím filmu, ale rozhodně ho zachovali, a tak poručík mohl ještě i daleko později suše konstatovat: Ten baloňák je nezničitelný. Dobrá koupě.
Spielberg a Falk však vymysleli všechno ostatní. I na koberce všude oklepávaný doutník, s nímž Columbo vysloveně opruzuje a díky kterému (ale nejen) vytáčí podezřelé až do takového obrátkového nekonečna, že se prořeknou. S a F ale vysnili i typická poručíkova gesta v čele s podrbáním se na čele, anebo tedy ve vlasech, a Steven jako první z mnoha columbovských režisérů vyloženě umocnil i poručíkovu totální neústupnost, následkem níž se tento panáček nikoli nezastaví, nýbrž se... Právě vždycky zastaví. Ve dveřích. A obrátí se, drbaje se, ačkoli přece před chvílí řekl na shledanou. „Málem bych zapomněl. Měl byste ještě chvíli?“Anebo: „Nejde mi to do hlavy! Víte, jedna věc mě opravdu trápí.“Jen v jednom dílu – a znalci ihned doplňují, ve kterém – předvede tentýž akt i sama podšitá pachatelka zločinu!
4.
Roku 1971 tedy vznikl třetí díl série Vražda podle knihy a od té doby to pokračuje. Možná ještě tvůrci neřekli poslední slovo, i když, pravda, jen 
těžko si dokážu představit v Columbově roli nového herce. Peter Falk nicméně taky nezemřel a proč by nežil ještě dvacet let, tak jako František Kovářík, takže lze jistě říct, že se nám jeho poručík i dál vrací, a to nejen ze dveří.
I kdyby se nevracel, putují staré epizody okolo zeměkoule jako širá přílivová vlna a na všechny strany od Hollywoodu, takže se počet zemí, ve kterých už bodoval, brzy dotkne stovky. Vliv na absolutní aplausy přitom nepochybně má i zvláštní charisma Petera Falka alias mrzáka alias a chcete-li "muže s handicapem". Chybí mu, jak známo, od tří let pravé oko. Neparadoxně ho k nebi vynesla nikoli stíhačka, ale právě nezlomná vůle a urputnost, se kterou až dodnes tuhle ranou ztrátu překonává, ale vraťme se od "pouhého" herce, jehož otec byl mimochodem řečeno Rus a matka Polka s maďarskými a dokonce i českými předky, k figuře, již zosobnil, také za Spielbergovy pomoci. Pro tu figuru je typické, jak neskutečně klame tělem a znale ze sebe umí vyrábět víc než úplného idiota a debila, když znovu a znovu říká: Je to prostě úplná záhada, ne, nevím si s tím vůbec rady.
A ví si rady. A vari, vrahové. Až moc dobře ví kudy kam, tenhle tajný Šalamoun a Kolumbus pevniny, a přece před námi dál stojí jako jeliman a vede svou: Víte, mám trošku problém a trápí mě ještě pár věcí… Anebo: Ještě něco, pane. Asi jste zapomněl, asi to není důležité, ale… Atd. A dívá se. Ale prázdně. Nevinnou tváří. Nelze ten obličej prokouknout, takže každý lotras nakonec šlápne vedle. A každý z těch napakovaných boháčů. A vo tom tom to je, řekl by Mládkův Pitkin.
5.
Synonymem Columba jsou ovšem i všeliké poznámky, které nám díl od dílu víc a víc zprostředkovávají jeho identitu a které nás tak uvádějí na zastřenou scénu jeho soukromého světa. Zmínky o příbuzných, ale i zvycích (se ženou prý hrává kuželky), například o nejméně dvou neteřích a švagrovi a samozřejmě paní Columbové. S manželkou máme ještě jedno auto, omlouvá ten hastroš neskutečně vrakovitého Peugeota 403 Cabrio (ročník 1952) z roku 1966, takže o nic nejde, ne? Jen o to popojíždění. A ještě jindy překvapí i přímo tím sourozencem: Můj bratr je to samé, říká. Taky hrozně šetrný. Ach ano, tak tohle říká moje žena taky. Je ale Columbo vůbec ženatý?
Možná ne. Paní Columbovou jsme přece nikdy neviděli, že, a co když obdobně blafuje s úplnou většinou příbuzenstva? Nelže nám tenhle policajt a fiškus nakonec bez přestání a jako strojek? Nezdá se mi to vůbec nemožné. Pravda, je až neuvěřitelně důvěryhodný, nicméně třeba... Kdo ví! Třeba neexistují vůbec žádní příbuzní a zbyl mu jenom ten pes. Jedině psa s ním totiž občas vídáme.
Pravda, je tu i díl, kde se paní Columbová po jeho boku účastní slavnosti, ale ani tady nám tvůrci neposloužili. Asi je zrovna na toaletě, uslyšíme bohužel. A již roku 1979 byla sice tahle "záhada paní Columbové" využita k natočení celého televizního seriálu o dotyčné dámě, který dosáhl čtrnácti dílů, nicméně s původní sérií vlastně nesouvisel. Kate Columbovou tu ovšem představuje tehdy velmi přitažlivá herečka Kate Mulgrewová (nar. 1955) a s "pravým" Columbem řadu propojila i herecká účast "padoucha" Roberta Culpa.
6.
Podobně jako ženu poručík postrádá i své křestní jméno. Odedávna. Zvláštní, ne? Nevím to jistě, ale bude to patrně jeden jediný případ mezi existujícími televizními a filmovými hrdiny, kteří se kdy opravdicky proslavili, a absentující jméno stalo se prý v USA i předmětem řady soudních sporů. Sice je pravdou, že fanoušci jednou uslyšeli, jak na Columba kdosi zavolal:Tede, a v jiném dílu zase ukazuje "do kamery" otevřenou policejní legitimaci, nic z toho však k rozluštění další ze záhad nepřispělo a podstatnější je ostatně něco úplně jiného. Co? Když se nad - mnohými - díly skutečně zamyslíte, musíte nutně dojít k závěru, že se tu vlastně ani tak neukazuje Columbova genialita, jako se naznačuje existence kohosi "nahoře“. Vyšší spravedlnosti. A ne snad? Columbo je to "seriál pro faráře".
Poručík totiž skoro pokaždé boduje i díky tomu, že se v jinak dokonalém plánu zlého soupeře zjevuje trhlinka, tak jako asi už v dokonalém Titanicu. A všimněte si! Vrah může mít mozek jako Albert Einstein a IQ 451, stejně pokaždé opomene nějaký detail, a to je ta velikananánská chybička, která se vloudila, anžto... Jsem posedlý detaily, podotýká Columbo.
To vyšší moc ale pokaždé zajistí to zlosynovo opomenutí. Ano, vy zrovna jste třeba ateisti, a tak namítnete, že to byla vyšší moc scenáristova, ale ono se to nevylučuje a hovoříme tu stále o tomtéž. Pokud totiž jednou tomu kterému příběhu uvěříme (a ty pohádky se skutečně pokoušejí nejenom o deduktivní logiku, nýbrž taky o uvěřitelnost), musíme v důsledku toho i uvidět až na nebi, že tady trestající paží nebyl pouhý pátrač na klíček, ale ještě něco anebo někdo "nad" ním.
Anebo ještě jinak. Do poručíka se vtěluje už zmiňovaný anděl.
7.
Abych nebyl tak obecný, vzpomenu na část, v které byl vrah usvědčen jen díky tomu, že Sovětský svaz (v americkém seriálu decentně přejmenovaný na Čínu) stáhl sportovce z olympiády a zase je na olympiádu pustil. Mimochodem, právě v téhle části Krize identity poručíka na chviličku spatříme i před obrovským obrazem Kolumbus objevuje Ameriku.
Což je symbol. Tak jako i sám poručík. Ale nevzletí. Víte? Předvádět Columba přímo jako anděla či dokonce Hospodinovu paži, ne, to tvůrci nechtěli a byla by to opravdu chyba. Stal by se tak jen dalším supermanem. Všemocným, a seriál by působil jako neuvěřitelný blábol o neuvěřitelné figuře. Tak ale, aspoň podle mého názoru, nepůsobí. Je jasné, proč ne. I Sherlock Holmes měl chyby. I Sherlock občas neuspěl. Tak například v jinak vynikající povídce Žlutá tvář. A Columbo? Sice uspěje pokaždé - a bez výjimky -, ale jinak rovněž není dokonalý. Tak například prokazatelně nemá orientační smysl.
A jak jsem na to přišel? Vysvětlím. Zároveň ovšem i tuším, co namítáte. I absenci orientačních schopností podle vás jen předstírá a blufuje, nicméně se blamujete, aspoň tentokrát, sledoval jsem totiž na rozdíl od vás (ano, to žertuji) velice pozorně i dotyčnou část seriálu, během níž Columbo opuštěně bloudí areálem vojenské akademie, až skoro jako Hurvínek, ale bez těch Skupových drátků, a věřte mi nebo ne, ale bloudil i ve chvílích, kdy ho (skoro) určitě nikdo s výjimkou nás, diváků, nemohl vidět.
I ptám se: Proč by zmatenost hrál i sám před sebou?
Anebo snad hraje před pánem bohem? Tomu nevěřím.
8.
Má i další nedostatky. Svérázně například řídí auto a dokonce tak svérázně, až instruktor autoškoly po té lekci dojde (v dílu Obrácený negativ) k cíli radši po svých. A co ještě hůř? Columbo ani netančí. To ale, uznávám, mohl opravdu jen tvrdit.
Nenosí taky služební zbraň, což je víc na pováženou, a dokonce ani prý neumí moc střílet! V důsledku toho za sebe na střelby tajně posílá kolegu, za což mu hrozí ztráta odznaku, a vrchol columbovské grotesky přichází ve chvíli, kdy z poručíkových úst na vlastní uši slyšíme: Já vidím krev - a je mi na omdlení. Načež odmítne přihlížet operaci. Poměrně hezká seržantka z oddělení vražd se ho vzápětí i zeptá: Jak to, že jsem vás tam ještě nikdy neviděla?
„Jsem tam málo. Je to tam samá vražda.“
A kromě toho tvrdí: Můj rozum je pomalej.
V tomhle případě už ale máme pro změnu co do činění jenom s geniálními mimikry a jistě, třeba ani nelže a jeho mozek skutečně „vyžaduje čas“, ale nakonec pokaždé (a nemilosrdně!) dokráčí k cíli. To za svou hlavou tam dojde... a pachatelova padá... a odkutálí se, přičemž Columbova obrovská rafinovanost bývá při pohledech do zpětného zrcátka až neskutečná a naše pocity se někdy blíží až oněm stavům úžasu, jaké znají jen milovníci Arthura C. Clarka a veškeré ostatní kvalitní science fiction.
9.
Poručík Columbo je zkrátka až vesmírně zdrcující a představitelé padouchů, kteří mu kdy vzdorovali, dostali šance předvést nám celou širou škálu pocitů umístěných vždycky znovu do přímé vývojové linie mezi sebejistotou a... odevzdanou kapitulací. V závěrech... už totiž u nich pokaždé dominuje jen dorůstající beznaděj typická pro až do nekonečna štvaného zajíce, a zajícem je vždycky vrah. Známe ho tu od začátku, tedy až na výjimku, přesto to nevadí, a když k tomu přičtete, že si štvané zločince herecky střihli třeba i Johnny Cash anebo Fay Dunawayová, není co řešit a dodávat. I když, pravda, může působit až kuriózně, když například výše zmiňovaný Robert Culp v tomto seriálu sehrál vraha, i když pokaždé jiného, hned třikrát, a to jen aby si počtvrté a ještě jednou zahrál i nevinného.
10
Už to taky neprotahujme. Je to tu. Pachatel se zvolna hroutí, ztrácí sebejistotu a někdy dokonce začne Columba nepokrytě obdivovat, což je tedy už "total goal". Jste horlivý, konstatuje třeba velmi vážně Arab a vrah v Případu diplomatické imunity a už brzy poté zjistí, že ani veškerá ona policejní horlivost nebyla ještě vším... a je ztracen.
Má tedy seriál o Kryštofu Kolumbovi naší doby vůbec nějaké nedostatky?
Jako celek jistě.
Některé díly jsou až moc nepravděpodobné a jiné zase moc natažené, jako to umím já se svými články, a někde taky nehraje pachatele dost dobrý herec (neměli moje číslo), čímž ubývá na působivosti. Ale jindy... Takového Richarda Vaughama (ze Sedmi statečných) obsadili ovšem do rolí podezřelých hned dvakrát. A Donald Pleasance mi taky nepřišel marný. A co se "eurounijnímu" diváctvu naopak může i zdát pobuřujícím?
Však to víme! Jak moc poručík bývá fascinován při setkáních s rozličnými "známými" herci. "Tak to jste vy? A podepíšete mi to? Manželka asi omdlí,“ říkává a opakuje se to ve více dílech, přičemž to věru nepůsobí jako blufování, nýbrž opravdu upřímně naivně a pošetile. Ale co! Berme i tenhle poručíkův "rodný" hancicap s nadhledem a jen jako mírnou úlitbu podlézavých scenáristů „všemocnému“ studiu a jeho světu. A smiřme se i s tím, že Columbo v jednom dílu i úplně vážně tvrdí, že se stal policistou proto, že se jako kluk "koukal na staré gangsterky, tak třeba Zjizvenou tvář...“
A co, nakonec? Je to opravdu jenom pohádka.