29.3.2024 | Svátek má Taťána


OSOBNOST: O nenápadné umělkyni Růženě Sypěnové

3.12.2008

Asi před pěti lety jsem objevil starou gramofonovou desku, na které něžným dívčím hláskem zpívala za doprovodu bratislavského orchestru Júlia Móžiho zpěvačka, jejíž jméno jsem nevěděl kam zařadit. Písnička s názvem Neusínám mi připomněla dětská léta, kdy jsem ji slýchával často v rádiu. A protože mně s přibývajícím věkem víc než žhavá současnost zajímá „to kdysi nepoznané“, začal jsem se po zpěvačce Růžena Sypěnovájménem Růžena Sypěnová pídit. Až dodatečně jsem si uvědomil, že vlastně její jméno znám z etiket později vydaných gramofonových desek v souvislosti především s písňovými texty! I v tom jsem ovšem měl poněkud zmatek.

A tak jsem začal s pátráním. Bylo úspěšné. Jednoho dne jsem vytočil získané telefonní číslo do Bučovic na Moravě a uslyšel tak konečně její hlas. Řekl jsem jí o svém sentimentálním vztahu k písničce Neusínám, kterou jsem slýchával někdy v době, kdy mi bylo deset let; krásně jsme si popovídali a já pak slíbil, že až někdy přijdu na Moravu, tak se určitě ohlásím, abychom se setkali osobně. Bohužel, k tomu setkání už ale nedošlo. Růžena Sypěnová zemřela 4. června roku 2005. Nebýt přítele, hudebního skladatele a redaktora brněnského rozhlasu Maxe Wittmanna, ani bych se o tom nedověděl. Za nezájmu tisku odešla tichá a skromná umělkyně…

A proto jsem pokračoval ve vyhledávání zajímavostí z jejího bohatého života, abych opožděně až dnes předložil čtenářům její zajímavý portrét.

Růžena Sypěnová se narodila 10. listopadu 1932 v Praze a škála jejích profesí je skutečně pestrá: textařka, zpěvačka, scenáristka, libretistka a úpravkyně dialogů (od roku 1973 pracovala v dabingovém oddělení Československé televize v Brně na úpravách textů dětských i celovečerních zahraničních filmů). Už během studií na reálném gymnáziu v Brně, v letech 1949-1952, zpívala s tanečním orchestrem Spiritual a to pod roztomilým pseudonymem - Bohumila Záhorská. Byla pak sólistkou tanečního orchestru Erika Knirsche, ale zároveň také zpívala v mládežnickém souboru Radost, který vedl Ludvík Podéšť. V roce 1953 nazpívala s orchestrem Júlia Móžiho na desky písničky: Neusínám a Den po svatbě, s Milanem Smětákem duet Láska visí na niti, se sborem pak například tehdejší „hit“ - Šel Frantík kolem zahrádky. Pak se však jako zpěvačka na dlouhou dobu odmlčela. Manžel prý jí zakázal zpívat. Když se po deseti letech se rozvedla, opět se ke zpěvu se vrátila a jako profesionální zpěvačka působila od roku 1962 do roku 1968 u Pragokoncertu.

A právě v té době se začala plně věnovat psaní písňových textů. Spolupracovala s orchestry Mirko Foreta, Studio Brno a Gustava Broma, ale třeba i s dechovkami, jako byly Starobrněnská dvanáctka, Stříbrňanka, Vracovjáci, Lácaranka či Posádková hudba Brno.

S Antonínem Julinou se autorsky podílela na tzv. Jazzových dialozích. Do konce svého života vytvořila na 750 textů k písním nejrůznějších žánrů. 95 jich vyšlo na gramofonových deskách. Tady jsou některé z nich: Až rozkvetou lípy v podání Jarmily Veselé, Měsíc má dlouhou chvíli (Inka Zemánková), Ona ví (Milan Černohouz), Poslední waltz (Zbyšek Pantůček), Chvilka pro písničku (G.Brom), Jazzový dům (Laďa Kerndl).

Výčet úspěchů Růženy Sypěnové by byl neúplný, kdybych neuvedl, že byla též nositelkou celé řady vyznamenání. Za všechny uvádím alespoň tři: Za cyklus italských lidových písní, které otextovala pro pěvce Viléma Přibyla, obdržela Zlatou medaili od italské Akademie umění a práce. Čestný odznak Per Ardva Ad Astra obdržela od sekce zahraničních letců RAF za píseň Válečným letcům a za literární pásmo Na trase zamlženo. A Medaile II. stupně jí byla udělena jako zasloužilému bojovníku proti fašismu.

Že svým dílem - v minulosti dávné i nedávné - zaujala Růžena Sypěnová mnohé známé osobnosti, dokazuje i následující kuriozitka: Jaroslav Velinský alias Kapitán Kid, písničkář a spisovatel dobrodružných a detektivních příběhů, zakomponoval Růženu Sypěnovou jako konkrétní postavu do své detektivky Tmavá studnice, která vyšla knižně v Mladé frontě v roce 1984.

Paní Sypěnové to tehdy udělalo velkou radost!

Škoda, že už jí neudělá radost tento článek, který chtěl připomenout co nejvíc z jejího plodného života…