OSOBNOST: Fenomén Knížák

Všichni jsme si podobni, jen svým nitrem se lišíme. V něm je cosi, co z jedněch dělá vůdce a z druhých pracovníky. Britka Isabel Myersová společně se svou matkou Katheryn Briggsovou navrhly v padesátých letech typový indikátor, který se dodnes používá jako test osobnosti. Jeho předností je, že se chování člověka nehodnotí na základě osobních kritérií: vhodné–nevhodné, správné–nesprávné apod., ale test nám zprostředkovává náhled na odlišnosti ne jako na chyby a nedostatky, ale pouze jako na odlišnosti.

Třicet portrétů v Galerii Milana Knížáka

Kam zařadit Milana Knížáka, osobnost, která dělí své okolí na přátele a nepřátele; neutrální postoj není, neboť nikomu není lhostejný. Kam ho zařadit podle typologie Myersové-Briggsové? Je sebevědomý, vnímá nabízející se možnosti, rozhodování mu nečiní potíže, rád reaguje na výzvy a potřebuje pracovat s tvořivostí (nemá v oblibě pojem kreativita, považuje ho za módní a vyprázdněné). Lidé jeho typu si nezadají s vysoce zdatnými výkonnými řediteli. Jak naplnil své sebevědomí skutky, aby obhájil svou výjimečnost? Pro částečnou odpověď si zajděte do Galerie Milan Knížák v Dlouhé třídě 25, Praha 1, a přesvědčte se o souladu mezi danostmi a skutky. Od 30. září do konce listopadu 2015 je tam výstava portrétů třiceti světových osobností, které ho oslovily - v dobrém či zlém. V galerii také najdete cca 50 publikací o Knížákovi nebo jím napsaných. Jenom nahodile: M. Knížák, Vedle umění, 2002; Duše z kapra, 2006; Dluhy české politiky, 2006. Výjimečná je publikace Konec světa, 2000, vydána ke stejnojmenné výstavě v paláci Kinských. Editory byli M. Knížák a T. Demčáková. Osmnáct autorů se vyjadřuje k tématu konce světa z pohledu své profese filozofa, umělce, psychiatra, ekonoma apod. Knížákův záměr byl ukázat, že umění je nedílnou součástí lidského konání propojenou s ostatními činnostmi a ne něco izolovaného a vypreparovaného. Tedy ne Dějiny umění, ale Umění v dějinách.

Duchamp

V galerii najdete leták s přehledným heslovitým profesním curriculum vitae M. Knížáka. Důležitou větou v jeho úvodu je: “Již od počátku svých aktivit vnímá umění především jako sociální jev.“ Umělecké projevy a postoje Milana Knížáka ovlivnily snad všechna umělecká hnutí a směry (akční a netradiční aktivity, arte povera, mail art, hudební minimalismus, street art, graffiti atd.). Aktivně rozvíjí různé oblasti jako knižní design, nábytkový design, módu, architekturu, populární hudbu, dýdžejing, punk atd. a v šedesátých letech minulého století založil hnutí AKTUAL, jehož součástí byla později i kapela Aktual. Toto hudební uskupení koncertovalo naposled 21. srpna 2015 na Václavském náměstí u výročí okupace spřátelenými armádami pod názvem „Aby sny nezešedly“. Knížák rovněž zasáhl do aktivit mezinárodního uskupení FLUXUS. Estetika nového hnutí preferovala minimalismus a gagovitost před složitými uměleckými gesty a stavěla se proti komercializaci umění. Hlavním organizátorem FLUXU byl v New Yorku žijící Litevec George Maciunas. Z umělců happeningy organizovali Američan Allan Kaprow, který je považován za protagonistu žánru, Wolf Vostell (německý malíř a sochař, průkopník happeningu a Fluxus) a Milan Knížák. Pro východní Evropu jmenoval George Maciunas ředitelem (Director of Fluxus East) českého umělce Milana Knížáka.

Na začátku devadesátých let jako první porevoluční rektor zreformoval Knížák Akademii výtvarných umění v Praze, kde mj. založil a 25 let vedl Intermediální školu. V letech 1999-2011 pracoval jako generální ředitel Národní galerie v Praze. Je odborníkem na dějiny loutkového divadla a autorem dvoudílné Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. V osmdesátých letech německý časopis Ambiente vydal Slovník světových designerů a Milan Knížák je v něm uveden jako nejvýznamnější český designer. Po roce 2000 byla světovými muzikology vybrána jeho Broken Music jako jedno z tisíce nejvýznamnějších hudebních děl 20. století. The 20th Century Art Book (ed. Phaidon Press N. Y., London, 1966) publikuje 500 nejvýznamnějších děl 20. století. Z Čechů je tam F. Kupka, J. Kolář a M. Knížák (3K). Podle M. Knížáka tam má být i Zdeněk Pešánek, který patří k největším umělcům 20. století. Pešánkův portrét je také jedním z třiceti, které můžete vidět v Knížákové galerii. Pomineme české ceny a vyznamenání, abychom se vyhnuli možným zpochybněním jejich objektivity. Jedno z nejcennějších vyznamenání dostal Knížák od svých bývalých studentů, kteří ho pozvali, aby s nimi šel do podzimního 2015 plenéru i po jeho odvolání z funkce vedoucího Intermediální školy. A to nejde zmanipulovat. To je pocta.

Psáno pro časopis Ateliér

Autor je předseda občanského sdružení Dialog vědy s uměním