20.1.2021 | Svátek má Ilona


OSOBNOST: Eduard Hölzel

11.11.2020

Před 160 lety vznikl v Olomouci projekt prvního školního zeměpisného atlasu

Významný knihkupec a velmi vzdělaný nakladatel, pražský rodák Eduard Hölzel (1817-1885) se vyučil knihkupcem v Německu. Tatínek Johann Thomas (1788-1840) byl známým pražským obchodníkem se železářským zbožím, avšak mezi jeho koníčky patřilo výtvarné umění a hudba. Snad proto také zpracovával litografické šablony pro dalšího pražského rodáka, vynálezce litografie - umělecké tiskové techniky neboli také kamenotisku -, Aloise Jana Nepomuka Františka Senefeldera (1771-1834). Kamenotisk se od té doby používá pro tisk obrazových předloh. Soutiskem dvou a více desek vzniká barevná technika, na tomto principu je založen dnešní ofset. Snad také proto má Alois Senefelder pamětní desku na budově Staroměstské tržnice v Rytířské ulici v místě, kde stával jeho rodný dům, v němž tehdy bylo Nostitzovo divadlo.

Eduard Hölzel

Eduard Hölzel

Eduard Hölzel se vypravil na svoji první podnikatelskou misi ve svých dvaceti sedmi letech do Olomouce. Na Horním náměstí si otevřel první knihkupectví a byl úspěšný. V následujících deseti letech otevřel další knihkupectví v Novém Jičíně, v Ostravě, v Šumperku, ve Šternberku, v Uherském Hradišti, v Přerově a v Kroměříži. Neprodával pouze knihy. Tiskl veduty českých a moravských měst, o které byl nevídaný zájem.

V únoru 1848 se oženil s Hedwigou Niemannovou (1857-1881), jedním z jejich synů byl dnes značně oceňovaný malíř a teoretik umění, profesor stuttgartské Královské akademie dr. Adolf Hölzel (1853-1934) a mimo jiné zakladatel mnichovské secese. Kolekcí jeho kreseb se dnes pyšní i olomoucké Muzeum umění.

Na jaře 1848 se Eduard Hölzel spojil s dalším pražským rodákem, českým filozofem a odborníkem na slovanskou mytologii Ignácem Janem Hanušem (1812-1869), který v té době pracoval jako profesor na filozofické fakultě olomoucké univerzity. Spolu začali vydávat první olomoucký deník pod názvem „Die Neue Zeit“. Jan Hanuš později s Janem Helceletem založil „Prostonárodní Holomoucké noviny“ a s dalšími olomouckými vlastenci stál u založení Slovanské lípy.

Hölzel byl jako knihkupec a nakladatel neuvěřitelně akční. V roce 1858 se v Olomouci seznámil s Blažejem Kozennem (1821-1871), rodákem z Hotunje (Slovinsko), který v té době přijal profesuru na olomouckém c. a k. německém vyšším gymnáziu v Olomouci. Hölzel věděl o Kozennově zálibě v geografii a kartografii. Přesvědčil ho, aby sestavil školní atlas, který chyběl na všech typech rakouských škol, neboť to byla příležitost k dalším budoucím Hölzelovým vydavatelským aktivitám. Atlas nakonec vznikl v roce 1860 a o rok později byl schválen jako učebnice pro střední školy v Rakousku-Uhersku. První „Geografický školní atlas pro gymnázia, střední školy a obchodní školy rakouské monarchie“ vyšel v roce 1861 v nakladatelství „Eduard Hölzel, Kunstverlag, Institut umění pro olejový barevný tisk a geografický institut“ se sídlem ve Vídni. Vídeňská pobočka se tak stala na dlouhou dobu významným vydavatelem školních a kartografických učebnic.

Kozennův školní atlas se dočkal i mnoha vydání v jazycích monarchie. Od roku 1892 do roku 1909 vyšel tento atlas i v češtině a to celkem v patnácti vydáních. Českého vydání se ujal literární historik a vydavatel Josef Jireček (1825-1888), který mimo jiné jako ministr kultu a vyučování Předlitavska zavedl rovnoprávnost národních jazyků v rakouských zemích. Jeho tchánem byl Pavel Josef Šafařík. Jireček vydal mimo jiné i českou čítanku a založil také akademii věd v Krakově. Jireček patřil spíše ke konzervativním českým politikům, avšak málo se dnes ví, že v roce 1850 vydal „Národopisný přehled království českého“, což bylo vlastně první moderní geografické pojednání o Čechách s českojazyčným názvoslovím.

Eduard Hölzel 3

Hölzelovo první olomoucké knihkupectví….

Jak vidno, knihkupec Hölzel zažehl v Olomouci (a nejen tam) mnohé kulturní stupně poznávání. A když se na něj obrátila jeho sestra, zda by se našlo místo pro jejího syna a jeho synovce Romualda, nechal ho vyučit ve svém olomouckém knihkupectví. A dobře udělal. Dne 1. listopadu 1884 otevřel Romuald Promberger (1856-1932) v Olomouci české vydavatelství a knihkupectví, jehož majitel a organizátor se stal hybnou pákou rozvoje českého kulturního života v Olomouci.

Jeho strýci to nevadilo, nekonkurovali si, i když synovec v jistém slova smyslu přesáhl strýcova věhlasu. Literární kritik Arne Novák ho právem nazval „Moravským Krameriem“. Nutno uvést, že v roce 1932, kdy Romuald Promberger ve svých 79 letech zemřel, převzali jeho knihkupectví a nakladatelství, včetně četných kulturních aktivit jeho synové. Po roce 1948 byli označeni za zbohatlíky a vyhnáni z města, mimo okres. Zatím co nakladatelství jejich prastrýce pod názvem Verlag Ed. Hölzel je ve Vídni činné dodnes.

Pro úplnost je třeba dodat, že dědeček Romualdův Severín Promberger (1780-1847) byl od roku 1829 ředitelem hlavní školy v Polné, když ještě předtím založil v roce 1810 v Polné učitelskou knihovnu. Byl také ředitelem kůru a zakladatel Štěpařské společnosti. Jablka nepadají daleko od stromu.

Eduard Hölzel 4

Tak tohle je například hrad Bouzov z poloviny 19. století. Desítky českých vedut pro nakladatele Hölzela nakreslil moravský malíř, rodák z Loučky u Valašského Meziříčí František Kalivoda (1824-1858). Podle jeho předloh vytvořil nádherné barevné litografie rodák z Kroměříže, malíř a litograf August Carl Haun (1816-1894). Veduty, které Hölzel průběžně vydával, se například týkají Českého Krumlova, Českých Budějovic, Bezdězu, Tábora, Mariánských Lázní, Náchoda, Oseku, Rábí, Prahy, Karlových Var, Točníku, Žebráka a dalších desítek památných míst patřících k našemu kulturnímu bohatství. Veduty moravské a slezské krajiny vydal Eduard Hölzel pod názvem „Malerisch-historisches Album von Mähren und Schlesien (1857-1860)“.

Všem zmiňovaným ve výše uvedeném textu šlo vždy v podstatě o pravdu, krásu a šíření znalostí. Bez ohledu na jazykovou tvář děl, na nichž se podíleli. Nepochopili by dost dobře surovost a primitivnost našich, o sto let pozdějších, nacionalismů.

Oba, Hölzel i Promberger, nevydávali pouze knihy. Zprostředkovávali i hudbu, neboť ta spojuje lidstvo. V roce 1893 uvedl Promberger na Moravu České kvarteto. Mnohé z knih, které vydal Eduard Hölzel, jsou chloubou dnešní olomoucké Vědecké knihovny. Pod titulem Kozennův školní atlas (Kozenn - Schulatlas) vycházejí školní atlasy pro rakouské školy dodnes. Dva milovníci knih. Strýc a synovec. Co měli společného? Lásku k Olomouci, lásku k Moravě, lásku k této zemi. A bylo zcela lhostejné, jakou řečí to vyjadřovali.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.